Haruo Umezaki (15. února 1915 Fukuoka – 15. června 1965 Tokio) byl japonský prozaik, jeden z nejlepších představitelů první poválečné japonské literární školy sengoha.Slovník asijských a afrických spisovatelů II., Odeon, Praha 1967, str. 355
Umezaki absolvoval roku 1940 Tokijskou univerzitu v oboru japonská literatura a již při studiu se věnoval psaní poezie a vydávání literárního časopisu. Roku 1944 byl povolán k válečnému námořnictvu, stal se poddůstojníkem u spojařů a působil jako šifrant na různých vojenských základnách na Kjúšú. Po skončení války se pak zcela věnoval literatuře. Jeho díla odráží vlastní válečné zážitky, jsou psychologickým obrazem poválečného života poraženého národa a také sondami do lidského nitra. Jeho hrdinové z válečných próz nejsou zaslepeni vidinou vítězství, ale vyznačují se lidskostí a trápí se pochybnostmi.
Dílo Fúen 1939, Stylový večírek), autorova prvotina publikovaná časopisecky. Sakuradžima (1946), novela z válečného období, nesoucí název podle ostrova Sakuradžima, česky jako Třešňový ostrov, působivé vylíčení vojenské základny těsně před japonskou porážkou. Bí-tó no fúbucuši (1948, Obrázky z ostrova Bí-tó), Ue no kisecu (1948, Údobí hladu), Hi no hate (1947, Konec dne), novela, odehrávající se na Filipínách na místě krutých bojů druhé světové války, rozvíjející příběh důstojníka, který dostal rozkaz zastřelit vojenského lékaře, svévolně opustivšího jednotku. Sora no šita (1951, Pod oblohou) Boroja no šundžu (1954, Letopisy z barabizny), satiricko-humorné povídky oceněné Naokiho literární cenou, česky jako Krátká historie jedné barabizny. Sunadokei (1954–1955, Přesýpací hodiny), satirický román, Cumudžikaze (1956, Tornádo), román zamýšlející se nad současnou civilizací, Kurui tako (1963, Bláznivý drak), román inspirovaný osudem jeho bratra, který spáchal za války sebevraždu v Mongolsku. Genka (1965, Fantom), autorovo vrcholné díloWinkelhöferová Vlasta: Slovník japonské literatury, Libri, Praha 2008, str. 287-288, román, jehož hrdinou je muž, který se nedokáže oprostit od reminiscencí na válečné prožitky. Hi (1966, Oheň), pokračování románu Genka vydané posmrtně.
Česká vydání Konec dne, SNKLU, Praha 1963, přeložila Vlasta Winkelhöferová, Bláznivý drak, Vyšehrad, Praha 1982, přeložili Zdenka Švarcová a Jan Winkelhöfer, obsahuje prózy Třešňový ostrov, Bláznivý drak a Krátká historie jedné barabizny.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Japonští spisovatelé Kategorie:Narození v roce 1915 Kategorie:Úmrtí v roce 1965 Kategorie:Muži Kategorie:Narození ve Fukuoce Kategorie:Úmrtí v Tokiu Kategorie:Narození 15. února Kategorie:Úmrtí 19. července Kategorie:Absolventi Tokijské univerzity