náhled|poloha Wernigerode v zemském okresu Harz Wernigerode je město v zemském okresu Harz (spolková země Sasko-Anhaltsko). Podle Hermana Lönse je také označováno jako pestré město Harzu.
Geografie
Zeměpisná poloha náhled|Wernigerode-Altstadt Město leží v cca 250 metrech n. m. na severovýchodním okraji Harzu, na úpatí nejvyšší hory Brocken, na spolkové dálnici A36 a spolkové silnici 244 a na železniční trati Halberstadt–Vienenburg, která spojuje Halle (Saale) a Hannover.
Městem protéká Holtemme, jenž poblíž Westerntores ústí do Zillierbachu, který se bezprostředně před soutokem také nazývá Flutrenne. Dále v severní části města teče přes několik rybníků Barrenbach, který se v místní části Minsleben vlévá do Holtemme. Historické jádro města se skládá ze Starého města (Altstadt) a Nového Města (Neustadt). K správnímu území města se počítají mimo to části Hasserode, Nöschenrode, obytná oblast Stadtfeld, Burgbreite a Harzblick, jakož i místní části Benzingerode, Minsleben, Silstedt, Schierke a Reddeber. Rozloha správního území města s uvedenými místními částmi od západu na východ je 9,5 km, od severu na jih 6 km. Nejvyšší bod je Brocken s 1141 m n. m., nejnižší 215 m n. m. Město leží na německo-holandské silnici Oranier-Route.
Podél města stáhne se harzský severní okrajový zlom, na kterém se nachází rozvodí řek Wesery a Labe. Na severu srážky stékají do Wesery, na jihovýchodu, později severovýchodu, teče voda do Labe. Tato deformace prochází městskou části Hasserode. Dále na východ je doložena u města Schloßberg.
Klima náhled|rozvodí Weser-Labe Wernigerode se nalézá v přechodném pásmu mírného klimatu. Průměrná roční teplota je 9,5 °C, střední roční úhrn srážek je 500 milimetrů. Nejteplejší měsíce jsou červen až srpen s průměrnou teplotou 16,0 až 18,3 °C a nejchladnější prosinec až únor s 1,1 až 2,1 °C. Nejčastější srážky jsou v červenci, průměrně 54 milimetrů, nejsušší je únor s průměrnými 30 milimetry. Podnebí, přesněji množství srážek a teplota jsou ovlivňovány stoupáním srážek přes pohoří Harz. Město je na závětrné straně Harzu v srážkovém stínu, takže je tam méně srážek než v podobných klimatických mírných oblastech bez „ochrany“ pohoří. Díky tomu příležitostně dochází ke vzniku fénu a tím dochází i k zvýšení teploty. Podle německé průmyslové normy DIN 1055 je město zařazeno v námrazové zóně 3.
Dějiny
Vznik města O přesném vzniku obce není žádný písemný zdroj. Podle nejnovějších výzkumů neexistuje žádný – tak jako to přijímá Eduard Jacobs a Walther Grosse – původní vztah ke klášteru Corvey a tamějšímu opatovi Warinovi, ale spíše místní jméno odkazuje na vymýcené chráněné místo. Prvním sídlem byl Klint, kde se nacházel hrad Niederungsburg, zvaný též Schnakenburg. V roce 1805 byly zbytky tohoto hrad překryty, část z něho je ještě zachována v domu Gadenstedt (Oberpfarrkirchhof 12) z roku 1582. Za časů prvotního osídlení se na pahorku Klint nacházel ještě typický harzcký prales, který musel být vymýcen, od toho také nejspíše část názvu „-rode“ (mýtina, vyklučenina).
První písemná (listinná) zmínka pochází z roku 1121 v souvislosti se sídlem hraběte Adalberta zu Haimar, které bylo v oblasti poblíž Hildesheimu, přičemž hrabě se do budoucna nazýval „von Wernigerode“. Dne 17. dubna 1229 bylo sídlu propůjčeno goslarské městské právo. V roce 2004 oslavilo Wernigerode jubileum udělení městského práva před 775 lety.
Díky příchodu nových obyvatel z okolních vesnic ve 13. století vzniklo u severovýchodního kraje starého města nové sídliště – pozdější Neustadt, zemědělské město, které leželo vně obvodových zdí Altstadtu. V poslední třetině 13. století byl v Neustadtu vystavěn románský svatojánský chrám jako farní kostel.
