Mravenčák je neovulkanický vrch a přírodní památka v severní části Doupovských hor. Nachází se na pravém břehu řeky Ohře jižně od Klášterce nad Ohří v okrese Chomutov. Důvodem k vyhlášení přírodní památky byla ochrana skalnatého vrcholku s teplomilnou stepní květenou.

Historie Vrch je v historických pramenech označován mimo jiné také jako , Hekberg, Kegelberg nebo Mravenečník. Kopec býval v minulosti odlesněn a hospodářsky využíván. Dokladem lidské činnosti jsou pozůstatky louček a staré ovocné stromy v lese. Chráněné území na vrcholové části kopce bylo vyhlášeno 22. listopadu 1990 okresním národním výborem v Chomutově s evidenčním číslem 1507.

Přírodní poměry Kopec se nachází na severním okraji Doupovských hor. Vznikl ve třetihorách průnikem magmatu skrz horniny krystalinika zastoupené ortorulami a migmatity. Samotné těleso vrchu je tvořené leucitickým tefritem. Horniny vystupují na povrch na jihozápadním úbočí v podobě tři až šest metrů vysoké skalní stěny, ve které se střídají polohy pevného tefritu s polohami tufů. Skalní výchoz bývá nazýván jako Jakubova skála nebo Čertův zub. Na jeho úpatí se hromadí zvětraliny, na které níže ve svahu navazují sutě pokryté tenkou a skeletovitou vrstvou půdy.

Kuželovitý suk s nadmořskou výškou 531 metrů geomorfologicky spadá do celku Doupovské hory, okrsku Jehličenská vrchovina a podokrsku Martinovská hornatina.

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se Mravenčák nachází v mírně teplé oblasti MT2 s průměrnou roční teplotou 7,5 °C a ročním úhrnem srážek 600–650 milimetrů. Půdní pokryv tvoří eutrofní kambizemě.

Přírodní památka Předmětem ochrany je skalnatý vrcholek s kolmou stěnou s teplomilnou stepní květenou. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Území v nadmořské výšce 490–531 metrů s celkovou rozlohou 1,5 hektaru je přibližně z jedné poloviny tvořené lesními pozemky (0,72 hektaru) a na zbývající část připadají ostatní skalnaté plochy (0,78 hektaru).

Flóra Botanicky nejcennější částí přírodní památky je skalní bradlo na jihozápadním úbočí, na němž roste koniklec luční český (). Ve smíšeném lese patří k silně ohroženým rostlinám huseník chudokvětý () a malá populace kakostu rozkladitého () ve světlomilné doubravě ve východní části chráněného území. Cenný je také smíšený les s křovinným lemem, který se na území přírodní památky blíží přirozeným lesům. V lese mimo chráněné území však převažuje modřín opadavý () a smrk ztepilý (). Vzhledem ke špatně dostupnému terénu plní les v přírodní památce ochranou funkci půdy na strmých svazích, a není hospodářsky využíván.

K dalším významným druhům rostlin na lokalitě patří bělozářka liliovitá (), tařice skalní () a kavyl Ivanův ().

Ohrožení Rostlinná společenstva v chráněném území jsou ohrožována šířením plevelných rostlin z okolních lesů, rozrýváním půd divokými prasaty, rozděláváním ohně a poškozováním rostlin turisty a také zarůstáním náletovými křovinami.

Přístup Po jižním a západním úbočí vrchu vede lesní cesta, po které je vyznačená červená turistická trasa z Klášterce nad Ohří ke zřícenině hradu Egerberk a dále přes Úhošť do Kadaně.

Odkazy Reference

Související články Seznam chráněných území v okrese Chomutov Seznam památných stromů v okrese Chomutov

Externí odkazy

Kategorie:Hory a kopce v Doupovských horách Kategorie:Hory a kopce v okrese Chomutov Kategorie:Přírodní památky v okrese Chomutov Kategorie:Evropsky významné lokality v Ústeckém kraji Kategorie:Chráněná území v Doupovských horách Kategorie:Skalní útvary v Doupovských horách Kategorie:Skalní útvary v okrese Chomutov Kategorie:Příroda v Klášterci nad Ohří Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1990