náhled|Jan Cicero a jeho manželka Markéta Saská náhled|Náhrobek s ležící postavou Jana Cicera v berlínském dómě Jan Cicero Braniborský (2. srpna 1455, Ansbach – 9. ledna 1499, Arneburg/Stará marka) byl čtvrtý kurfiřt Braniborského markrabství z dynastie Hohenzollernů.
Biografie Jan se narodil jako nejstarší syn braniborského kurfiřta Albrechta III. Achilla (1414–1486) a jeho první manželky Markéty Bádenské (1431–1457). Princ žil do svých dvanácti let na franských sídlech rodiny a v roce 1466 ho jeho strýc, braniborský kurfiřt Fridrich II. Braniborský odvezl jako svého předpokládaného dědice do Braniborského markrabství. Účastnil se v roce 1468 války proti Pomořansku a doprovázel svého strýce na jednání s uherským králem Matyášem Korvínem.
Otec v roce 1473 ustanovil Jana, který pro svou velkou výřečnost a znalost latiny dostal přízvisko Cicero, regentem Braniborského markrabství. Albrecht sám pak zůstal, stejně jako jeho předchůdci, na jižnějších kmenových sídlech markraběcího domu ve Francích. Pro své mládí však byl Jan do roku 1476 zastupován biskupem Fridrichem von Lebus. Po smrti svého otce v roce 1486 se stal Jan Cicero jako jeho následník braniborským kurfiřtem. Franské državy Albrecht Achilles zajistil zákonem Janovu mladšímu bratrovi. Potvrdil privilegia dvojměstí Berlín-Cölln a určil je za trvalou rezidenci namísto Tangermünde. V tomto aktu lze spatřovat vznik Berlína jako hlavního města.
V roce 1488 zavedl Jan Cicero daň z piva. To byl precedens pro princip nepřímé daně. Ve Staré marce došlo kvůli této dani k povstání, které Jan tvrdě potlačil. Již v době, kdy byl regentem, začala vypořádání a Pomořanským vévodstvím a Hlohovským knížectvím a městy Staré marky. Chytrou diplomacií získal kurfiřt kraj Zossen a nabyl budoucího práva k nástupnictví v Pomořansku.
V roce 1499 zemřel Jan Cicero, který trpěl silnou otylostí, na hradě Arneburg na vodnatelnost (dědičnou chorobu Hohenzollernů). Kurfiřtskou hodnost po něm zdědil jeho syn Jáchym I. Braniborský. Jako první hohenzollernský kurfiřt našel Jan Cicero místo posledního odpočinku ve Staré marce – byl pochován v klášteře Lehnin. Na popud jeho vnuka Jáchyma II. byly jeho ostatky i s epitafem od sochaře Hanse Vischera převezeny do berlínského dómu.
Manželství a potomci 25. srpna roku 1476 se v Berlíně oženil s Markétou Saskou, dcerou saského vévody Viléma III. Svatba musela být pro Janovu peněžní tíseň odložena. Z manželství se narodilo sedm dětí:
1. dcera (12. 11. 1480 – 5. 7. 1482) 2. Wolfgang (*/† 1482) 3. Jáchym I. Nestor (21. 2. 1484 Berlín – 11. 7. 1535 Stendal), kurfiřt braniborský od roku 1499 až do své smrti ⚭ 1502 Alžběta Dánská (24. 6. 1485 Nyborg – 10. 6. 1555 Berlín)
4. Alžběta (*/† 1486) 5. Anna (27. 8. 1487 Berlín – 3. 5. 1514 Kiel) ⚭ 1502 Frederik I. Dánský (7. 10. 1471 Haderslevhus – 10. 4. 1533 Schleswig), král dánský a norský od roku 1523 až do své smrti
6. Uršula (17. 10. 1488 Berlín – 18. 9. 1510 Güstrow) ⚭ 1507 Jindřich V. Meklenburský (3. 5. 1479 Schwerin – 6. 2. 1552 tamtéž), vévoda meklenburský od roku 1503 až do své smrti
7. Albrecht (28. 6. 1490 Berlín – 24. 9. 1545 Mohuč), arcibiskup magdeburský, arcibiskup a kurfiřt mohučský, kardinál
Vývod z předků
Odkazy
Reference
Literatura Frank-Lothar Kroll: Preußens Herrscher: Von den ersten Hohenzollern bis Wilhelm II., C.H.Beck, 2006 Uwe Michas: Von Kurfürst Friedrich I bis Kurfürst Johann Cicero In: Die Mark Brandenburg, Heft 72, Marika Großer Verlag Berlin, 2009
Externí odkazy
http://www.lange-kerls.de/portev/include.php?path=content/articles.php&contentid=103&PHPKITSID=4c575a73da6a4013ef75bcfc22368d30 http://www.retrobibliothek.de/retrobib/seite.html?id=129394 http://thepeerage.com/p10880.htm
Kategorie:Hohenzollernové Kategorie:Braniborští kurfiřti Kategorie:Narození v roce 1455 Kategorie:Narození 2. srpna Kategorie:Narození v Ansbachu Kategorie:Úmrtí v roce 1499 Kategorie:Úmrtí 9. ledna Kategorie:Úmrtí v Sasku-Anhaltsku Kategorie:Pohřbení v klášteře Lehnin Kategorie:Pohřbení v katedrále v Berlíně Kategorie:Muži