Mkrtič Armen, v arménštině Մկրտիչ Արմեն, vlastním jménem Mkrtič Harutjunjan (27. prosince 1906, Gjumri – 22. prosince 1972, Jerevan), byl sovětský arménský prozaik.
Život Mrktič Armen se narodil v Gjumri jako syn řemeslníka. V mládí byl aktivní komsomolec, v letech 1937–1945 byl internován pro údajnou protilidovou činnost, po válce byl rehabilitován. Nejprve psal agitační scénky a povídky ze života komsomolců, později novely i romány.
Nejznámějším a zřejmě nejlepším jeho dílem je novela Heghnar aghbjur (1935, Hegnařin pramen, česky jako Zázračný pramen), romantický příběh několika nešťastných lásek, odehrávající se v meziválečné době v Gjumri blízko tureckých hranic, kde se střetává arménský a turecký svět a tedy zároveň křesťanská a islámská morálka. Jejími hlavními postavami je stavitel pramenů Mkrtič a jeho krásná žena Hegnar.
Dílo Širkanal (1926, Šiřacký kanál), sbírka povídek, Komeritakan patmvackner (1929, Komsomolské povídky), Gagatneri jerg (1933, Píseň vrcholů), sbírka povídek, Heghnar aghbjur (1935, Hegnařin pramen), novela známá i ve zdramatizované, filmové a televizní podobě, Aradžín patkommer (1934, První komsomolci), román, Jasva (1953), novela, Voske hndzal (1957, Zlatá číše), novela.
Filmové adaptace Heghnar aghbjur (1971), sovětský film v arménském jazyce, režie Arman Manarjan
Česká vydání Zázračný pramen, Odeon, Praha 1968, přeložila Ludmila Motalová (již roku 1966 byl překlad zdramatizován Václavem Cibulou jako rozhlasová hra pod názvem Čas na zázrak)
Literatura Slovník sovětských spisovatelů I., Odeon, Praha 1976, str. 191
Externí odkazy
Kategorie:Arménští spisovatelé Kategorie:Narození 14. prosince Kategorie:Narození v roce 1906 Kategorie:Narození v Gjumri Kategorie:Úmrtí 22. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1972 Kategorie:Úmrtí v Jerevanu Kategorie:Muži