Kategorie vozidel je v evropských podmínkách označení pro skupiny silničních a zvláštních vozidel připuštěných k provozu na pozemních komunikacích, pro která platí shodné technické podmínky.
Rámcovou kategorizaci pro Evropskou unii stanovila směrnice 2007/46/ES (jež nahrazuje dřívější 70/156/EHS) v příloze II.
V České republice stanovil kategorizaci zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, v příloze, na kterou odkazoval § 2 odst. 8 a § 3 odst. 1 zákona. Některá upřesnění obsahovala vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti vozidel. Novelizačním zákonem č. 239/2013 Sb. byla příloha zákona č. 56/2001 Sb. s účinností od 1. ledna 2015 zrušena a ke stanovení kritérií kategorizace byl zmocněn prováděcí předpis, kterým se stala vyhláška č. 341/2014 Sb. Zákon v novelizovaném znění stanoví v § 3 odst. 4 pouze seznam kategorií: L, M, N, O, T, C, R, S a Z (nově tedy přibyly kategorie C a Z).
Kategorie v České republice v letech 2001–2014
Základní kategorie Příloha zákona č. 56/2001 Sb. ve znění účinném do roku 2014 vymezovala 7 základních kategorií vozidel: L – motorová vozidla zpravidla s méně než čtyřmi koly M – motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu osob N – motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu nákladů O – přípojná vozidla T – traktory zemědělské nebo lesnické S – pracovní stroje R – ostatní vozidla, která nelze zařadit do výše uvedených kategorií
Kategorie M, N, O a jejich podkategorie a kategorie terénních vozidel MG a NG jsou shodně definovány v evropské směrnici 2007/46/ES. Kategorie L, T, S, R a OT jsou nad rámec evropského značení přidány českými předpisy.
Kategorie L Motorová vozidla kategorie L se podle zákona č. 56/2001 Sb. člení na skupiny, pro které příloha 18 vyhlášky 341/2002 Sb. zavádí zkratky: mopedy LA – dvoukolové mopedy – s objemem válců motoru nejvýše 50 cm³ v případě spalovacího motoru, maximální konstrukční rychlost nejvýše 45 km/h LB – tříkolové mopedy – s objemem válců motoru nejvýše 50 cm³ v případě spalovacího motoru, maximální konstrukční rychlost nejvýše 45 km/h, bez ohledu na uspořádání kol LB – lehké čtyřkolky – hmotnost v nenaloženém stavu menší než 350 kg (bez baterií v případě elektrického pohonu), nebo se zdvihovým objemem motoru nejvýše 50 cm³ v případě zážehového motoru nebo maximální čistý výkon nejvýše 4 kW pro jiné druhy motoru a maximální konstrukční rychlostí nejvýše 45 km/h motocykly LC – motocykly – dvoukolové motorové vozidlo přesahující parametry (objem válců nebo rychlost) dvoukolového mopedu LD – motocykly s postranním vozíkem – vozidla se třemi koly umístěnými asymetricky a přesahující parametry (objem válců nebo rychlost) tříkolového mopedu LE – motorové tříkolky motorové tříkolky – vozidlo se třemi koly umístěnými souměrně ke střední podélné rovině, přesahující parametry (objem válců nebo rychlost) tříkolového mopedu čtyřkolky jiné než lehké – hmotnost v nenaloženém stavu (v případě elektrického pohonu bez baterií) do 400 kg, v případě vozidla pro přepravu nákladů 550 kg, maximální čistý výkon motoru nejvýše 15 kW. LM – motokolo – jízdní kolo s trvale zabudovaným motorem s objemem válců motoru nejvýše 50 cm³ (v případě spalovacího motoru), maximální konstrukční rychlost nejvýše 25 km/h
Kategorie M Motorová vozidla základní kategorie M mají nejméně čtyři kola a člení se podle zákona č. 56/2001 Sb. na kategorie: M1 – vozidla, která mají nejvýše osm míst k přepravě osob (nepočítaje místo řidiče) a víceúčelová vozidla (podmínky pro rozdělení víceúčelových vozidel do kategorií M1 a N1 stanoví vyhláška) M2 – vozidla, která mají více než osm míst k přepravě osob (nepočítaje místo řidiče) a jejichž nejvyšší přípustná hmotnost nepřevyšuje 5000 kg M3 – vozidla, která mají více než osm míst k přepravě osob (nepočítaje místo řidiče) a jejichž nejvyšší přípustná hmotnost převyšuje 5000 kg
Evropská směrnice 2007/46/ES vozidla kategorie M člení do kategorií M1, M2 a M3 shodným způsobem.
Kategorie terénních vozidel se značí M1G, M2G, M3G.
