Řecká kuchyně se geograficky řadí ke středomořské kuchyni. Je založena na čerstvých ingrediencích, bylinkách, zelenině, řeckém olivovém oleji a jednoduchosti pokrmů.http://www.svet-potravin.cz/clanek.aspx?id=1695 Z živočišné výroby je kromě masa skotu hojně využíváno i maso koz a ovcí.

Kuchyně antického Řecka náhled|vlevo|Klasický řecký salát náhled|Příprava gyrosu náhled|Soluň - rybí trh náhled|Sušené chobotnice náhled|Mezedes - sýr s olivami a chlebem Základem stravy ve starověkém Řecku byly obilniny (sítos) – ječmen a pšenice, z nichž se vařila kaše nebo pekly placky. Ostatní pokrmy (ryby, zelenina, ovoce) byly nazývány opson: mravokárci brojili proti tzv. opsofágům, tedy mlsným lidem. Hojně se konzumovaly luštěniny, také česnek a cibule, oblíbeným ovocem byly fíky a granátová jablka. Sladilo se medem, z něhož se připravovalo také pečivo. Olivy byly natolik důležité, že za zničení olivovníku hrozil trest smrti. Mléčné výrobky byly rozšířeny hlavně mezi pastevci na venkově. Maso požívala většina lidí jen o svátcích, kdy byla porážena obětní zvířata, především vepři, ovce a drůbež. Hojně se pilo víno, smíchané s vodou v poměru 1:1 nebo 1:2, vyráběl se z něj také vinný ocet. Z ječné mouky, vody a bylin se připravoval hustý nápoj tzv. kykeón, který měl patrně psychoaktivní účinky, soudě podle jeho používání při eleusinských mystériích.Robin Osborne: Dějiny starověkého Řecka. Grada, Praha 2010,

Oblíbeným dochucovadlem byla pikantní omáčka garon, vyráběná z nasoleného rybího masa a vnitřností, které se ponechaly nejméně dva měsíce v hliněných nádobách na teplém místě. Vzniklá zkvašená hmota se nabírala proutěnými koši a plnila do amfor, pevné zbytky byly známy jako hallex a sloužily jako lék, nebo krmivo pro zvířata. Omáčka se vyvážela do celého antického světa a platily se za ni značné sumy. První zmínka o tomto produktu pochází ze 4. století př. n. l., později je od Řeků převzali i Římané, pod názvem garum.Magdaléna Beranová: Jídlo a pití v pravěku a středověku, Nakladatelství Academia 2005, , s. 270-271

Specifickou stravou se vyznačovalo město Sparta. Všichni občané byli vojáci, pocit sounáležitosti a rovnosti posilovalo společné jídlo zvané syssitia, při němž se podávala polévka z vepřové krve a octa (melas zomos). Řecké kolonie v jižní Itálii a na Sicílii se těšily lepší životní úrovni než mateřská země, svojí zálibou v lahůdkách bylo proslulé město Sybaris. Autorem nejstaršího kuchařského receptu je Mithaikos ze Syrakus, který v 5. století př. n. l. radil připravovat rybu gospici se sýrem a olivovým olejem. Důležitým zdrojem informací o stravování starých Řeků byli Archistratos, syrakuský básník ze 3. století př. n. l., a Athénaios, který ve svém díle Deipnosophistai popisuje hostinu filosofů.

Už ve starověku se objevilo vegetariánství; Pythagorejci věřili v převtělování a každé zvíře pro ně bylo bližním, proto odmítali jíst jakékoli maso.

V dobách Byzantské říše byla strava obohacena o množství koření, dováženého z Orientu (např. muškátový oříšek).

Současná kuchyně Řecká kuchyně je lehce stravitelná, vzhledem k používání čerstvých surovin, její konzumace se proto pokládá za prevenci proti cukrovce nebo infarktům.http://ona.idnes.cz/inspirujte-se-nejzdravejsimi-kuchynemi-sveta-f49-/zdravi.aspx?c=A150609_102727_zdravi_pet Pokrmy bývají aromatické díky využití divoce rostoucích bylin (dobromysl obecná, tymián obecný, rozmarýn lékařský, kopr vonný, šabrej kmínovitý, smil italský, bazalka, petrželová nať), častá je kombinace masa se surovinami, používanými v jiných zemích pouze do sladkých jídel, jako je skořice nebo rozinky.http://www.lidovky.cz/maso-a-skorice-zkuste-reckou-musaku-radi-roman-paulus-pfg-/dobra-chut.aspx?c=A150716_112013_dobra-chut_ape

Řekové rádi jedí pomalu, v početné, často hlučné společnosti, pokud počasí dovolí, tak stolují pod širým nebem. K životnímu stylu patří množství malých hospůdek (taveren) a pouličních stánků s občerstvením. Pro řecké stolování je typické mezedes, množství drobných chuťovek, servírovaných k zajídání vína. Tvoří je zpravidla různé sýry, bylinkový salám lukaniko, smažené kousky chobotnic a sépií, zeleninové saláty, nebo chléb pita s tzatziki nebo jiným dipem. Moučníky jsou velmi sladké, používá se v nich fylo (těsto z mnoha velmi tenkých plátků), ořechy a med.

