Jestřábí boudy je název pro zaniklou skupinu Krkonošských bud, které se nacházely pod vrcholem Vrbatova návrší v nadmořské výšce 1380 metrů.
Československá kasárna Skupina budov s pozdějším názvem Jestřábí boudy byla vybudována jihozápadně od vrcholu Vrbatova návrší v druhé polovině třicátých let jako kasárna vojenské jednotky střežící a obsazující objekty československého opevnění budované v tomto prostoru. Jednalo se o pětici objektů. Čtyři z nich byly objekty ubytovacími. Jednalo se o typizované stavby, které byly původně určené pro výcvikový vojenský tábor ve Vyškově. Pátý objekt byl skladovací. Termín dokončení celého komplexu byl stanoven na 1. srpna 1938. K zásobování bud měla sloužit především nedaleko končící Masarykova horská silnice, v době její nepoužitelnosti pak plánovaná a nikdy nevybudovaná lanová dráha z Dolních Míseček. Dolní stanice dráhy se měla nacházet v prostoru soutoku Jizerky a Kotelského potoka.
Německá výzkumná stanice V roce 1938 podnikl německý přírodovědec dr. Kurt Herdemerten výpravu do západního Grónska. Po svém návratu si Jestřábí boudy vybral jako výzkumnou základnu z důvodu podobnosti okolní krajiny se severskou tundrou. Komplex získal název Polare Versuchsstation Goldhöhe (česky Polární výzkumná stanice Zlaté návrší). Během druhé světové války začala základna sloužit k válečným vědeckým účelům. Po návrhu tehdejšího vedoucího dr. Hanse Knoespela z roku 1942 zde byla zřízena vojenská polární škola cvičící adepty pro službu na německých tajných polárních meteorologických stanicích. Výcvik sestával například z lyžování, přežívání na konzervách, nocování ve sněhu a též i z trhání zubů nebo amputací omrzlých končetin.Časopis II. světová, prosinec 2014, strana 49 - vydavatel Extra Publishing s. r. o. Brno Prodělala jej zde i poslední posádka stanice Haudegen na severních Špicberkách pod velením dr. Wilhelma Degeho, která dne 4. 9. 1945 kapitulovala i jako poslední německá vojenská jednotkaKapitulace stanice Haudegen na stránkách Fronta.cz.
Po druhé světové válce Provozovatelem Jestřábích bud se po druhé světové válce stal podnik Interhotel Krkonoše. Čtyři ubytovací budovy sloužily nadále ubytování rekreantů, z páté vznikla restaurace. Byl zde vystavěn malý lyžařský vlek. Neúdržba způsobila umenšení jejich významu, v sedmdesátých letech sloužily školním lyžařským kurzům, posléze již jen jako ubytovny dělníků pracujících na výstavbě Labské boudy. Dvě budovy vyhořely, první začátkem 50. let a druhá roku 1970. Definitivní uzavření bud zapříčinil fakt, že odpadní vody byly vypouštěny přímo bez jakékoliv úpravy a to v nejcennější partii Krkonošského národního parku. V roce 1986 byly v režii KRNAPu strženy a odstraněny. Dnes jsou zde k nalezení pozůstatky základů a stojí zde trafostanice a garáž sloužící nedaleké Vrbatově boudě.
Odkazy Reference
Literatura Radan Lášek – Opevnění z let 1936 – 1938 v Krkonoších (Radan Lášek – Codyprint Praha 5, 2001, )
Externí odkazy zanikleobce.cz - Jestřábí boudy
Kategorie:Horské chaty v okrese Semily Kategorie:Zaniklé horské chaty a hotely v Krkonoších Kategorie:Zaniklé vojenské stavby v Libereckém kraji Kategorie:Zaniklá kasárna v Česku Kategorie:Kasárna v Libereckém kraji Kategorie:Vědecké stavby v Česku Kategorie:Stavby ve Vítkovicích (okres Semily) Kategorie:Postaveno v Česku 1938 Kategorie:Zbořeno v Česku 1986 Kategorie:Československé opevnění Kategorie:Dějiny Německa během druhé světové války