Horní Počernice () jsou městská čtvrť a katastrální území Prahy, které je jedinou částí tvořící území městské části Praha 20 (do 31. prosince 2001 Praha-Horní Počernice). Leží v městském obvodu Praha 9, na východním okraji Prahy při silnici na Poděbrady. V letech 1969–1974 byly Horní Počernice městem. Rozlohou téměř 17 km² jsou největší pražskou čtvrtí.
Historický přehled První důkaz o osídlení území, na kterém se rozkládají dnešní Horní Počernice, pochází z období kolem roku 4500 př. n. l. Osídlování probíhalo pravděpodobně ve dvou na sobě nezávislých proudech a časových vlnách. První proti proudu Vltavy podél Rokytky a Svépravického potoka. Druhá proti proudu řeky Labe a zde přes hřeben u Nehvizd do údolí Svépravického potoka. Z tohoto období byly v oblasti Chval nalezeny různé exempláře pazourků. V centru Horních Počernic byla zmapována chata laténské kultury z mladší doby železné. Nejvýznamnější archeologická lokalita byla ovšem slovanská, z doby hradištní (asi z 11. století), objevená v roce 1968 v poloze Na Chvalce a datovaná podle zlomků keramiky. Pavel Vlček a kolektiv: Umělecké památky Prahy, Velká Praha I. A-L, Academia : Praha 2012, ISBN 978-80-200-2107-6; s. 536
První písemná zpráva o obci Počernice pochází z roku 1322, kdy ji vlastnil staroměstský měšťan Zipota Benešovský, stejně jako Čertousy, v nichž vystavěl tvrz. Prodal je roku 1357 pražskému arcibiskupovi Arnoštovi z Pardubic, který ji postoupil pražské univerzitě. Koupi roku 1366 potvrdil císař Karel IV. Univerzita postupovala právem zákupným pozemky různým majitelům, kteří v Horních Počernicích do třicetileté války vybudovali dvory a založili rozsáhlý chov ovcí. Univerzitě patřila ves i po třicetileté válce, kdy zde podle berní ruly stálo deset selských domů a tři domy chalupnické, další usedlosti byly pobořeny. Horní Počernice později patřily pod michelské panství a vrchnost zde zřídila školu a hospodu. V polovině 19. století již bylo ve vsi evidováno 70 domů a 600 obyvatel. Pavel Vlček a kolektiv: Umělecké památky Prahy, Velká Praha I. A-L, Praha 2012, s. 536-537 vlevo|upright 0.4|bezrámu náhled|Chvalská tvrz náhled|Chvaly, kostel svaté Ludmily náhled|Čertousy, velkostatek (dnes hotel) Roku 1928 (či 1933Čertousy , Hrady.cz, citováno z Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Praha a okolí, 15. 8. 2005) byly k Horním Počernicím připojeny Čertousy.Významná historická výročí , městská část Praha 20-Horní Počernice, datováno 2009 Na základě návrhu z roku 1941 a souhlasu obcí ze 13. září 1941 nařídil okresní úřad Praha-venkov k 1. únoru 1943 připojení obcí Chvaly a Svépravice (s Xaverovem) ke stávající obci Horní Počernice. Roku 1947 proběhla volba představitelů nové, sloučené obce. Kromě zmíněných obcí leží na území Horních Počernic též území bývalé vsi Babice, která zanikla během třicetileté války. Rozhodnutím středočeského krajského národního výboru ze 27. prosince 1968 byla obec Horní Počernice povýšena od 1. ledna 1969 na město, kterému byl udělen i znak, platný do současnosti (ve stříbrno-červeně šikmo děleném štítě černý kůň se zlatou zbrojí a uzděním skákající přes tři volné zlaté obilné klasy, prostřední se dvěma, krajní s vnějším listem).
Roku 1974 byly Horní Počernice připojeny k Praze a začleněny do městského obvodu Praha 9, zůstal jim však vlastní místní národní výbor. Roku 1990 bylo území působnosti MNV Horní Počernice transformováno v městskou část Praha-Horní Počernice.
Členění Slučování obcí Horní Počernice, Chvaly, Svépravice a osad Čertousy a Xaverov proběhlo natolik důkladně, že jejich někdejší hranice nelze vyčíst ani z katastrálních hranic (Horní Počernice tvoří dnes jediné katastrální území), ani z popisných čísel (i ta byla sloučena do jedné řady). Horní Počernice se statisticky člení do 18 základních sídelních jednotek; z jejich vymezení lze zhruba odvodit hranici mezi Chvaly a Horními Počernicemi (v linii Jívanské ulice se zakřivením k Libáňské ulici) či vymezení Xaverova, avšak Svépravice patří z větší části do ZSJ Chvaly a Čertousy do ZSJ Horní Počernice a Cirkusová.
