náhled|Baddeleyho model pracovní paměti
Psychologové Alan Baddeley a Graham Hitch roku 1974 představili svůj model pracovní paměti. Jejich model vycházel z toho, že v pracovní paměti se skladuje mnoho různých typů informací, které je zapotřebí ke komplexnějším úlohám, a rozdílné oblasti mozku se těmto typům informací věnují. Proto také vykonání dvou úloh najednou je efektivnější a rychlejší u úloh, které užívají jiných oblastí mozku a tedy jiných druhů pracovní paměti, než u úloh, které využívají stejných oblastí mozku. Pracovní paměť původně rozdělili na tři hlavní části: optickoprostorový náčrtník, fonologickou smyčku a centrální exekutivu, která tyto dvě podřadné části, označované jako otroci, řídí. Tento původní model se také nazývá tříjednotkový model pracovní paměti. Roku 2000 k modelu Baddeley přiřadil další otrocký systém, epizodický buffer.BADDELEY, Alan. The episodic buffer: a new component of working memory? Trends in Congnitive Sciences [online]. Listopad 2000, 11, [cit. 2011-01-25]. Dostupný z WWW: PDF
Většina psychologů dnes soudí, že se pracovní či krátkodobá paměť skládá nejméně ze dvou subsystémů a Baddeleyho model je jedním z nejčastěji používaných. Jiní autoři však používají jiné subsystémy, například konceptuální paměť pro uchovávání významů a myšlenek obsažených v mluvené řeči a psaných textech.
Součásti
Fonologická smyčka Fonologická smyčka pracuje s fonologickými a zvukovými informacemi. Je zodpovědná za ukládání zvukových a slovních informací do pracovní paměti a za neustálé opakování těchto informací, aby zůstaly v pracovní paměti, dokud pro nás přestanou být potřebné nebo dokud je nevystřídají nové informace. U člověka se projevuje jako vnitřní hlas, který mu zní v hlavě, když ukládá informace do krátkodobé paměti – když čte, když počítá v duchu, když si v mysli opakuje telefonní číslo, které se hodlá vytočit.
Existuje pět hlavních důkazů fonologické smyčky:
Vliv fonologické podobnosti:Když položky fonologické paměti znějí podobně, tak se zapamatovávají hůře, než položky, které vůbec neznějí podobně (např. „sůl, kůl, hůl, půl, vůl“ je těžší uchovat v pracovní paměti než „vlas, bod, čaj, páv, míč“).BADDELEY, Alan. Vaše paměť : Mechanismy, otázky, praktická cvičení a další souvislosti jedinečné schopnosti lidského organismu. Vydání první. Brno : JOTA, 1999. 335 s. . Sémantická podobnost, na druhou stranu, skoro nemá vliv.BADDELEY, Alan. Short-term memory for word sequences as a function of acoustic, semantic and formal similarity. Quarterly Journal of Experimental Psychology. 1966, 18, 362–365. Vliv délky slova: Alan Baddeley pojí pravidlo pravidlo 7+-2 položek k rychlosti opakování slov ve fonologické smyčce: 7+-2 je podle něj počet jednotek, které je člověk za dvě sekundy schopen v duchu vyslovit. Řetězec delších slov je těžší si zapamatovat než řetězec slov krátkých. Ve studii, v níž měli bilingvisté, kteří uměli přibližně stejně dobře angličtinu a velštinu, za úkol si zapamatovávat série čísel nejprve v jednom jazyce a poté v druhém, si série anglických číslovek zapamatovávali dobrovolníci lépe, než série číslovek velšských, neboť anglické číslovky jsou kratší než velšské. Vliv artikulačního potlačení:Když je člověku zamezeno opakování si položek v duchu tím, že člověk musí nahlas opakovat irelevantní slabiku, zapamatuje si značně méně položek, než kdyby nic opakovat nemusel. Přenos informací mezi systémy:Když jsou dobrovolníkům ukázány předměty, které mají za úkol si zapamatovat, většinou převedou vizuální informace na informace fonologické a seznam předmětů si opakují ve fonologické smyčce. Když však musí člověk opakovat určitou slabiku nahlas, dochází k potlačení fonologické informace, a vliv fonologické podobnosti už nehraje roli při zapamatovávání předmětů. Neuropsychologické důkazy
Optickoprostorový náčrtník Jelikož se ukázalo, že slova a zvuky nenarušují naší schopnost podržet v mysli obraz či prostorové rozložení, existuje otrok, který nazýváme optickoprostorový náčrtník (v překladech i vizuospaciální náčrtník, vizuálně-prostorový blok nebo vizuálně-prostorový náčrtník). Slouží k udržení optických a prostorových informací – barev, tvarů, velikostí, vzdáleností a jiných – a manipulaci s nimi.
Centrální exekutiva Centrální exekutiva (v překladech i ústředí nebo centrální operační jednotka) je zmíněným dvěma otrokům pracovní paměti nadřazená. Její úlohou je ovládat, koordinovat a zpracovávat informace z těchto dvou podřadných částí pracovní paměti a zaměřovat naši pozornost. Sama však nemá žádnou skladovací kapacitu.
Podle výkonnosti centrální exekutivy se pozná dobrý čtenář -- je schopen úsporně a rychle zpracovávat obsahy vět.
Epizodický buffer Epizodický buffer, třetí otrocký systém, navrhl Baddeley v roce 2000. Je tedy ještě mnohem méně důkladně prozkoumán, než jiné součásti modelu, a většina knih ho zatím nezmiňuje. Úkolem bufferu je spojovat různé typy informací (slovní, vizuální i prostorové) v plynulé představy seřazeny podle času.
Epizodický buffer byl zaveden kvůli: Kouskování (chunking)Ukázalo se, že v pracovní paměti člověk dokáže udržet řetězec slov delší, než by mohl s fonologickou smyčkou, když je řetězec spojen ve smysluplnou jednotku (např. dlouhá věta). Schopnost pacientů s narušenou fonologickou smyčkou pamatovat si několik vět.
Reference
Související články Paměť Henry Molaison
Kategorie:Paměť