Julius Petschek (14. března 1856 Kolín – 22. ledna 1932 Praha) byl český německy mluvící podnikatel a bankéř židovského původu. Společně s bratrem Ignazem Petschkem patřil mezi nejbohatší podnikatele první Československé republiky. Jejich společný podnik vytvořený ve 20. letech 20. století kontroloval téměř polovinu evropské těžby hnědého uhlí.
Život náhled|vlevo|Hrobka Julia Petschka na židovském hřbitově na Olšanech Narodil se Kolíně v rodině židovského obchodníka Mosese Petschka (1822–1888), který zahájil trvalý vzestup rodiny roku 1871 koupí akcií nově založené Mostecké uhelné společnosti. Matka Sára (1827–1894) pocházela z rodu Wienerů.
Po úspěšných studiích na Právnické fakultě Univerzity Karlovy začal v roce 1878 pracovat na finanční prokuratuře, kde pracoval až do roku 1906. Poté působil ve vedení Anglo-rakouské (později Anglo-československé) banky a na burze množil rodinný majetek. Investoval také v uhelném, papírenském a sklářském průmyslu, ovládal například Mosteckou uhelnou.
V listopadu 1920 založil se svým synem Waltrem a syny bratra Isidora vlastní bankovní dům Petschek a spol. (Bankhaus Petschek & Co.)Helena Krejčová, Mario Vlček: Výkupné za život. V Šenově u Ostravy, nakl. Tilia, 2009. S. 338., pro který později nechal postavit jako sídlo Petschkův palác. Začal také více spolupracovat s bratrem Ignazem, sídlícím v Ústí nad Labem, se kterým se dříve střetával v uhelném průmyslu. I za pomoci silné koruny mohutně expandovali do Německa, kde postupně ovládli až 30 % těžby. Díky poválečné německé inflaci pronikli i do průmyslu papírenského, sklářského, textilního, farmaceutického a dalších, přičemž část výroby byla v Maďarsku a v Jugoslávii. Neztratili ani za hospodářské krize.FinMag: Židé a finance Stárnoucí Julius postupně přenechával správu celého společného majetku pražské linie rodu Petschků svému synovci Ottovi, který se postavil do čela bankovního domu Petschek a spol.
S manželkou Bertou, rozenou Robitschekovou měl syna a dvě dcery. Pro jeho druhorozenou dceru Marianne Gellertovou-Petschkovou byla postavena tzv. Třetí Petschkova vila. Kromě podnikání Julius také podporoval sportovní a kulturní aktivity pražských Němců, byl například velkým podporovatelem Nového německého divadla.
Odkazy
Reference
Literatura KREJČOVÁ, Helena; VLČEK, Mario. Výkupné za život : vývozy a vynucené dary uměleckých předmětů při emigraci židů z Čech a Moravy v letech 1938-1942 (na příkladu Uměleckoprůmyslového musea v Praze) = Lives for ransom : exports and forced donations of works of art during the emigration of Jews from Bohemia and Moravia 1938-1942 (the case of the Museum of Decorative Arts in Prague). V Šenově u Ostravy: Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války v Praze v nakl. Tilia, 2009. 419 s. . S. 331 – 415.
Externí odkazy
Julius Petschek na geni.com/people Projekt Knihy znovu nalezené: Petschek & Co. 6. září 2016. Zuzana Foltýnová. Dostupné z WWW.
Kategorie:Židovští podnikatelé Kategorie:Čeští Židé Kategorie:Petschkové Kategorie:Narození v Kolíně Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Narození 14. března Kategorie:Úmrtí 22. ledna Kategorie:Pohřbení na Novém židovském hřbitově na Olšanech Kategorie:Narození v roce 1856 Kategorie:Úmrtí v roce 1932 Kategorie:Muži