Studenec (, starší názvy Studenecz, Studenetz, Studeneitz, nářečně do Studenca, ve Studencu) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží východně od Třebíče. Nadmořská výška obce je 446 metrů. Žije zde obyvatel. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou. Studenec sousedí svými katastrálními hranicemi s obcemi Pyšel, Pozďatín, Smrk, Koněšín, Kozlany, Třesov, Okarec a Častotice.

K obci náleží i tři kilometry vzdálené důležité nádraží na železniční trati Brno–Jihlava, odkud odbočuje trať do Velkého Meziříčí a Křižanova. K nádraží přiléhá několik obytných domů s hospodou, zemědělské a průmyslové objekty a benzínová stanice. Nedaleko se nachází také pobočka Ústavu biologie obratlovců AV ČR a osada zvaná Zelená Hospoda přiléhající k silnici I/23, kde je evidováno 7 adres. V osadě se od hlavní silnice odpojuje jižním směrem komunikace do obce a severně vedlejší silnice ke zmiňovanému vlakovému nádraží. Celá lokalita je administrativně evidována jako ZSJ Studenec-u nádraží.

Obec Studenec v roce 2007 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zlatá stuha, tj. vítěz, který postoupil do celostátního kola a obec se stala Vesnicí Vysočiny.

Geografie Ze západu na východ přes území obce prochází silnice I/23 z Vladislavi do Náměště nad Oslavou, z osady Zelená Hospoda z této silnice pak jižně vychází silnice do zastavěného území obce a tam pak na západ vede silnice do Koněšína, na východ do Okarce a na jih do Kozlan a k silnici II/399. Na sever od osady Zelená Hospoda pak vede silnice k velké křižovatce, odkud pak severně vede silnice k nádraží Studenec, severozápadně do Pozďatína, severovýchodně do Častotic a jižně k silnici I/23 a dále do Okarce. V severní části území obce pak ještě v lese vede spojka mezi silnicemi, užitková silnice k rybníku Hranečník, západně od silnice do Pozďatína vede užitková silnice k rybníku Hlad a k Ústavu biologie malých obratlovců AV ČR. Ze západu na východ vede přes území obce železniční trať Brno–Jihlava, z té pak na severozápad vychází železniční trať Křižanov–Studenec. Severně od zastavěného území obce se nachází nádraží Studenec. Přes území obce vedou cyklostezky 5209, 5106 a 5207A a přes území obce vedou také zelená a žlutá turistická trasa.

Jižní část území obce (jižně od silnice I/23) je využívána zemědělsky, severní je pak zalesněná a nachází se v ní velké rybníky. Mírně zalesněná je i oblast podél Okareckého potoka jižně od silnice I/23. U železničního nádraží se nachází několik průmyslových areálů. Na jižním okraji zastavěného území obce se nachází areál bývalého JZD.

Na severním okraji zastavěného území obce pramení nepojmenovaný potok, který následně napájí Studený rybník, dále potok je zatrubněn a protéká přes zastavěné území obce a vlévá se do nej malý nepojmenovaný potok, který tvoří drobné rybníčky. Potok pak pokračuje dále na východ a těsně za hranicí území obce ústí do rybníka Poul a Okareckého potoka. Asi tři kilometry západně od hranic území obce pramení Okarecký potok, ten pak teče na východ protéká přes několik rybníků a na území obce tvoří spolu s nepojmenovaným potokem rybník Hlad, pak teče jižně a tvoří kaskádu rybníků a nádrží, pak za hranicí území obce protéká přes rybník Poul a po asi deseti kilometrech ústí u Náměště nad Oslavou do Oslavy. Asi 500 metrů západně od hranic území obce pramení další nepojmenovaný potok, který tvoří rybník Štěpánek a pak již na území obce Nový rybník, následně ústí do Okareckého potoka. Těsně za severní hranicí území obce pramení v rybníku Čepička Maršovecký potok, ten pak protéká přes území obce a těsně za východní hranicí území obce tvoří soutokem s Hranečnickým a Častotickým potokem rybníky Dubovec a Stejskal a asi po dvou kilometrech ústí u Okarce do Okareckého potoka. Těsně za severní hranicí území obce pramení také u rybníka Hranečník Hranečnický potok, ten pak tvoří část hranice území obce a pak v rybníku Dubovec ústí do Maršoveckého potoka.

