Jugoslávská (možno přeložit i jako Jihoslovanská) muslimská organizace (srbochorvatsky/bosensky Jugoslavenska muslimanska organizacija, v srbském prostředí známá jako Jugoslovenska muslimanska organizacija/Југословенска муслиманска организација, JMO, kolokviálně též spahinovci) byla politickou stranou bosenskohercegovských muslimů v období Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie), která byla založena na zakládacím sjezdu mezi 14. a 17. únorem 1919 a definitivně zanikla po německé agresi na Jugoslávii v dubnu 1941.
Dějiny náhled|upright=1.2|Mehmed Spaho, dlouholetý předseda JMO Strana vznikla na začátku roku 1919 v reakci na sociální a etnické nepokoje v Bosně a Hercegovině, které byly namířeny proti muslimským velkostatkářům a slovanským muslimům jako celku. Přestože se hnutí rétoricky vyslovovalo pro decentralizaci jihoslovanského státu a samosprávu Bosny a Hercegoviny a jejích muslimů, často spolupracovalo i s centralistickými politickými silami v Jugoslávii (konkrétně v letech 1924, 1927–1929 a 1935–1941).
V prvních parlamentních volbách do ústavodárného shromáždění Království Srbů, Chorvatů a Slovinců 28. listopadu 1920 JMO získala 6,9 % hlasů a 24 mandátů. Následně 18. března 1923 v řádných parlamentních volbách, kdy došlo k významnému rozkolu v muslimském táboře, její podpora klesla na 5,2 % a 18 mandátů (při účasti 77,8 % voličů v Bosně a Hercegovině). Nato ve volbách 8. února 1925 mírně posílila na 5,4 %, ale mandátů získala jen 15 (při účasti 82,7 % voličů v Bosně a Hercegovině). Do posledních voleb před zavedením královské diktatury 11. září 1927 šla částečně v koalici s Demokratickou stranou, a to pod názvem Demokratické společenství (Demokratska zajednica). Tato spolupráce nebyla příliš úspěšná, zejména pro Demokratickou stranu, byť JMO obdržela 18 mandátů (9 na samostatných kandidátkách a 9 na kandidátce Demokratického společenství v Bosně a Hercegovině a nadto 1 mandát ve zvečansko-rašském okruhu).
Po zavedení královské diktatury roku 1929 byla strana úředně rozpuštěna, neformálně ale fungovala i nadále. Po volbách 5. května 1935 se stala jednou ze tří komponent hnutí zvaného Jugoslávské radikální společenství (Jugoslovenska radikalna zajednica, JRZ).
Prvním předsedou strany byl zvolen duchovní Ibrahim-efendija Maglajlić. Po rozkolu uvnitř hnutí roku 1922, kdy se diskutovalo o podpoře další centralizace státu, se do jejího čela dostal právník a zastánce autonomie Bosny a Hercegoviny dr. Mehmed Spaho, který ji vedl až do své smrti roku 1939. Posledním předsedou byl právník dr. Džafer Kulenović, jenž se po několikaměsíčním váhání na podzim 1941 zapojil do struktur fašistického Nezávislého státu Chorvatsko.
