Bernd Posselt (* 4. června 1956 Pforzheim) je německý politik (Bavorsko, CSU), novinář a mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Dvacet let (1994–2014) byl poslancem Evropského parlamentu.

Život Bernd Posselt je syn sudetoněmecko-štýrských rodičů, jeho otec byl majitelem továrny na lepenku v Jablonci nad Nisou, matka pocházela ze Štýrského Hradce, oba byli z Československa vysídleni roku 1946 podle Benešových dekretů. Posselt se dlouhodobě zasazuje o zlepšování vztahů mezi sudetskými Němci a Čechy. Je jedním ze zakládajících členů Studijního centra Weikersheim a je nadačním radním Institutu pro Jihovýchodní Evropu (Südost-Institut) v Řezně. Dále je členem kuratoria Fóra německých katolíků.

3. února 2010 mu byl Svobodnou ukrajinskou univerzitou v Mnichově propůjčen čestný doktorát práv (Dr. iur. h. c.).

Politická činnost Jako dlouholetý mluvčí a blízký spolupracovník Otty Habsburského byl Bernd Posselt spoluorganizátorem Panevropského pikniku na rakousko-maďarské hranici v létě 1989. Tato akce umožnila mnoha občanům tehdejší NDR vytoužené vycestování za svobodou do Rakouska.

V letech 1994 až 2014 byl Posselt členem Evropského parlamentu. Od roku 1997 je zemským předsedou Svazu vyhnanců (BdV) v Bavorsku. Od roku 1998 je rovněž předsedou Panevropské unie v Německu.

Od roku 1993 je členem předsednictva okresního svazu Křesťansko-sociální unie (CSU) v Mnichově. Od roku 2000 patří k předsednictvu CSU, což je politická strana působící jen v Bavorsku. V letech 2000 až 2008 byl spolkovým předsedou Sudetoněmeckého krajanského sdružení. V roce 2008 se stal mluvčím tohoto sdružení. V této funkci je jeho nejvyšším představitelem v Německu.

Posselt navštěvuje několikrát ročně (i vícekrát do měsíce) Českou republiku a v Jizerských horách, odkud pocházejí jeho rodiče, tráví dovolenou. V listopadu 2011 Česko navštívil jako člen oficiální bavorské delegace vedené ministerským předsedou Horstem Seehoferem. Tato delegace vedla v Praze jednání s premiérem Petrem Nečasem a navštívila také Lidice, Terezín a Ústí nad Labem. V roce 2023 se setkal s českým prezidentem Petrem Pavlem, který mu poděkoval za přínos ke sbližování Čechů a sudetských Němců.

Činnost v Panevropské unii náhled|Bernd Posselt (2008) Roku 1975 založil Bernd Posselt německou pobočku organizace Panevropská mládež (Paneuropa-Jugend Deutschland), jejímž spolkovým předsedou byl do roku 1990. Byl také spoluiniciátorem Brüsewitzova centra, které vzniklo v roce 1976. V téže době byl zároveň spolupracovníkem Mezinárodní společnosti pro lidská práva. V letech 1978 až 1994 byl blízkým politickým spolupracovníkem a tiskovým mluvčím Otty Habsbursko-Lotrinského, někdejšího předsedy mezinárodní Panevropské unie a poslance Evropského parlamentu za CSU. Od roku 1986 je členem předsednictva německé Panevropské unie (Paneuropa-Union Deutschland). Nejprve byl místopředsedou, poté v letech 1989 až 1998 vedoucím místopředsedou, a konečně od roku 1998 je předsedou této organizace. Jako člen předsednictva mezinárodní Panevropské unie koordinoval od počátku 80. let undergroundové skupiny Panevropské unie v tehdejších socialistických státech.

Od roku 1993 je vedoucím Panevropské pracovní skupiny, jež se zabývá otázkami nástupnických států Bývalé Jugoslávie a Albánie. náhled|Bernd Posselt přijíždí na pohřeb Karla Schwarzenberga ve svatovítské katedrále na Pražském hradě (2023)

Politické postoje Posselt je velkým odpůrcem Benešových dekretů. Podle Posselta patří Benešovy dekrety na „smetiště dějin“."Benešovy dekrety patří na smetiště dějin, říká Bernd Posselt". Aktuálně.cz. 8. června 2014. Na protest proti tomu, že prezidentské dekrety zůstaly součástí českého právního řádu, hlasoval Posselt jako poslanec Evropského parlamentu v roce 2003 proti přijetí Česka do Evropské unie.

Posselt patřil v roce 2003 mezi evropské politiky kritické vůči americké vojenské intervenci v Iráku bez mandátu OSN. Jako zahraničněpolitický mluvčí bavorské CSU v Evropském parlamentu kritizoval výroky tehdejšího amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda, který odpůrce vojenského zásahu označil za „starou Evropu“. Posselt označil podobnou rétoriku za výraz neokoloniálního přístupu Spojených států vůči Evropě.