Základní sídelní jednotky Horních Počernic:Katastrální území Horní Počernice, základní sídelní jednotky, RSO: Registr sčítacích obvodů a budov, Český statistický úřadGIS ZIS , mapa Integrovaného záchranného systému ČR, HZS ČR na základě podkladových dat ČÚZK a OpenStreetMap, 21. 6. 2012 Horní Počernice (historické jádro Horních Počernic a Čertous a oblast zástavby jižně od trati 231 a východně od Jívanské ulice) Ve žlíbku (sídliště kolem ulice Ve Žlíbku a oblast jižně – ul. Markupova, Dandova, V Slavětíně) Cirkusová (severní část Čertous a průmyslová zóna severně od trati 231 u Čertous) K Vinoři (severně od ZSJ Cirkusová) Horní Počernice-sever (průmyslová zóna severně od trati 231 vymezená ulicemi Bystrá, F. V. Veselého a Ve Žlíbku, plus oblast nádraží a chvalského hřbitova) Komerční zóna Horní Počernice-sever (průmyslová zóna severně od ZSJ Horní Počernice-sever, vymezená ulicemi F. V. Veselého, Bystrá, Novopacká, Ve Žlíbku, dříve část ZSJ K Vinoři) Horní Počernice-za Novopackou (dřívější ZSJ Satalice-východ C, severně od ZSJ Komerční zóna Horní Počernice-sever) Chvaly (Chvaly až k Jívanské ulici a většina Svépravic) Za poděbradskou silnicí (průmyslová zóna severně od Chval a trati 231, vymezená ulicemi Novopacká a Bystrá) Horní Počernice-západ (bývalá ZSJ Satalice-východ B, neosídlená oblast severně od trati 231 mezi tratí 070 a silnicí I/10) U Černého Mostu-východ (dřívější ZSJ Rajská zahrada A severně od Chlumecké a Náchodské poblíž stanice metra Černý Most, oblast obchodů Makro, Hornbach, Sconto a pás včetně Chvalského lomu až ke Stoliňské ulici) U starých rybníků (oblast jižně od Chval a západně od Svépravic) U starých rybníků-jih (dřívější ZSJ U hvozdu, část Svépravic jižně od dálnice D11) U starých rybníků-západ (dřívější ZSJ Za hřbitovem B; výběžek západně od Pražského okruhu) Xaverov Xaverov-východ (průmyslový areál) Nad křížky (oblast západně od Horních Počernic a Xaverova až k hranici Klánovic a hranici Prahy) Nad křížky-jih (dřívější ZSJ U křížku B v Klánovickém lese)
Statistika Vývoj počtu obyvatel jednotlivých obcí Obec 1843 1857 1869 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1941 Chvaly 491 551 620 630 697 706 789 988 1772 1850 2059 Horní Počernice a Čertousy 735 864 940 1055 1090 1145 1177 1533 3370 4380 4156 Svépravice a Xaverov 143 126 150 183 151 194 212 225 1182 2320 2507 Celkem 1369 1541 1710 1868 1938 2045 2178 2746 6324 8550 8722 Počet obyvatel k uvedenémi roku.
Počet obyvatel v roce 1940 v sobě zahrnuje i obyvatele vyhnané z pohraničí po Mnichovské dohodě
Vývoj počtu obyvatel po sloučení obcí Rok 1945 1950 1960 1970 198020112021 počet obyvatel 7696 7742 8332 8994 107781526215303
Významná historická výročí 4500 př. n. l. – První osídlení 1088 – První písemná zpráva o Chvalech 1322 – První písemná zpráva o vesnici Počernice 1357 – Prodej tvrze v Čertousích a vsi Horní Počernice Karlově univerzitě 1420 – První písemná zpráva o Svépravicích 1428 – První písemná zmínka o gotické tvrzi Chvaly 1639 – Třicetiletá válka 1652 – Sjednocení obcí – jezuité 1660 – Výstavba kaple 1734 – Přestavba původní Chvalské tvrze 1750 – Kaplička ve Svépravicích 1770 – Vybudování kapličky na Křovinově náměstí 1774 – Zřízena škola v Horních Počernicích 1777 – Založen hřbitov 1779 – První písemný záznam o Xaverově 1787 – Zřízena škola ve Chvalech 1790 – Vybudování císařské silnice 1793–1794 – Přestavba kostela do současné podoby 1874 – Provoz na první železniční koleji Praha – Lysá nad Labem 1875 – Výstavba věže pro zvony u kostela ve Chvalech 1878 – Založen hasičský sbor Chvaly 1888 – Založen hasičský sbor Horní Počernice 1895 – Založení hasičského sboru Svépravice 1905 – Založení