Území obce je poměrně rovinaté, většina území obce se pohybuje mezi 450 a 475 metry, nejvyššími bodem je vrchol Oddavky (476 metrů) v jižní části území obce.

Zastavěné území obce se nachází uprostřed jižní části území obce, těsně za jižní hranicí území obce se nachází někdejší radarová stanice – tzv. Radarka. U Nového rybníka se nachází budovy pro správu rybníka a u silnice I/23 se nachází osada Zelená Hospoda, na východním okraji území obce se u silnice I/23 nachází benzinová pumpa a průmyslové haly. Severně od silnice I/23 se nachází další průmyslový areál, nádraží Studenec a technické muzeum. Na severním okraji území obce se u rybníka Hranečník nachází chatová osada a na severozápadním okraji území obce se nachází domy pro ubytování vědeckých pracovníků blízkého Ústavu biologie malých obratlovců AV ČR, dále pak i budovy tohoto ústavu. Dále těsně za hranicí území obce se nachází u rybníka Podhorník chatová osada.Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 1. 9. 2025

Historie První písemná zmínka o obci se nachází v zakládací listině třebíčského kláštera a pochází z roku 1104. V roce 1366 získali dvůr ve Studenci Ješek ze Svojanova, v roce 1459 patřil Studenec Bohuši z Lomnice a ze Semtic, ale byla obviněna Markvartem z Lomnice že by mu měla vesnici předat. Následně spory pokračovaly mezi Markvartem a Jaroslavem z Lomnice, v roce 1466 byl nalezen list, který svědčil o tom, že majitelem by měl být Markvart z Lomnice. Poté, co získali Šternberkové třebíčský klášter, tak obsadili Studenec Zdeněk ze Šternberka a posléze i Jaroslav ze Šternberka. Pánové z Lomnice pak obvinili Šternberky, že jim neprávem drží vesnici. Vilém z Pernštejna pak získal v roce 1481 třebíčské panství a vyplatil vesnice v panství, mezi nimi i Studenec, také u Studence pak založil rybník. Roku 1468 nedaleko studence tábořily vojska Jiřího z Poděbrad, kteří se posléze vydali na obranu Třebíče a vysvobození Viktorína z Poděbrad při bitvě o Třebíč.

V roce 1556 Ferdinand I. dal dědičně Vratislavovi z Pernštejna a ten obratem prodal vesnice u náměšťského panství Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti. V roce 1567 pak obec patřila pod majetky Žerotínů. Po bitvě na Bílé hoře byly majetky Žerotínů konfiskovány a Studenec získali páni z Verdenberka, jim patřila obec až do roku 1733, pak náměšťská větev rodu vymřela a náměšťské panství i s obcí patřilo pánům z Enkenvoirtu, ti prodali panství v roce 1752 hraběti Bedřichu Vilémovi Haugwitzovi. Haugwitzové byli majiteli náměšťského panství a s tím i vesnice až do roku 1945.

V roce 1821 proběhla ve vsi robotní vzpoura, kdy byl do vsi povolán komisař s vojskem, který měl potlačit robotní vzpouru. Někteří robotníci posléze byli potrestáni ranami a vojska zůstala ve vsi i nadále. Roku 1842 shořela téměř celá vesnice.

Od roku 1808 se vyučovalo v domě čp. 19, roku 1832 byla postavena školní budova (nynější kaple svatého Václava). V roce 1881 byla škola rozšířena na trojtřídní a byly také rozšířeny byty, v roce 1886 pak byla škola opět dvoutřídní. Nová školní budova byla postavena mezi lety 1930 a 1932, byla trojtřídní s učitelským a ředitelským bytem. V roce 1945 se učilo v dvojtřídce a ve školní budově začala působit i mateřská škola. Škola byla v letech 1974 a 1982 rekonstruována, v roce 1999 byla škola rozšířena na čtyřtřídní školu a mateřská škola byla oddělena.

Do roku 1849 patřil Studenec do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč. Součástí obce byla do roku 1919 obec Okarec.

Před první světovou válkou byla postavena silnice ke studeneckému nádraží. V roce 1920 byl ve vsi odhalen památník obětem první světové války, celkem padlo 22 občanů obce, v druhé světové válce padlo 5 občanů a jejich jména byla na pomník doplněna. Po první světové válce pak byly postaveny i silnice do Okarce a Třesova. V roce 1934 pak byl vybudován rybník Studený, v roce 1950 pak bylo vybudována koupaliště. V roce 1969 byla vesnice kanalizována a roku 1993 plynofikována.