Výsledky parlamentních voleb v letech 1920–1927 + Muslimské strany v parlamentních volbách 1920–1927 (procento hlasů v Bosně a Hercegovině) subjekt 1920 1923 1925 1927 JMO 110 895 (98,3 %) 112 228 (90,6 %) 127 690 (98,8 %) (v koalici) 125 121 (100 %) Muslimanska težačka stranka 1 118 (0,9 %) – – – Nezavisna lista Š. Arnautovića 449 (0,3 %) – – – Muslimanska narodna stranka 306 (0,3 %) – – – Narodna muslimanska stranka – – 1 463 (1,1 %) – Nezavisna muslimanska stranka – 1 361 (1,1 %) – – JMNO – 10 266 (8,3 %) – – * Muslimanska težačka stranka (Muslimská malorolnická strana) byla založena v březnu 1920 Šefkijou Gluhićem a Šukrijou Kurtovićem. Její exponenti se nacionálně deklarovali jako Srbové, politicky měli blízko k Demokratické straně Ljubomira Davidoviće. * Nezavisna lista (Nezávislá kandidátka) Šerifa Arnautoviće, jinak také Muslimanski radikali (Muslimští radikálové), vyznávala srbskou nacionální ideologii a měla blízko k Národní radikální straně Nikoly Pašiće. * Muslimanska narodna stranka (Muslimská národní strana) vznikla v březnu 1920 na podnět Safvet-bega Bašagiće a chtěla hájit zájmu muslimských velkostatkářů při probíhající pozemkové reformě. * Jugoslavenska muslimanska narodna organizacija (Jugoslávská muslimská národní organizace) vznikla odštěpením od JMO v červnu 1922. V jejím čle stáli Ibrahim Maglajlić, Hamdija Karamehmedović a Sakib Korkut, kteří měli blízko k pozicím bělehradské vlády. * Nezavisna muslimanska stranka (Samostatná muslimská strana) je souborný název pro kandidátky tvořené odpadlíky z JMO, např. Suljagou Salihagićem a Hamdijou Afganem v Banja Luce. * Narodna muslimanska stranka (Národní muslimská strana) vznikla krátce před volbami 1925 a měla spojit osobní nepřátele Mehmeda Spaha a muslimy nakloněné národním radikálům, mj. Suljagu Salihagiće, Mustafu Halilbašiće, Sulejmana Hafizoviće, Muhameda Biščeviće, ale i Šerifa Arnautoviće a Šemsu Salihbegoviće. + Politické strany v parlamentních volbách 1920–1927 (procento hlasů v Bosně a Hercegovině) subjekt 1920 1923 1925 1927 Narodna radikalna stranka 59 443 (18,0 %) 92 623 (24,4 %) 183 308 (37,1 %) 111 671 (27,5 %) JMO 110 895 (33,5 %) 112 228 (32,0 %) 127 690 (29,9 %) 125 121 (30,8 %) Hrvatska težačka stranka 38 400 (16,6 %) – – – Hrvatska pučka stranka 32 774 (6,3 %) 3 735 (1,0 %) 1 782 (0,4 %) 6 835 (1,7 %)Hrvatska seljačka stranka – 68 013 (17,9 %) 83 387 (19,5 %) 68 840 (16,9 %) Savez zemljoradnika 55 108 (16,6 %) 58 562 (15,4 %) 26 326 (6,2 %) 56 880 (13,9 %) Demokratska stranka 18 500 (5,6 %) 13 681 (3,6 %) 4 871 (1,2 %) 6 436 (1,6 %)
+Počet získaných mandátů největších stran (koalic) v parlamentních volbách 1920–1927 subjekt 1920 1923 1925 1927(Jugoslovenska) demokratska partija92513659Nacionalni blok (Samostalna demokratska stranka-NRS) - -31 -Samostalna demokratska stranka - - -22Narodna radikalna stranka 91 108 123 112Komunistička partija Jugoslavije58 - - -Hrvatska pučka/republikanska seljačka stranka50706761Savez zemljoradnika(-Samostalna seljačka stranka)391049 JMO 24 18 15 18Slovenska ljudska stranka 14 – 20 20Slovenska ljudska stranka-Hrvatska pučka stranka -21 - - Hrvatska pučka i Bunjevačko-šokačka stranka 13 – – - Jugoslovenska socijaldemokratska stranka 10 2 0 1Džemijet–Cemiyet–Xhemijeti8140 -celkem419312315315
Poslanecké mandáty Prozatímní národní zastupitelstvo (Privremeno narodno predstavništvo) 1. 3. 1919 — 28. 11. 1920 – 11 muslimských poslanců
