Jaromír Fiala (30. prosince 1892 PostoloprtyMatriční záznam o narození a křtu farnost Postoloprty – 15. května 1967 Praha) byl český hudební pedagog, skladatel, muzikolog a překladatel.
Život Fiala pocházel z havířské rodiny. Podle matričního záznamu o narození byla jeho otec důlní technik ve schwarzenberských dolech. Do Postoloprt přišel z Březových hor, odkud pocházela i jeho manželka. Rodina bydlela v v postoloprtském zámku, kde také Jaromír přišel na svět.
V roce 1911 maturoval Jaromír na smíchovském gymnáziu. Pokračoval studiem latiny a francouzštiny na Karlově univerzitě. V roce 1913 byl na studijním pobytu ve Francii v Poitiers. Absolvoval v roce 1917. V tom roce se profesorem na střední škole v Domažlicích, kde zůstal dva roky. Zde se také stal sbormistrem pěveckého sboru Čerchovan.
V roce 1919 byl jmenován středoškolským profesorem v Praze. Vedle toho se intenzivně věnoval hudbě. Studoval na Pražské konzervatoři hru na klavír u Albína Šímy, skladbu u Otakara Šína a zpěv u Antonína Heřmana. V roce 1922 vykonal nejen státní zkoušky ze zpěvu, ale získal i doktorát filosofie na Karlově univerzitě. (Dále jen Černušák 1962). Dál učil na středních školách, ale byl i učitelem francouzské výslovnosti na konzervatoři a lektorem francouzského jazyka na Univerzitě (1932–1950).
Po skončení 2. světové války se stal inspektorem středních škol pro filologii a hudební výchovu. Až do odchodu do důchodu v roce 1953 byl školským referentem Krajského národního výboru v Praze.
Dílo Dílo Jaromíra Fialy zahrnuje široké oblasti, hudby, hudební vědy i filologie. Spolupracoval se skladatelem Jindřichem Jindřichem při sběru lidových písní. Sestavil řadu bibliografií našich předních skladatelů a věnoval se popularizaci vážné hudby, jak přednáškovou činností, tak svými publikacemi, rozhlasovými pořady a předmluvami pro Státní nakladatelství hudby a umění. Připravil mnoho metodických příruček pro výuku hudby a zpěvu. Překládal z francouzštiny libreta oper a oratorií předních světových skladatelů (Maurice Ravel, Erik Satie, Darius Milhaud). Do češtiny převedl texty více než 300 písní. Články o české hudbě přispíval i do francouzských novin a časopisů. Zasloužil se i o znovuuvedení skladeb starých českých mistrů, založil a redigoval edici Staří mistři. Jako skladatel vycházel z díla Josefa Bohuslava Foerstra. Těžiště jeho skladatelské tvorby tvořily písně a sbory. Jeho instrumentální skladby však neměly velký úspěch, to platí i pro skladby sborové. V roce 1962 obdržel vyznamenání Za vynikající práci.Černušák 1962, s. 310.
Následující soupis je zpracovaný na základě Fialova hesla v Československém hudebním slovníku:Černušák 1962, s. 310. Literární dílo Ediční činnost Zpěvní skladby z nákladu Pěvecké obce české (1929) Dílo Josefa Bohuslava Foerstra (1929) Skladby Vítězslava Nováka (1932) Skladby Josefa Suka (1933) Skladby Otakara Zicha (1934) Skladby Karla Boleslava Jiráka (1941) Skladby Karla Hoffmeistra (zůstalo v rukopise) 21 francouzských písní (1921) Jindřichův chodský zpěvník (1926) Trifolium. Latinské studentské písně (1937) Edice Staří mistři Edice Deset písní s kytarou Česká beseda (nápěvy, slova a popis tanců, 1939) Pavel Vranický: Tři hádanky ve formě kanonické (rekonstrukce vokální skladby) Zpíváme s rozhlasem (1950)
Hudební historie Francouzská dnešní píseň (1923) Smetanovy sbory v operách (1923) Josef Leopold Zvonař (1924) Zdeněk Fibich (1925) Janáčkovy sbory (1923–1924) Jindřich Jindřich K dějinám obrozenské písně (1925) Průvodce sborovou a písňovou literaturou Hudební matice (1926) Dvořákovy Biblické písně (1929) O Pařížské šestce (1932) Vincent d'Indy (1932) Ještě několik slov k úpravě státní hymny (1936) Smetanova Česká píseň (1941) České zpěvácké spolky 1850–1950 (1958)
Pedagogická literatura Povinný zpěv na středních školách (1921) Radio a hudební výchova (1926) Lidová výchova hudební (1928) Proč zpívat a hrát (1933)
Hudební dílo Dětské sbory Čtvero ročních dob (1933) Deset rušných písniček (1935) Mladému světu (1948) Pionýrské písně (1950)
Ženské sbory Dva sbory (1933) Mladý svět (1931)
Mužské sbory Tři sokolské pochodové písně (1930) Ztracen? (na slova Jaroslava Vrchlického) Od srdce k srdci (1942) Havíři (1943)
Smíšené sbory Vánoční (1920) Tři slavnostní sbory (1931) Slovanská lípa (na slova Josefa VáclavaSládka, 1931) Na horách (1939) Srdcem k vlasti (1946)
Odkazy Reference
Literatura Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
Externí odkazy
Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Skladatelé 20. století Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští muzikologové Kategorie:Čeští hudební pedagogové Kategorie:Čeští sbormistři Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Pedagogové na Pražské konzervatoři Kategorie:Pedagogové na Univerzitě Karlově Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Absolventi Pražské konzervatoře Kategorie:Nositelé vyznamenání Za vynikající práci Kategorie:Čeští sběratelé lidových písní Kategorie:Čeští překladatelé z francouzštiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Českojazyční textaři Kategorie:Narození v roce 1892 Kategorie:Narození 30. prosince Kategorie:Narození v Postoloprtech Kategorie:Úmrtí v roce 1967 Kategorie:Úmrtí 15. května Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži