Špendlík žlutý (Prunus domestica subsp. insititia cv. 'Pomariorum' Boutigny) je kulturní odrůda slivoní. Strom je vzrůstem a tvarem koruny podobný švestce domácí, je vysoký asi 4 až 7 metrů. Listy mají stejný tvar jako u švestky. Květy jsou čistě bílé. Plodem špendlíku je žlutý ojíněný plod švestkovitého tvaru dozrávající v polovině srpna. Délka plodu asi 35 mm, šířka 28 mm. Hmotnost plodu 15–20 g. Pecka je elipsovitá, na obou koncích zašpičatělá. Jde dobře oddělit od oplodí.
Lidový název Lidově (botanicky nesprávně) bývají jako špendlíky označovány i jiné druhy slivoní, především mirabelky (které jsou drobnější, kulovité – nikoli protáhlé, podobné žlutým třešním), případně drobnoplodé myrobalány (žluté až červené, mohou být o něco větší než mirabelky, ale na rozdíl od pravého špendlíku jsou rovněž kulaté).
Méně často se toto označení používá i pro některé druhy švestek, například ranou odrůdu na střední Moravě, případně starou drobnoplodou odrůdu Pavlovička.
Špendlíčky Archivní materiály a pamětníci z Kopřivnicka uvádějí také odrůdy zvané špendlíčky či lidově kozí cicky, kozí cecky a podobně. Plodící stromy se již vyskytují jen sporadicky.
Špendlíček žlutý Tvar plodu se blíží pravé švestce, je však výrazně menší, 25-30 mm dlouhý a 20-24 mm široký. Hmotnost 8-10, maximálně 15 gramů. Barva oranžová až růžovo-červená, podobná meruňkám, povrch ojíněný. Zraje v druhé polovině srpna, průběžně opadává.
Špendlíček zelený Tvarově variabilní, převážně široce eliptické zelené plody jsou poměrně drobné, 24-28 mm dlouhé a 23-26 mm široké. Hmotnost se pohybuje mezi 8-12, výjimečně až 15 gramy. Zraje v druhé polovině srpna.
Výskyt a užití Špendlík se vyskytuje především na jižní Moravě a Slovensku. Plody jsou oblíbené a vyhledávaná pro své užitné vlastnosti. Plody jsou chuťově podobné švestce, ale sladší. Jsou vhodné pro přímou spotřebu. Pro jejich specifické vlastnosti se špendlíků užívá k výrobě aromatických džemů, povidel a pálenek.
Reference
Literatura
Boček, Stanislav: Speciální pomologie slivoní
Kategorie:Odrůdy slivoní