Typickým nápojem je víno (země vyprodukuje ročně okolo pěti milionů hektolitrů), některé značky, jako kyperská Commandaria, mají tradici už od starověku. Nejrozšířenějšími značkami piva jsou Mythos a Fix. Z nealkoholických nápojů se podávají ovocné šťávy a bylinkové čaje (z máty nebo hojníku). Řekové pijí hodně kávy, která se vaří v džezvě, bývá zpravidla silná a sladká (kdo nesladí, musí předem požádat o sketo kafé).

Skladba jídelníčku se liší podle regionů: v hornaté a lesnaté severní části země je oblíbená zvěřina, především kančí maso, na pobřeží se konzumují dary moře. Typickými rybami jsou jazyk obecný, makrela obecná nebo gavún. Jónské ostrovy, které byly dlouho pod italským vlivem, se liší od zbytku Řecka oblibou těstovin. Množstvím lokálních specialit vyniká Kréta (celozrnné pečivo paximadi a s ním připravovaný salát dakos) a Kypr (bylinkový sýr halloumi, nebo lountza, vepřová panenka marinovaná ve víně a vyuzená).

Typická jídla

Předkrmy Saganaki – grilovaný bílý sýr Skordalia – pyré z brambor, česneku a oleje Taramasalata – mixované kapří jikry

Polévky Avgolemono – polévka s vaječnými žloutky a citrónovou šťávou Fasolada – fazolová polévka Patsas – dršťková polévka

Saláty Tzatziki je populární salát, jehož základem je řecký jogurt, kopr a nastrouhaná okurka. V Řecku se podává jako předkrm, nebo jako omáčka k masům. Řecký salát (choriatiki salata) je velmi chutný salát se sýrem feta, rajčaty a zeleninou. Chorta – spařené natě různých planých rostlin (mangold, pampeliškové listy), pokapané olivovým olejem s citrónovou šťávou

Mléčné výrobky Feta je sýr využívaný hlavně v předkrmech, vyrábí se z kozího mléka Řecký jogurt cezený, s konzistencí mezi jogurtem a sýrem, tradičně z ovčího mléka Kefalotyri je tvrdý slaný sýr z ovčího nebo kozího mléka, prodává se ve velkých koulích (kefalo znamená hlava)

Bezmasá jídla Spanakorizo – špenát dušený s rýží Gemista – zelenina (papriky, rajčata, cukety) plněná rýží Strapatsada – míchaná vajíčka s rajčaty a sýrem

Hlavní jídla Suvlaki je řecký špíz s rajčaty Gyros je podobný kebabu, obsah se podává v placce pita (výslovnost jiros) Dolmades – závitky z vinných listů, plněné rýží a masem Musaka – maso zapečené s lilky a rajčaty Stifado – králičí maso dušené s rajčaty a cibulíDenisa Prošková a Jitka Rákosníková: Chuťopis. O cestách a lásce k jídlu. Nakladatelství Lidové noviny. Praha 2006. Pastitsio – zapečené těstoviny Kleftiko – jehněčí po zbojnicku, připravuje se se zeleninou a bramborami, zabalené v listech (v moderních restauracích se nahrazují pečicím papírem nebo alobalem)http://www.cuketka.cz/?p=181 Kolokythoanthoi – plněné cuketové květy Keftedes – kuličky z mletého jehněčího v rajčatové omáčce

Dezerty Baklava – vrstvené těsto s ořechy, slazené sirupem nebo medem Galaktobureko – těsto filo, plněné vanilkovou krupicovou kaší Chalva – sezamová pasta Melomakarona – vánoční dezert ve tvaru vejce z mouky, olivového oleje, vlašských ořechů a medu Vasilopita – královský chléb, sladké pečivo, podávané na novoroční oslavě. Ten, kdo najde ve své porci zapečenou minci, bude mít po celý rok štěstí.

Nápoje Ayrani – zředěný jogurt Frapé – studená káva Metaxa – kořeněná pálenka z vína Retsina – typické bílé víno s příchutí borové pryskyřice Mandilaria – těžké, velmi tříslovité červené víno Mastiko – likér z mastichy, specialita ostrova Chios Ouzo – pálenka z matolin, ochucená anýzem

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Řecká kuchyně – zdravá a chutná již od antických dob na svet-potravin.cz, ve spolupráci s Potravinářskou komorou ČR Recepty řecké kuchyně na vareni.cz http://www.objevterecko.cz/recka-kuchyne/typicky-jidelni-listek/ http://recko.svetadily.cz/clanky/Recka-kuchyne-zdrava-a-lehka

Související články

Kuchyně starověkého Řecka

Kategorie:Kuchyně podle zemí kuchyně Kategorie:Evropská kuchyně