V obci byl založen v roce 1906 hasičský spolek, v roce 1911 Národní jednota, v roce 1921 Sokol a v roce 1923 Domovina. V roce 1989 ve vsi byla založena společnost a odchovna slepic s názvem Dominant CZ.

V letech 2017 až 2019 proběhla rekonstrukce osmdesát let staré budovy školy. Byl rekonstruován interiér i exteriér budovy. V roce 2020 byl rekonstruován rybník Studený. V roce 2021 byla také rekonstruována náves, bylo nově vybudováno stanoviště autobusů a provedena výsadba stromů.

Obyvatelstvo

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 28. listopadu 2000.

Politika Do roku 2014 zastával funkci starosty Josef Zahradníček, od roku 2014 vykonává funkci starosty Jiří Tomešek.

Volby do Poslanecké sněmovny +Volby do PSP ČR v obci Studenec 1. 2. 3. účast 2002 KSČM (26,64 %) Koalice KDU-ČSL, US-DEU (25,86 %) ČSSD (23,55 %) 60,51 % ( z ) 2006 ČSSD (25,66 %) KSČM (25 %) ODS (20,66 %) 67,11 % ( z ) 2010 KSČM (22,75 %) ČSSD (20,34 %) VV (14,13 %) 64,59 % ( z ) 2013 KSČM (26,16 %) ČSSD (19,71 %) KDU-ČSL (16,84 %) 59,96 % ( z ) 2017 ANO (25 %) KSČM (22,14 %) SPD (12,5 %) 61,09 % ( z ) 2021 SPOLU (23,12 %) ANO (22,25 %) KSČM (14,45 %) 74,41 % ( z ) 2025 ANO (44,95 %) SPOLU (21,25 %) STAN (8,99 %) 79,06 % ( z )

Volby do krajského zastupitelstva +Volby do krajského zastupitelstva v obci Studenec 1. 2. 3. účast 2000 SV (36,7 %) 4KOALICE (26,58 %) KSČM (15,82 %) 39,37 % ( z ) 2004 KSČM (41,25 %) KDU-ČSL (22,5 %) ODS (17,5 %) 37,38 % ( z ) 2008 ČSSD (34,49 %) KSČM (31,87 %) KDU-ČSL (10,48 %) 51,69 % ( z ) 2012 KSČM (36,5 %) ČSSD (24,5 %) KDU-ČSL (9 %) 49,79 % ( z ) 2016 KSČM (35,35 %) ČSSD (16,02 %) ANO 2011 (14,36 %) 40,13 % ( z ) 2020 ANO (16,95 %) KSČM (16,95 %) Piráti (15,2 %) 39,07 % ( z ) 2024 ANO (33,68 %) ČSNS+KSČM+ČSSD (16,84 %) STAN+SNK ED (13,15 %) 40,51 % ( z )

Prezidentské volby V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (79 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (58 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (45 hlasů). Volební účast byla 60,13 %, tj. 285 ze 474 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (245 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (86 hlasů). Volební účast byla 70,46 %, tj. 334 ze 474 oprávněných voličů.

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (142 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (80 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (35 hlasů). Volební účast byla 68,40 %, tj. 316 ze 462 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (192 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (136 hlasů). Volební účast byla 70,97 %, tj. 330 ze 465 oprávněných voličů.

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (120 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (79 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (70 hlasů). Volební účast byla 74,40 %, tj. 340 ze 457 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (179 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (158 hlasů). Volební účast byla 73,96 %, tj. 338 ze 457 oprávněných voličů.

Kultura a sport Technické muzeum Studenec sokolovna (+ přilehlý venkovní areál s tanečním parketem, taneční zábavy) 2 travnatá fotbalová hřiště + minihřiště s umělým povrchem + tenisový kurt fotbalové oddíly: muži „A“ (I.B třída), ženy, starší páni (Wiagra Studenec)

Zajímavosti a pamětihodnosti pomník osvoboditelům z roku 1920, na němž jsou reliéfy T. G. Masaryka, Edvarda Beneše a J. V. Stalina detašované pracoviště Oddělení biologie obratlovců Akademie věd České republiky