Od pozdního středověku k novověku Po vymření hraběcího rodu „von Wernigerode“ po meči roku 1429 bylo Wernigerode sídlem hrabat „zu Stolberg“, která zde panovala po staletí. Při selské válce roku 1525 bylo několik okolních klášterů vydrancováno a částečně zničeno, zejména klášter Himmelpforten v dnešní části Hasserode. Velké utrpení místnímu obyvatelstvu přineslo drancování za třicetileté války a požáry. náhled|Wernigerode okolo roku 1820Od roku 1658 do roku 1931 sídlila ve městě konsistoř pro řízení luteránských církví v hrabství Wernigerode. Evangelické církevní obce v oblasti hrabství patřily po založení jednotné evangelické církvi v Prusku v roce 1821 k církevní provincii Sasko. Konsistoř však měla regionální kompetence pro tyto církevní obce ještě do svého zrušení v roce 1921. Roku 1714 musel hrabě Christian Ernst zu Stolberg-Wernigerode uznat svrchovanost Braniborska-Pruska nad hrabstvím Wernigerode. Od roku 1807 do roku 1813 bylo Wernigerode integrováno do městského kantonu Wernigerode okresu Westphalen, než bylo přidruženo do nově vytvořeného pruského okresu Osterwieck pruské provincie Sasko. Teprve po protestech hraběte Henricha zu Stolberg-Wernigerode bylo od roku 1825 opět sídlem vlastního okresu uvnitř vládního okresu Magdeburk. 29. března 1847 padla část města, především Heideviertel, za oběť velkému požáru. V druhé poloviny 19. století přispěl ve Wernigerode vedle turistiky průmyslový vývoj (mezi jiným výroba strojů a nástrojů, elektromotory, lékárnické výrobky, čokoláda, kancelářské potřeby, stavebniny) k podstatnému rozvoji města jak turistického centra a hospodářského sídla.
20. století Před druhou světovou válkou byla ve firmě Rautalwerken GmbH (také nazývané Wernigwerke AG) v roce 1938 vybudována moderní slévárna lehkých kovů, ve které byly vyráběny součástky pro zbrojní průmysl, za války hlavně nuceně nasazenými dělníky a vězni z koncentračních táborů, kteří žili v ubikacích na Ziegenbergu. V roce 1942 byl další tábor zřízen na Veckenstedter Weg 23, který byl v roce 1943 přeměněn na detašovaný tábor (krycí označení „Richard“) koncentračního tábora Buchenwald. Od počátečního stavu 95 vězňů se zvyšoval počet až na 800 osob, které byly nasazeny především při stavbě pozic protiletecké obrany na Galgenbergu. Vězňové z Veckenstedter Weg byli v prosinci 1944 přemístěni do tábora „Steinerne Renne“ v místní části Hasserode, který byl využíván jako dislokovaná stanice pro Wernigwerke AG. Zde dále pokračovali ve výrobě součástek pro rakety, na které již dříve bylo nuceně nasazeno kolem 200 dělníků. 500 vězňů bylo krátce před příchodem americké armády posláno na pochod směrem na koncentrační tábor Terezín, přežilo pouhých 57. 24. února 1944 zažilo Wernigerode nálet. Reprezentativní budovy pivovaru a měšťanské domy na Breite Straße 78 byly zničeny, ruiny byly později odstraněny. Též byla poškozena západní část oranžérie.Renate Kroll in „Schicksale deutscher Baudenkmale im Zweiten Weltkrieg“. Hrsg. Götz Eckardt, Henschel-Verlag, Berlin 1978. Band 1, S. 273–274 Po roce 1949 připadlo město do Německá demokratická republika a nedalekým vrchem Brocken probíhala přísně střežená hranice se Západní Německo. Takto to vydrželo až do roku 1990, kdy se oba státy opět spojily.