Podle přílohy 18 vyhlášky č. 341/2002 Sb. se vozidla kategorie M1 označují jako osobní automobil a vozidla kategorií M2 a M3 jako autobus.
Trolejbusy (včetně hybridních trolejbusů, duobusů atd.) by podle obecných definic kategorií měly být považovány zároveň za autobusy i za drážní vozidla, avšak v praxi se v České republice schvalují pouze jako drážní vozidla a registraci a schvalování podle zákona č. 56/2001 Sb. nejsou podrobovány.
Kategorie N Motorová vozidla základní kategorie N (nákladní automobily) mají nejméně čtyři kola a člení se podle zákona č. 56/2001 Sb. na kategorie: N1 – vozidla, jejichž nejvyšší přípustná hmotnost nepřevyšuje 3500 kg N2 – vozidla, jejichž nejvyšší přípustná hmotnost převyšuje 3500 kg, ale nepřevyšuje 12 000 kg N3 – vozidla, jejichž nejvyšší přípustná hmotnost převyšuje 12 000 kg Kategorie terénních vozidel se značí N1G, N2G, N3G.
Evropská směrnice 2007/46/ES rozděluje vozidla do kategorií N1, N2 a N3 shodným způsobem.
Kategorie O Přípojná vozidla základní kategorie O se podle zákona č. 56/2001 Sb. člení na kategorie: O1 – přípojná vozidla o nejvyšší přípustné hmotnosti nejvýše 750 kg O2 – přípojná vozidla o nejvyšší přípustné hmotnosti přes 750 kg, ale nejvýše 3500 kg O3 – přípojná vozidla o nejvyšší přípustné hmotnosti přes 3500 kg, ale nejvýše 10 000 kg O4 – přípojná vozidla o nejvyšší přípustné hmotnosti přes 10 000 kg OT1 – přípojná vozidla traktoru, o nejvyšší přípustné hmotnosti nejvýše 1500 kg OT2 – přípojná vozidla traktoru, o nejvyšší přípustné hmotnosti přes 1500 kg, ale nejvýše 3500 kg OT3 – přípojná vozidla traktoru, o nejvyšší přípustné hmotnosti přes 3500 kg, ale nejvýše 6000 kg OT4 – přípojná vozidla traktoru, o nejvyšší přípustné hmotnosti přes 6000 kg
Evropská směrnice 2007/46/ES rozděluje vozidla do kategorií O1, O2, O3 a O4 shodným způsobem.
Z definice přípojného vozidla je zřejmé, že potahové vozidlo, určené k tažení zvířetem, ani ruční vozík, určený k tažení nebo tlačení člověkem, se za přípojná vozidla nepovažují. Do kategorie O by podle definic měla spadat i přípojná vozidla nemotorových vozidel, zejména jízdních kol, avšak znění zákona a prováděcí vyhlášky s tím nepočítají.
Kategorie T Pro kategorii T, traktory zemědělské nebo lesnické, zákon neuvádí podrobnější rozlišení. Vyhláška č. 341/2002 Sb. zmiňuje kolové i pásové traktory.
Příloha 18 vyhlášky 341/2002 Sb. člení kolové traktory do podrobnějších kategorií. Všechny jsou charakterizovány nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 40 km/h, ve výjimečných případech dočasně i s vyšší, u traktorů s výše položeným těžištěm nebo větší světlou výškou je nejvyšší konstrukční rychlost omezena na 30 km/h. T1 – nejméně jedna náprava, minimální rozchod větší než 1150 mm, nenaložená hmotnost v provozním stavu větší než 600 kg, světlá výška nad vozovkou menší než 1000 mm. T2 – minimální rozchod menší než 1150 mm, nenaložená hmotnost v provozním stavu větší než 600 kg, světlá výška nad vozovkou menší než 600 mm. T3 – nenaložená hmotnost v provozním stavu menší než 600 kg T4 – ostatní T4.1 – traktory s vysokou světlou výškou – v pracovní poloze je světlá výška kolmá na řady plodiny vyšší než 1000 mm T4.2 – zvláště široké traktory
Kategorie S Vozidla kategorie S se podle zákona č. 56/2001 Sb. člení na kategorie: Ss – pracovní stroj samojízdný Sp – pracovní stroj přípojný (určený k připojení za tažné motorové vozidlo) Sp1 – pracovní stroj přípojný o nejvyšší přípustné hmotnosti nejvýše 3000 kg Sp2 – pracovní stroj přípojný o nejvyšší přípustné hmotnosti přes 3000 kg, ale nejvýše 6000 kg Sp3 – pracovní stroj přípojný o nejvyšší přípustné hmotnosti přes 6000 kg
Vyhláška 341/2002 Sb. tyto kategorie píše velkými písmeny (SS, SP, SP1 atd.) a užívá též označení kategorií SPT, SPT1 (snad pracovní stroj přípojný traktorový) a SN (pracovní stroj nesený), které v zákoně nejsou zmíněny (pracovní stroj nesený sám není vozidlem, ale je na vozidle zavěšen a tvoří s ním jeden celek).