delegáty z Bosny a Hercegoviny jmenoval Hlavní odbor Národní rady S. Ch. S. pro Bosnu a Hercegovinu: dr. Mehmed Spaho (ministr, dodatečně podpořen JMO), Halid-beg Hrasnica (nominován JMO), další byli sympatizanci Demokratické strany kolem listu Jednakost (Rovnost) Hamid Svrzo, Šefkija Gluhić, Ahmet Salihbegović, dr. Ejub Mujezinović, Suljaga Salihbegović, Ibrahim Sarić, Mehmed Zečević, hadži Mahmud Džinić a Šukrija Kurtović
po volbách 1920 do konstituanty (Ustavotvorna skupština Kraljevine SHS) – 24 muslimských poslanců JMO
Ahmed Kovačević, obchodník z Lukavce, Ahmed Šerić, novinář ze Sarajeva, Derviš Omerović, soudce v Žepče, dr. Mehmed Spaho, tajemník Obchodní a živnostenské komory, dr. Hamdija Karamehmedović, lékař ze Sarajeva, Mujo Šehović, rolník z Orahovice, Osman Vilović, starosta Tuzly, Sakib Korkut, sarajevský novinář, Velija Sadović, pedagog, Seid Ali-beg Filipović, statkář, Salih Baljić, pedagog z Mostaru, dr. Halid-beg Hrasnica, advokát ze Sarajeva, dr. Atif Hadžikadić, pedagog, Husein Mašić, soudce, Mustafa-beg Kapetanović, soudce, Hamzalija Ajanović, pedagog z Tešnje, Hamid Kurbegović, statkář z města Donji Vakuf, Hasan Miljković, starosta obce Velika Kladuša, Ibrahim Maglajlić, tuzlanský muftí, Nurija Pozderac, bankovní úředník, Husein Karabegović, soudce (později jej nahradil Fehim Kurbegović), Husein Alić, pedagog, dr. Džafer Kulenović, advokátní písař z Bihaće, Šemsudin Sarajlić, sarajevský úředník a spisovatel Další muslimové, ale mimo JMO, byli zvoleni vně Bosny a Hercegoviny. Za Prijepoljsko-pljevljansko-bjelopoljsko-beranský okruh Mustafa Salihbegović, muftí v obci Bijelo Polje. Za Zvečansko-rašský okruh Mehmed Alija Mahmutović (Džemijet), muftí v obci Novi Pazar a Edhem Bulbulović (KPJ), student ze Sarajeva. V druhé polovině roku 1921 se poslanecký klub JMO rozštěpil na dvě skupiny, na tzv. (provládní) pravici a (protivládní) levici: skupina Ibrahim Maglajlić-Hamdija Karamehmedović-Sakib Korkut popodrující centralizované uspořádání země a spolupráci s vládou: Osman Vilović, Derviš Omerović, Fehim Kurbegović, Velija Sadović, Seid Ali-beg Filipović, Mujo Šehović, Ahmed Šerić, Ahmed Kovačević a Šemsudin Sarajlić → roku 1922 založili Jugoslávskou muslimskou národní organizaci skupina Mehmed Spaho-Atif Hadžikadić-Salih Baljić podporující decentralizaci země (autonomii Bosny a Hercegoviny) a podmínečnou spolupráci s vládou: Hamid Kurbegović, Husein Mašić, Mustafa-beg Kapetanović, Husein Alić, Hasan Miljković, Nurija Pozderac, Hamzalija Ajanović, Halid-beg Hrasnica neutrální: Džafer Kulenović (jako jediný nehlasoval pro přijetí Vidovdanské ústavy roku 1921)
po volbách 1923 – 18 muslimských poslanců JMO
dr. Mehmed Spaho, dr. Halid-beg Hrasnica, Ismet-beg Gavrankapetanović, Husein Alić, Mahmud-beg Hrasnica, Hamid Kurbegović, Sulejman Alečković, dr. Džafer Kulenović, Hasan Miljković, dr. Abdullah Bukvica, dr. Atif Hadžikadić, Edhem Mulabdić, Hifzi-beg Đumišić, Husein Ćumavić, Salih Baljić, dr. Šefkija Behmen, Hamzalija Ajanović, Mustafa-beg Kapetanović Další muslimové, ale mimo JMO, byli zvoleni vně Bosny a Hercegoviny. Za Prijepoljsko-pljevljansko-bjelopoljsko-beranský okruh Derviš Šećerkadić (Džemijet), muftí v obci Pljevlja. Za Zvečansko-rašský okruh Aćif Ahmetović (Džemijet), obchodník, Ferhat-beg Ali Draga (Džemijet), průmyslník, Rifat Rušid (Džemijet), rentiér, a Šaban Mustafa (Džemijet), obchodník.
