Ross 154 (také V1216 Sagittarii nebo GJ 729) je osamocený červený trpaslík a eruptivní proměnná hvězda spektrálního typu M3,5 V v souhvězdí Střelce. Paralaxa naměřená sondou Gaia odpovídá vzdálenosti 2,9760 parseku (9,7063 světelného roku) od Slunce. Je nejbližší známou hvězdou v tomto souhvězdí a patří mezi nejbližší hvězdy ke Slunci. Se zdánlivou hvězdnou velikostí 10,44m není viditelná pouhým okem.
Pozorování a historie Americký astronom Frank Elmore Ross ji v roce 1925 zařadil do svého čtvrtého seznamu nových proměnných hvězd. V roce 1926 ji po porovnání s dřívějšími fotografickými deskami Edwarda Emersona Barnarda uvedl také ve svém druhém seznamu hvězd s měřitelným vlastním pohybem.
Walter O'Connell určil v roce 1937 z fotografických desek pořízených Yaleovým dalekohledem v jihoafrickém Johannesburgu předběžnou paralaxu (0,362±0,006)″. Ross 154 se tím tehdy zařadila na šesté místo mezi známými nejbližšími hvězdami.
Fyzikální vlastnosti Ross 154 je hvězda hlavní posloupnosti třídy M s hmotností (0,177±0,004)násobku hmotnosti Slunce a poloměrem (0,200±0,008)násobku poloměru Slunce. Její bolometrická svítivost činí přibližně 0,0040násobku svítivosti Slunce. Z fotosféry vyzařuje při efektivní teplotě (3 340±30) K. Odhad metallicity [Fe/H] = −0,63±0,10 znamená, že má proti Slunci nižší zastoupení železa.
Při nízké hmotnosti je Ross 154 plně konvektivní, takže přenos energie prouděním probíhá v celém jejím nitru. Rotační perioda 2,848±0,001 dne a vysoká magnetická aktivita odpovídají poměrně nízkému odhadovanému stáří 0,2–0,6 miliardy let. Projekční rotační rychlost v sin i činí (3,0±1,5) km/s; nejde tedy přímo o rovníkovou rychlost, protože sklon rotační osy není znám.
Magnetická aktivita Ross 154 patří mezi eruptivní proměnné hvězdy typu UV Ceti. První zaznamenané erupční zjasnění bylo pozorováno v Austrálii v roce 1951 a dosáhlo 0,4 magnitudy. Při typické erupci může hvězda zjasnit o 3–4 magnitudy; starší pozorování udávala průměrný odstup výrazných erupcí přibližně dva dny.
Průměrná intenzita povrchového magnetického pole byla odhadnuta na (2,2±0,1) kG. Dlouhodobá měření chromosférické aktivity ukazují cyklus o délce přibližně 4,2 roku; mezi roky 1998 a 2004 byla aktivita výrazně slabší.
Hvězda je také zdrojem rentgenového záření. Její klidový rentgenový zářivý výkon činí přibližně 9×1027 erg/s. Rentgenová observatoř Chandra zaznamenala při jedné výrazné erupci celkovou vyzářenou rentgenovou energii 2,3×1033 erg.
Pohyb Záporná radiální rychlost znamená, že se Ross 154 přibližuje ke Slunci. Výpočet jejího průletu slunečním okolím předpovídá, že přibližně za 157 000 let dosáhne vzdálenosti (6,39±0,10) světelného roku.
Hledání průvodců a planet Ross 154 je považována za osamocenou hvězdu. Infračervené hledání hnědých trpaslíků v jejím okolí žádného průvodce neodhalilo a pozorování ve středním infračerveném oboru neprokázala prachový disk.
Analýza měření radiální rychlosti zveřejněná v roce 2026 nalezla signál s periodou přibližně sedm dní a amplitudou asi 1,9 m/s. Pokud by jej způsobovala planeta, odpovídal by objektu o minimální hmotnosti přibližně 1,5–2 hmotnosti Země na dráze s velkou poloosou okolo 0,04 AU. Model zahrnující planetu však nebyl statisticky přesvědčivější než model samotné hvězdné aktivity a fotometrie družice Kepler v rámci mise K2 neukázala průchod planety. U Ross 154 proto není potvrzena žádná planeta a původ signálu vyžaduje další pozorování.
Reference
Externí odkazy
Záznam Ross 154 v databázi SIMBAD
Kategorie:Červení trpaslíci Kategorie:Proměnné hvězdy Kategorie:Hvězdy v souhvězdí Střelce Kategorie:Místní bublina Kategorie:Objekty v katalogu 2MASS Kategorie:Objekty v katalogu Hipparcos Kategorie:Objekty v Glieseho katalogu