Jednoty sokolské 1908 – Založen spořitelní a záložní spolek Raiffeisenka pro Chvaly a Svépravice 1908 – Zřízen sirotčinec ev. jednoty Žižkov v bývalém mlýně ve Chvalech 1912 – Založení Kroužku mládenců 1919 – Založení hudebního kroužku Lyra 1920 – Založení sportovního klubu SC Xaverov Horní Počernice, kopaná 1923 – První rozsvícená elektrická světla v Horních Počernicích 1924 – Budování kanalizace u hlavní komunikace (dnešní Náchodská) 1924 – Ordinace prvního místního lékaře 1924 – První rozsvícená světla ve Svépravicích 1925 – První rozsvícená světla ve Chvalech 1925 – Zprovoznění druhé koleje Severozápadní dráhy 1928 – Čertousy se staly součástí Horních Počernic 1930 – Přeměna Kroužku mládenců na Besedu J. K. Tyl 1934 – Zřízena samostatná škola ve Svépravicích 1936 – Obec Horní Počernice povýšena na městys 1943 – Sloučení obcí Chvaly, Svépravice, Čertousy, Xaverov a Horní Počernice v jednu obec – Horní Počernice 1947 – Spojení stvrzeno svobodnou volbou zvolených představitelů obcí 1954 – Zprovoznění koupaliště budovaného od roku 1951 1969 – Horní Počernice se staly městem 1974 – Připojení Horních Počernic k Praze 1990 – Ivan Liška předsedou MNV 1991 – Zahájení rozsáhlé výstavby vodovodu, plynovodu a kanalizací 1993 – Zřízení gymnázia 1996 – Zahájení obnovy Chvalského zámku 1998 – Zahájení výstavby čistírny odpadních vod a kanalizací 1999 – Nová cyklistická stezka Horní Počernice – Klánovice 2000 – Zahájení přestavby fotbalového stadionu 2001 – Rekonstrukce divadla v přírodě 2001 – Výstavba nové školy ve Chvalech 2001 – Zřízení správního obvodu hlavního města 2001 – Otevřena nová budova úřadu 2002 – Zahájení výstavby komerční zóny 2003 – Zahájení přestavby kina na divadlo Pohoda 2006 – Začátek výstavby logistického parku VGP Park (od roku 2014 P3 Prague Horní Počernice) 2008 – Dokončena rekonstrukce Chvalského zámku 2011 – Zahájena rekonstrukce nádraží Praha-Horní Počernice 2024 – Otevřena nová moderní tělocvična o ploše 1200 metrů čtverečních v ulici Jívanská 2024 – Dokončena dlouholetá rekonstrukce nádraží Praha-Horní Počernice
Dochované památky
Chvalský zámek kostel sv. Ludmily barokní kaple polygonálního tvaru (na Křovinově náměstí) – datovaná do r. 1770 zámecká budova kaplička sv. Antonína s cibulovitou věžičkou – při rekonstrukci roku 1992 byla v ní objevena zakládací listina z r. 1871 školní budova v Bartlově ulici Xaverovský zámeček odvzdušňovací věže káranského vodovodu (u čp. 292) pomníky /památníky: * Obětem první světové války – sousoší ženy s plačícím dítětem, Antonín Lhoták (1928) * Pamětní kámen obětem druhé světové války bývalý areál zimoviště Čs. státních cirkusů, adaptovaný na depozitáře Národního muzea dvě bronzová sousoší Osvobození Rudou armádou a Socialistická rodina
Školství Mateřské školy Mateřská škola U Rybníčku Mateřská škola Chodovická, Mateřská škola Ratibořická (patří k sobě) Mateřská škola Spojenců
Základní školy Fakultní základní škola Chodovická Základní škola Ratibořická Základní škola Stoliňská Základní škola Spojenců (pouze třídy I. stupně) Speciální škola Bártlova
Střední školy a gymnázia Střední odborná škola pro administrativu Evropské unie Gymnázium pro administrativu Evropské unie Gymnázium, Praha 9, Chodovická 2250
Ostatní Mateřská škola speciální, Základní škola praktická a Základní škola speciální Praha 9 Základní umělecká škola Ratibořická
Sport, volný čas a kultura Fotbal SC Xaverov Horní Počernice Sokol Horní Počernice Dům dětí a mládeže MUM – rodinné centrum Středisko křesťanské pomoci Horní Počernice Oheň – 27. skautské středisko Horní Počernice Knihovna Horní Počernice Divadlo Horní Počernice Chvalská tvrz Kulturní centrum "Domeček"