Kategorie R Zákon neobsahoval bližší rozdělení ani příklady vozidel spadajících do kategorie R. Některé příklady druhů vozidel byly uvedeny v příloze 18 vyhlášky č. 341/2002 Sb. Podle obecné definice by do ní měla spadat zejména všechna nemotorová vozidla, která nejsou přípojnými vozidly: jízdní kola (včetně koloběžek, tandemů, šlapacích čtyřkolek, odrážedel atd.) ruční vozíky nebo jiná vozidla tlačená nebo tažená pěšky jdoucí osobou, například pracovní stroje nemotorové vozíky pro invalidy potahová vozidla (kolová i saně)
Dále sem mohly patřit některé druhy motorových vozidel: vozidlo bez karoserie, ve kterém je zabudován spalovací motor. jednonápravový traktor s přívěsem pásová motorová vozidla pro přepravu osob nebo nákladu (např. sněžná rolba a sněžný skútr). Vyhláška č. 341/2002 Sb. zmiňuje sněžný skútr u kategorie L, třebaže nevyhovuje definici žádné její podkategorie. speciální čtyřkolka vozík pro invalidy s motorickým pohonem by měl spadat do kategorie L mezi lehké čtyřkolky, avšak příloha 18 vyhlášky č. 341/2002 Sb. uvádí vozík pro invalidy s ručním nebo motorickým pohonem o šířce a délce nepřesahující 1 metr, konstrukční rychlosti nejvýše 6 km/h a maximální přípustné hmotnosti nejvýše 450 kg mezi „ostatními vozidly kategorie R“
Kategorie v České republice od roku 2015 V České republice stanovil kategorizaci zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, v příloze, na kterou odkazoval § 2 odst. 8 a § 3 odst. 1 zákona. Některá upřesnění obsahovala vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti vozidel.
Novelizačním zákonem č. 239/2013 Sb. byl s účinností od 1. ledna 2015 zákon č. 56/2001 Sb. změněn tak, že znaky základních kategorií vozidel z něj byly zcela vypuštěny a k vymezení základních kategorií i jejich dalšího členění byl zmocněn prováděcí předpis. Tím se stala vyhláška č. 341/2014 Sb. Zákon v novelizovaném znění stanoví v § 3 odst. 4 pouze seznam kategorií: L, M, N, O, T, C, R, S a Z. Oproti dosavadní úpravě tedy nově přibyly kategorie C a Z. Vyhláška č. 341/2014 Sb. kategorie definuje prostřednictvím § 6, který odkazuje na přílohu č. 2 této vyhlášky.
Kategorie L Pro popis silničních vozidel kategorie L a její další členění vyhláška č. 341/2014 Sb. odkazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování dvoukolových a tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozor nad trhem (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013).
Nad rámec evropské kategorizace česká vyhláška zavádí jedinou kategorii: LZ – dvoukolová a tříkolová vozidla a čtyřkolky, které konstrukčně odpovídají silničním vozidlům kategorie L a jsou zkonstruovány a vyrobeny k využití pro ozbrojené složky, civilní ochranu, požární službu, složky odpovídající za udržování veřejného pořádku a lékařskou záchrannou službu.
Kategorie M Motorová vozidla konstruovaná a vyrobená především pro dopravu osob a jejich zavazadel. Vyhláška č. 341/2014 Sb. je dělí na kategorie: M1 – vozidla kategorie M s nejvýše osmi místy k sezení kromě místa k sezení řidiče. Nesmí mít prostor pro stojící cestující. Počet míst k sezení může být omezen na jedno (tj. místo k sezení řidiče). M2 – vozidla kategorie M s více než osmi místy k sezení kromě místa k sezení řidiče a s maximální hmotnosti nepřevyšující 5 tun. Mohou mít kromě míst k sezení i prostor pro stojící cestující. M3 – vozidla kategorie M s více než osmi místy k sezení kromě místa k sezení řidiče a s maximální hmotností převyšující 5 tun. Mohou mít prostor pro stojící cestující.
U vozidla kategorie M zařazeného do podkategorie „terénních vozidel“ podle kritérií uvedených v oddílu 4 části A přílohy II směrnice 2007/46/ES se za písmeno a číslici označující kategorii připojí písmeno „G“ (M1G, M2G, M3G).