po volbách 1925 – 15 muslimských poslanců JMO
dr. Mehmed Spaho, ministr, dr. Šefkija Behmen, advokát, Ismet-beg Gavrankapetanović, starosta v penzi, dr. Halid Hrasnica, ministr, Salih Baljić, pedagog, dr. Atif Hadžikadić, pedagog v penzi, Edhem Mulabdić, školní inspektor, Husein Ćumavić, obchodník, dr. Abdullah Bukvica, lékař, dr. Džafer Kulenović, advokát, Husein Karabegović, soudce, Hamzalija Ajanović (zemřel 1925), bývalý poslanec, Husein Alić, pedagog, Hasan Miljković, starosta, Nurija Pozderac, statkář Další muslimové, ale mimo JMO, byli zvoleni vně Bosny a Hercegoviny. Za Prijepoljsko-pljevljansko-bjelopoljsko-beranský okruh Husejin Jusufspahić (Radikálové), statkář.
po volbách 1927 – 18 muslimských poslanců JMO
Sarajevský volební okruh: dr. Halid Hrasnica, Ismet-beg Gavrankapetanović, dr. Šefkija Behmen, Ragib Čapljić Mostarský volební okruh: Salih Baljić, Alija Salihkadić Travnický volební okruh: dr. Džafer Kulenović, Hamid Kurbegović Tuzlanský volební okruh: dr. Atif Hadžikadić, Edhem Mulabdić, dr. Mahmud Behmen, dr. Abdullah Bukvica, Husein Ćumavić Banjalucký volební okruh: Mustafa-beg Kapetanović Bihaćský volební okruh: Husein Alić, Hasan Miljković, Nurija Pozderac Rašsko-zvečanský okruh: dr. Mehmed Spaho Prijepoljsko-pljevljansko-bjelopoljsko-beranský okruh: Muhamed Hašimbegović (Demokraté), obchodník
po volbách 1931 (strana oficiálně neexistuje, jednotná vládní kandidátka generála Petra Živkoviće) – 10 muslimských poslanců
Drinská bánovina: Alija Selmanagić (Srebrenica), Đulaga Dervišević (Žepče), Hazim Čohadžić (Fojnica), dr. Avdo Hasanbegović (Tuzla), Husejn Kadić (Čajniče), Omer Kajmaković (Travnik) Zetská bánovina: Šukrija Kurtović (Foča a Pljevlja) Přímořská bánovina: Mustafa Mulalić (Livno), Salih Baljić (Konjic a Prozor) Vrbaská bánovina: Hasan Toromanović (Cazin)
po volbách 1935 (součást Jugoslávské národní strany nebo Mačkovy kandidátky) – 18 muslimských poslanců
Drinská bánovina: Muhamed Prejlubović (Kladanj, Maček), Ragib Čapljić (Rogatica, Maček), Husein Ćumović (Zvornik, Maček), Avdo Hasanbegović (Tuzla, JNS), Ismet-beg Gavrankapetanović (Čajniče, Maček), dr. Džafer Kulenović (Žepče, Maček), Mustafa Mulalić (Gračanica, JNS), Osman Muradbašić (Maglaj, Maček), Ibrahim Sarić (Sarajevo, JNS) Zetská bánovina: Mustafa Durgutović (Orahovac, JNS), Šukrija Kurtović (Foča, JNS) Přímořská bánovina: dr. Sulejman Hafizadić (Travnik, Maček), Alija Kadić (?, Maček), Muhamed Riđanović (?, Maček)