Posselt se v souvislosti s Tureckem vyjadřoval kriticky k jeho přístupovým jednáním o vstupu do Evropské unie. V rozhovorech a vystoupeních v evropské debatě zpochybňoval perspektivu plného členství Turecka v EU a podporoval diskusi o alternativních formách spolupráce, například o tzv. privilegovaném partnerství. V roce 2013 v rozhovoru pro Deutschlandfunk uvedl, že Turecko nepovažuje za evropskou zemi.

Jako předseda Panevropské unie v Německu kritizoval sbližování Evropské unie s Čínou prostřednictvím hospodářské spolupráce a upozorňoval na limity strategie Wandel durch Handel („změna skrze obchod“).

Posselt v roce 2011 kritizoval postoj německé vlády k vojenské intervenci v Libyi. Poté, co se Německo pod vedením ministra zahraničí Guida Westerwelleho zdrželo v Radě bezpečnosti OSN hlasování o vyhlášení bezletové zóny nad Libyí, označil německou zahraniční politiku za nekonzistentní. V této souvislosti uvedl: „Německá politika vůči Libyi byla zcela nekonzistentní. Německo mělo v Radě bezpečnosti OSN hlasovat pro a nemělo se zdržet.“

Koncem roku 2015 uvedl v souvislosti s evropskou migrační krizí, že „Ti lidé přišli, jsou u nás, a musíme to tedy zvládnout. Alternativa nebyla. Je to test schopností naší společnosti.“ V roce 2017 kritizoval bývalého českého prezidenta Václava Klause za podporu protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) během německé spolkové volební kampaně. V oblasti migrační politiky se vyjadřuje pro posílení společné azylové politiky Evropské unie a větší roli agentury Frontex při ochraně vnějších hranic Schengenského prostoru.

V letech 2015 a 2016 prosadil Posselt historickou změnu stanov krajanského sdružení. Z dokumentů byly definitivně vyškrtnuty formulace o „právu na znovuzískání domoviny“ a „vrácení zkonfiskovaného majetku, případně odškodnění“. Tento krok se setkal se silným odporem radikálního křídla uvnitř sdružení, které změnu dočasně napadlo u německých soudů, Posseltovi se však reformu podařilo obhájit.

V únoru 2018 vyzval k rezignaci rakouského vicekancléře Heinze-Christiana Stracheho po jeho výroku, že Kosovo je podle srbského práva nadále součástí Srbska. Posselt v této souvislosti označil zastánce těchto postojů za „trojské koně (ruského prezidenta Vladimira) Putina v EU“.

V červnu 2018 kritizoval české politiky, kteří nesouhlasili s výrokem německé kancléřky Angely Merkelové o neexistenci morálního a politického ospravedlnění pro vysídlení Němců z Československa a dalších zemí střední Evropy. Uvedl, že část českých politiků se podle něj „vrací zpět do komunistické minulosti“. náhled|Bernd Posselt klanící se při uctění památky obětí holokaustu na brněnském nádraží. Touto událostí započal festival Meeting Brno v roce 2026 Posselt se v rámci své činnosti v Sudetoněmeckém krajanském sdružení, bavorské CSU a Panevropské unii dlouhodobě vyjadřuje na podporu Izraele a jeho práva na bezpečnost. Zároveň se zapojuje do veřejných debat o antisemitismu a situaci na Blízkém východě. V říjnu 2023 kritizoval bývalého českého prezidenta Miloše Zemana za výroky o možném přesídlení Palestinců z Pásma Gazy a Západního břehu Jordánu, při nichž Zeman odkazoval na poválečný odsun sudetských Němců. Posselt uvedl, že nucené vysídlování obyvatelstva na etnickém základě je v rozporu s principy mezinárodního práva a nemělo by být považováno za řešení současných konfliktů.

Spisy Sturmzeichen. Politische Texte 1978–1994 (Znamení bouře. Politické texty 1978–1994). Vídeň, Mnichov: Amalthea, 1994. (Recenze). Ist Religion gefährlich? Wahrheit und Terrorismus (Je náboženství nebezpečné? Pravda a terorismus). Augsburg: Sankt Ulrich 2007.

Pocty a vyznamenání 1999: řád Hrvatski Pleter Chorvatské republiky 2001: Řád za zásluhy Spolkové republiky Německo 2005: Evropská medaile Svobodného státu Bavorsko 2008: Bavorský řád za zásluhy 2009: stříbrná Bavorská ústavní medaile. 2016: Umělecká cena česko-německého porozumění 2016: cena Stavitel mostů

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Vlastní prezentace Biografie při Evropském Parlamentu Článek v Süddeutsche Zeitung o manipulaci s volebními plakáty

Kategorie:Němečtí politici Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu z Německa (1994–1999) Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu z Německa (1999–2004) Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu z Německa (2004–2009) Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu z Německa (2009–2014) Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu Křesťansko-sociální unie Bavorska Kategorie:Nositelé Bavorského řádu za zásluhy Kategorie:Nositelé záslužného kříže Záslužného řádu Německa Kategorie:Sudetští Němci Kategorie:Členové CSU Kategorie:Členové Panevropské unie Kategorie:Narození v roce 1956 Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Kategorie:Narození 4. června Kategorie:Narození ve Pforzheimu