náhled|Patentovaná výhybkave stanici Freibergen Vitznau-Rigi-Bahn je první horská dráha v Evropě normálního rozchodu, později elektrifikovaná, ozubnicového systému ve Švýcarsku, dolní stanice se nachází v Vitznau (kantonu Lucern), horní stanice na vrcholu hory Rigi (kanton Schwyz). Dráha je součástí akciové společnosti Rigi Bahnen.

Trať stoupá po jihozápadním svahu z obce Vitznau u Lucernského jezera z výšky 435 m n. m. po svahu směrem do sedla Rigi Staffel. Při úbočním stoupání se cestujícím odkrývá pohled na Lucernské jezero, samotný Lucern a při dobré viditelnosti až k Alpám v kantonu Bern. Před sedlem mezi zastávkami Rigi Staffelhöhe a Rigi Staffel, u zastávky Rigi Kaltbad-First, míjí trať horní stanici visuté lanovky Weggis – Rigi Kaltbad (LWRK). V zastávce Rigi Staffel se k dráze připojuje trať ze severovýchodního svahu z Arth-Goldau. V Rigi Staffel jsou obě tratě od roku 1990 vzájemně propojeny. Toto propojení slouží servisním účelům. K vrcholu Rigi do výšky 1.752 m n. m. pokračují obě tratě po vlastní koleji.

Ve stanici Freibergen je instalována světově patentovaná flexibilní ozubnicová výhybka..

Historie Historický přehledThe Vitznau-Rigi railway zachycuje sled událostí, které jsou ve vztahu k Vitznau-Rigi-Bahn.

Uvádění železnice do provozu se účastnil i Niklaus Riggenbach, autor a konstruktér použitého ozubnicového systému. 21. května 1870 (v den svých narozenin) vedl Riggenbach lokomotivu č. 1, nazvanou "Stadt Luzern" po 300 metrů dlouhém zkušebním úseku. O rok později, ve stejný den, vedl N. Riggenbach první vlak až pod vrchol do stanice Rigi Staffelhöhe na pomezí kantonů Lucern a Schwyz.

Společnost očekávala návštěvnost kolem 50.000 cestujících ročně, ale skutečnost byla 60.000. V roce 1874 dosáhla návštěvnost 100.000 cestujících. S otevřením železnice Arth-Rigi-Bahn v roce 1875 však návštěvnost poklesla a teprve v roce 1886 se opět dostala přes 100.000 cestujících. Nejvyššího počtu přepravených osob dosáhla železnice v roce 1971 u příležitosti stého výročí, kdy bylo přepraveno 578.070 cestujících.

|rok|| ||událost |- |1863|| ||Inženýr Niklaus Riggenbach si nechává patentovat svůj ozubnicový systém ve Francii |- |1869|| ||9. června udělila kantonální rada Lucernu povolení ke stavbě |- |1869|| ||V září byla zahájena stavba s náklady včetně vozového parku a provozních budov ve výši 1,25 miliónu CHF |- |1870|| ||21. května provedena zkušební jízda na 300 m dlouhém úseku |- |1871|| ||21. května byl otevřen úsek Vitznau-Rigi-Bahn (VRB) z Vitznau do Staffelhöhe jako první horská dráha v Evropě |- |1873|| ||Otevření provozu VRB mezi Rigi Staffelhöhe a vrcholem Rigi |- |1874|| ||Otevření VRB dvoukolejného úseku mezi Freibergen a Rigi Kaltbad, otevření úseku Rigi – Scheidegg (Kaltbad – Scheidegg) |- |1882|| ||Změna konstrukce lokomotiv, parní kotle lokomotiv VRB jsou z vertikální polohy převedeny do horizontální |- |1906|| ||Zahájení zimního provozu mezi Vitznau – Rigi Staffelhöhe |- |1931|| ||Ukončení provozu v úseku Rigi Kaltbad – Rigi Scheidegg / Rigi-Scheidegg-Bahn |- |1937|| ||Elektrifikace větvě Vitznau – vrchol Rigi |- |1968|| ||Zahájení provozu kabinové lanovky Weggis – Rigi Kaltbad (LWRK) |- |1990|| ||Propojení tratí ARB-VRB v Rigi Staffel |- |1991|| ||Otevření nového depa a dílenské budovy v dolní stanici Vitznau |- |1992|| ||Sloučení společnosti Vitznau-Rigi Bahn a Arth-Rigi-Bahn, vzniká jedna společnost Rigi Bahnen |- |1993|| ||Do provozu na lanovce je uvedena nová panoramatická kabina (LWRK) |- |1999|| ||Podání a přijetí světového patentu flexibilní výhybky ozubnicové dráhy na Rigi Bahn |- |2000|| ||Zahájení provozu flexibilní výhybky ozubnicové dráhy označované RIGI-VTW 2000 ve stanici Freibergen |- |2000|| ||125. výročí Arth-Rigi-Bahn |- |2006|| ||100. výročí zimního provozu železnice a zimních sportů na vrcholu Rigi |- |2007|| ||Otevření kulturního velkokapacitního stanu až pro 800 osob v Rigi Staffel

Technická data náhled|Vitznau-Rigi-Bahn v létě náhled|Vitznau-Rigi-Bahn v zimě {| |parametr||hodnotaTechnology cogwheel railway Vitznau - Rigi Kulm |- |primární napájení||15 kV 50 Hz |- |trakční napájení||1,5 kV stejnosměrné |- |výkon měníren||Vitznau 1.500 kW / Romiti 1.500 kW / Staffelhöhe 1.000 kW |- |rozchod||1.435 mm |- |provozní délka||6.975 m |- |délka dvojkolejného úseku ||1.883 m |- |ozubnicový systém||Riggenbach |- |nejvyšší sklon||250 ‰ |- |průměrný sklon||190 ‰ |- |nejmenší poloměr||120 m |- |počet tunelů||1 |- |délka tunelu||67 m |- |počet mostů||7 |- |délka mostů||97 m |- |colspan="2"|maximální rychlost parních lokomotiv: |- |bez rozlišení směru jízdy||9 km/h |- |colspan="2"|maximální rychlost elelektrické trakce při jízdě vzhůru: |- ||podle stroje||18/23 km/h |- |colspan="2"|maximální rychlost elelektrické trakce při jízdě dolů: |- |podle stroje||12/14 km/h |- |doba jízdy||30 minut |- |přepravní kapacita||850 osob/hod.

Vozový park náhled|Točka s přímou a obloukovou kolejí ve stanici Vitznau {| |lokomotivy||počet||výkon |- |elektrické lokomotivy||align="center"|1||331 kW |- |elektrické vozy||align="center"|4||331 kW |- |elektrický vůz||align="center"|1||824 kW |- |elektrická jednotka ||align="center"|2||824 kW |- |sněhová fréza||align="center"|1||309 kW |- |parní lokomotivy||align="center"|2||368 kW

|vagóny|| ||poznámka'|- |osobní||align="center"|9 |- |ostatní||align="center"|13||vozy nákladní, služební, pluhy

Odkazy

Reference

Literatura Florian Inäbnit: Rigi–Scheidegg-Bahn. Prellbock Druck & Verlag, Leissigen 1999, Eisenbahnatlas Schweiz''. Schweers + Wall, Aachen 2004, .

Externí odkazy

Mt. Rigi railways The Vitznau-Rigi railway

Kategorie:Železniční tratě ve Švýcarsku Kategorie:Švýcarské železniční společnosti Kategorie:Rozchod 1435 mm