Heinrich Otto Wieland (4. června 1877 Pforzheim – 5. srpna 1957 Starnberg) byl německý chemik, který v roce 1927 získal Nobelovu cenu za chemii za „objev žlučových kyselin a příbuzných látek“. V roce 1901 získal doktorát na Mnichovské univerzitě. Mezi lety 1913 a 1921 byl profesorem na Technické univerzitě Mnichov a poté se přesunul na Freiburskou univerzitu. Tam začal zkoumat žlučové kyseliny. V roce 1925 se stal profesorem chemie na Mnichovské univerzitě.
V roce 1941 izoloval alfa-amanitin, což je jeden z toxinů v muchomůrce zelené.
Od roku 1964 uděluje nadace Boehringer Ingelheim každoročně Cenu Heinricha Wielanda za výzkum lipidů.
Wielandův zeť a žák, manžel jeho dcery Evy, biochemik Feodor Lynen získal společně s Konradem Blochem v roce 1964 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za objev mechanismu a regulace látkové přeměny cholesterolu a mastných kyselin.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Biografie na Nobelprize.org
Kategorie:Muži Kategorie:Narození v roce 1877 Kategorie:Úmrtí v roce 1957 Kategorie:Němečtí chemici Kategorie:Němečtí nositelé Nobelovy ceny Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za chemii Kategorie:Členové Americké akademie umění a věd Kategorie:Členové Královské společnosti Kategorie:Úmrtí 5. srpna Kategorie:Narození 4. června Kategorie:Absolventi Mnichovské univerzity Kategorie:Narození ve Pforzheimu Kategorie:Pedagogové na Mnichovské univerzitě Kategorie:Pedagogové na Freiburské univerzitě (Německo)