Starostové Dr. Ludwig Gepel, od 7. ledna 1921 do 6. ledna 1933 Ulrich von Fresenius (1888–1962), od 10. ledna 1933 do 20. dubna 1945 Max Otto (1889–1969), SPD/SED, 1945–1951 Gustav Strahl, 1951–1962 Martin Kilian, SED, 1962–1990 Dr. Herbert Teubner, CDU, 1990–1991 Horst-Dieter Weyrauch, CDU, 1991–1994 Ludwig Hoffmann, SPD, 1994–2008 Peter Gaffert, bezpartijní, od 1. srpna 2008
Připojená sídla Benzingerode (připojení 1994) náhled|pohled na Benzingerode Hasserode (připojení 1907) Minsleben (připojení 1994) Noschenrode (připojení 1929) Silstedt (připojení 1994) Schierke (připojení 1. července 2009) Reddeber (připojení 1. ledna 2010)
Vývoj počtu obyvatel 1595: 2 500 1806: 3 700 1845: 5 300 1869: 7 000 1886: 9 000 1895: 10 662 1904: 12 000 1914: 18 000 1957: 33 353 1990: 37 000 2006: 33 871 2007: 34 413 2008: 35 041 2009: 34 673
Památná místa památník a památné místo Veckenstedter Weg 43 památné místo a pamětní deska u dřívějšího detašovaného tábora „Steinerne Renne“ obětem nucených prací pamětní deska od roku 1993 na radnici od města na památku pronásledování židů pamětní deska na Villa Russo na památku dřívějších majitelů Kláry a Benna Russo, židovského továrníka a jeho ženy, zavražděné v roce 1943 v koncentračním táboře Terezín resp. koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau hrob a pamětní kámen od roku 1952 na lesním hřbitově za devět neznámých vězňů z koncentračního tábora, kteří byli zavražděni příslušníky SS v dubnu 1945 při pochodu smrti z pobočného tábora Harzungen (koncentrační tábor Dora-Mittelbau), původně zahrabáni v nádražním areálu Minsleben, v roce 1952 ostatky přemístěny na ústřední hřbitov čestné místo pronásledovaným nacistickým režimem, stejně jako pro mnohé válečné zajatce, sestřelené americké a britské letce jakož i ženy, děti a muže, kteří byli zavlečeni během druhé světové války do Německa a stali se obětí nucených prací
Městská rada Složení městské rady podle politické příslušnosti, dle úředního výsledku voleb do městské rady dne 7. června 2009, účast ve volbách: 40,2 %): Křesťanskodemokratická unie Německa (CDU) – 33,9 %, 14 křesel Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) – 31,9 %, 13 křesel Die Linke – 19,2 %, 8 křesel Wählergemeinschaft Haus und Grund Wernigerode – 3,9 %, 2 křesla Bündnis 90/Die Grünen – 3,6 %, 1 křeslo FDP – 3,4 %, 1 křeslo NPD – 2,7 %, 1 křeslo
Městský znak Popis: „v stříbrném poli červený hrad s černě ohraničen zdivem, jedna vyšší věž s dvěma okénky se špičatou střechou a hruškou mezi dvěma věžemi s jedním oknem a cimbuřím, v trojobloukové bráně s částečně spuštěnou mříží je červený pstruh. Nejstarší známé zobrazení znaku města Wernigerode se nalézá na pečeti na listině z roku 1309. Barevné řešení (červená na stříbrné resp. bílé) pochází z 16. století. Mříž v horním oblouku věže se poprvé objevila na městské pečeti z roku 1610. Symbolika je interpretována stejně jako u všech heraldických znaků. Hradba není zobrazením zámku (hradu), ale symbolizuje udatnost města. Dnes ve znaku zobrazený červený pstruh byl zapůjčen některému z hrabat von Wernigerode na jeho rodový erb, kde jsou zobrazeny ryby dvě.
Kultura a pamětihodnosti náhled|zámek Wernigerode Wernigerode má velké množství turistických atrakcí (viz níže kapitola stavby). Městské jádro je z velké části z dolnosaských domů z hrázděného zdiva. Novogotický zámek (Wernigeroder Schloss) trůní nápadně nad městem a je již z dálky dobře rozpoznatelný. Také okolí je nesmírně půvabné. Začíná tu železniční trať Harzer Schmalspurbah, která přes Schierke míří na Brocken, stejně tak se jezdí přes celý Harz do Nordhausenu (Durynsko). Od října 2006 tu našla místo druhá zemská botanická zahrada v Sasku-Anhaltsku.
Divadla Každoročně se pořádá atriu zámku Schlossfestspiele. Tento festival pořádá filharmonický komorní orchester Wernigerode. Vrcholem bývají představení oper nebo operet jako je Kouzelná flétna, Falstaff nebo Car a tesař.
Kulturní a zařízení pro volný čas Harzer Kultur- und Kongresszentrum, krátce „KiK“ (Kultur in Kongresszentrum) v centru města má velký sál pro 600 sedících diváků, stejně jako další místnosti pro konference a komplex výstavních prostor. Spolek pro umění a kulturu Remise je místem pro drobné koncerty, využíván je pro čtení a různá jiná představení. V části Noschenrode pod zámkem se nalézá obora Christianental. Chována jsou domácí a částečně vzácná divoká zvířata, např. rys. Od roku 2005 je využíván k trávení volného času „Hasseroder Ferienpark", komerční výletní a dovolenkové místo s možností povyražení si v lázních. Další pozoruhodností je tzv. Planetenweg. Znázorňuje lehce a srozumitelným způsobem náš planetární systém, vzdálenosti od Slunce jsou zobrazeny v měříku 1:1 miliardě. Procházka končí u Harzského planetária.
Muzea náhled|Nejmenší dům zámek, centrum pro dějiny umění a kulturu 19. století Harzmuseum Kleinstes Haus (nejmenší dům) hasičské muzeum upomínkové a památné místo muzeum letecké dopravy a techniky muzeum (dvůr) Ernsta Kocha, v místní části Silstedt