Bohumil Hübschmann, od úřední změny jména roku 1945 Bohumil Hypšman (10. ledna 1878 Praha – 3. listopadu 1961 Praha), byl český architekt a urbanista.
Svou tvorbou navazoval na svého vídeňského učitele, jednoho z předních tvůrců moderní architektury Otto Wagnera, a zabýval se harmonickým spojením moderní architektury s historickou zástavbou města. V letech 1921–1928 působil ve Státní regulační komisi, která řešila urbanistický rozvoj Velké Prahy, hlavního města nového státu.
Mezi jeho významné stavební realizace patří dům Pohřebního bratrstva u Starého židovského hřbitova v Praze, urbanisticky nejvýznamnější je přestavba Emauzského kláštera a řešení prostoru pod ním na Palackého náměstí a sousedním prostranství na Rašínově nábřeží. Byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a Klubu Za starou Prahu.Nová encyklopedie českého výtvarného umění I., A-M, Praha 1995, s. 291
Život Narodil se v rodině krejčovského tovaryše Antonína Hübschmanna a jeho manželky Anny, rozené Sadilové.Matrika narozených, sv. Štěpán, 1875-1878, snímek 226, Záznam o narození a křtu V početné rodině byl čtvrtým z osmi dětí.Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 178, obraz 866 Hübschmann Anton Jeho bratr Antonín Hübschmann (1884–1914) byl též architekt, padl za I. světové války na srbské frontě.Soupis pražských obyvatel, Hübschmann Antonín Jeho dalšími sourozenci byli advokát a politik Otakar Hübschmann, Kamila Havlíčková (matka architekta Josefa Havlíčka) a malíř Václav Hübschmann.
V roce 1899 odešel do Vídně studovat na Akademii výtvarných umění. Studia začal v ateliéru Viktora Luntze, následujícího roku přešel do ateliéru Otto Wagnera na Speciální škole pro architekturu (Specialschule für Architektur) a jeho školní práce byla oceněna zlatou medailí. Během studií pracoval v ateliéru Bedřicha Ohmanna.
Dne 3. srpna 1903 se v Praze oženil s Marií Němcovou (* 1877), se kterou měl syny Bohumila (* 1905), Aleše (1907–1945, padl v Pražském povstání, má na zdi vily pamětní desku), Zdeňka (* 1909) a Miloše (* 1911).Soupis pražských obyvatel: Hübschmann Bohumil
Po návratu ze studií ve Vídni v roce 1904 nejprve pracoval v ateliéru stavitele Quida Bělského. V roce 1906 založil vlastní projekční ateliér.
Byl členem SVU Mánes v letech 1905–1908 a od roku 1920. Jeho vlastní vila stojí v pražských Střešovicích, nedaleko zastávky tramvaje Sibeliova. Slouží jako obytný dům a je veřejnosti nepřístupná.
Zemřel roku 1961 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
Dílo 1901–1902 Škola pro neslyšící, Praha-Smíchov, Holečkova 1903–1905 Hotely Arcivévoda Štěpán a Garni, Praha-Nové Město, čp. 825 a 826, Václavské náměstí 25 a 27, spoluautoři: Bedřich Bendelmayer, Jan Letzel, Alois Dryák 1904–1905 Vila Františka Metelky, Boženy Němcové 116/7, Plzeň-Severní Předměstí 1905 Vily v Mělníce (1907 tzv. Wenzlova vila) 1907 Odkolkův mlýn, Praha-Vysočany 1908 Výstavní pavilon potravin a další práce pro Jubilejní výstavu 1908 1908–1909 Rodinný dům, Praha-Bubeneč, čp. 286, Pod Kaštany 18 1909–1911 Akciový parní mlýn v Holešovicích, Praha-Holešovice, čp. 1037, U Uranie 14 1910–1911 Dům pohřebního bratrstva Chevra kadiša, Praha-Josefov, Široká 5-7 1910–1912 Obchodní a nájemní dům Františka Matějovského, Praha-Staré Město, čp. 949, Národní třída 19 1913, 1921 Strojírna Ing. Otakar Podhajský, Praha-Hostivař, čp. 233, 260, U Pekáren 1918–1921, 1930 Pražské sklárny, Praha-Hostivař, čp. 225, 260, U Pekáren 1918–1922 Hostivařské mlýny a pekárny, Praha-Hostivař, čp. 1309, U Továren 4 1921–1925 Nájemní dům, Praha-Vyšehrad, čp. 20, Vratislavova 24 1923–1925 Elektrárna Ervěnice 1923–1931 Areál ministerstev Pod Emauzy, Praha-Nové Město, čp. 375, Palackého náměstí, náměstí Pod Emauzy 1924 Rodinný dům, Praha, čp. 105, Holečkova 1925–1927 Nemocenská pojišťovna (později poliklinika a poté Česká správa sociálního zabezpečení), Praha, čp. 1235, Lannova, spoluautor: František Roith 1926–1927 Továrna na dusíkatá hnojiva, Ostrava 1926–1929 Vlastní rodinný dům, Praha-Střešovice, čp. 565, U Laboratoře 4 1928–1929 Přístavba bývalé Plodinové burzy, čp. 866, Praha, Senovážné náměstí 1940 areál Masarykovy školy v LitoměřicíchNová encyklopedie… (1995)https://pam.plzne.cz/architekt/171-bohumil-hubschmann-hypsman
Význam díla Václav Vilém Štech ocenil v nekrologu v Literárních novinách Hypšmanovy zásluhy o obohacení Prahy a současného zachování jejích historických hodnot. Zmínil např. jeho příspěvek k zachování pražského panoramatu přeložením plavebního kanálu za Střelecký ostrov či k vytvoření nových hodnot prostranství v blízkosti Palackého pomníku.
Hypšmanovy názory dokladuje jeho stanovisko z roku 1946, kdy se vyslovil k vítěznému návrhu na dostavbu Staroměstské radnice. Dostavbu nezavrhoval, ale stavěl se důrazně za zachování architektonického rázu náměstí.
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura
Pražský industriál, editoři: Lukáš Beran, Vladislava Valchářová, Praha : České vysoké učení technické : Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007, (2. vydání).
Externí odkazy
Bohumil Hypšman na stránkách archiweb.cz
Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Členové SVU Mánes Kategorie:Narození v roce 1878 Kategorie:Úmrtí v roce 1961 Kategorie:Úmrtí 3. listopadu Kategorie:Předsedové Klubu Za starou Prahu Kategorie:Členové Státní regulační komise Kategorie:Čeští urbanisté Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Muži