Josef Skřivan (10. srpna 1902 Královské VinohradyMatriční záznam o narození a křtu farnosti Vinohrady (sv. Ludmila) – pravděpodobně 4. listopadu 1942 Osvětim)František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 394 byl český herec a režisér.
Divadelní začátky, předválečné působení Narodil se na Královských Vinohradech u Prahy, jeho otec se jmenoval Alexander Skřivan (1868) a byl obuvník, maminka se jmenovala Marie roz. Budská (1865), měl dva starší bratry Jaroslava (1891), Aloise (1895), a sestru Annu (1896), v roce 1936 se v Brně oženil s Jiřinou Pernovou (1911), k divadlu se dostal v roce 1920 v Kouřimi u Vrbovy kočovné společnosti. Přes další divadelní společnosti (mimo jiné: Seifertova, Branaldova, Štětkova, Josefa Burdy na Kladně (1925)František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 253) přešel do Východočeského divadla v Pardubicích (1927/1928) a Osvobozeného divadla (1928–1930, 1931–1932). V srpnu 1930 nastoupil do Zemského divadla v Brně, kde hrál a režíroval s výjimkou sezóny 1931/1932 celkem 11 let. Za dobu působení v divadle Brně vytvořil více než 150 postav. Jako režisér zde spolupracoval především s výtvarníkem Zdeňkem Rossmannem, který přišel od E. F. Buriana, na některých hrách i s Františkem Muzikou (např. Shakespearova Bouře, 1941).
Od roku 1931 vystupoval také v brněnském rozhlase a hrál rovněž v několika filmech.
Za války Na podzim roku 1941 byl pro účast v podzemním hnutí (byl i komunistouJiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, vyd. Novinář, 1981, str. 131) zatčen v Praze, když se léčil v sanatoriu po operaci, odstraňující následky úrazu obličeje utrpěného při jízdě na kole o prázdninách roku 1937. Byl několik měsíců vězněn v Brně a pak převezen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde zahynul pravděpodobně počátkem listopadu v plynové komoře. Datum úmrtí se různí, některé zdroje uvádějí datum smrti mezi 25. říjnem a 4. listopadem 1942Rajmund Habřina: Josef Skřivan, básník jeviště, In: Divadelní zápisník, ročník I., 1945–1946, Sdružení pro divadelní tvorbu v Umělecké besedě, Praha, 1946, str. 324.
Ze Zemského divadla v Brně bylo zatčeno více osob, ředitel Václav Jiřikovský byl popraven a divadlu bylo od 12. listopadu 1941 zakázáno pokračovat v činnosti. V dubnu 1942 byli zbývající zaměstnanci propuštěni a divadlo bylo úředně zrušenoKolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 491.
Odkaz Jméno Josefa Skřivana nesl amatérský divadelní soubor, působící od začátku padesátých let do zhruba poloviny osmdesátých let v Brně.http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=soubor&id=387
Citát
Ocenění 1941 Národní cena
Divadelní role, výběr 1927 V+W: Vest pocket revue, Kapitán HýčenaJaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, str. 225, Osvobozené divadlo (Umělecká beseda), režie V+W 1928 V+W: Gorila ex machina čili Leon Clifton čili Tajemství Cliftonova kladívka, Claxon, Osvobozené divadlo (Umělecká beseda), režie V+W 1929 V+W: Líčení se odročuje, malíř Darius d'Albastre, Osvobozené divadlo (U Nováků), režie V+W 1929 V+W: Kostky jsou vrženy, Sirius Vokno, Osvobozené divadlo (sál Adrie), režie Jindřich Honzl 1929 V+W: Premiéra Skafandr, herec Sergej Vladimirovič Volkov, Osvobozené divadlo (sál Adrie), režie Jindřich Honzl 1929 V+W: Fata Morgana, Velitel pevnosti, Osvobozené divadlo, režie V+W 1930 V+W: Ostrov Dynamit, Thomas Batha, Osvobozené divadlo, režie V+W 1931 V+W: Golem, Jeronym Scott, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl 1932 V+W: Caesar, Cicero, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl 1933 William Shakespeare: Večer tříkrálový, Zmrzlík, Zemské divadlo Brno, režie Jaroslav Kvapil 1936 William Shakespeare: Hamlet, titul. role, Zemské divadlo Brno, režie Aleš Podhorský 1939 Jiří Mahen: Mrtvé moře, Havelka, Zemské divadlo Brno, režie Jan Škoda 1939 Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu, titul. role, Zemské divadlo Brno, režie Jan Škoda 1940 William Shakespeare: Richard III., titul. role, Zemské divadlo Brno, režie Karel Jernek 1941 Friedrich Schiller: Don Carlos, Filip II., Zemské divadlo Brno, režie Karel Jernek
Divadelní režie, výběr 1936 Aristofanés: Žáby, Zemské divadlo Brno 1937 M. Saltykov-Sčedrin: Pazuchinova smrt, Zemské divadlo Brno (kromě režie zde J. Skřivan vystoupil i v titul. roli) 1937 Sofoklés: Král Oidipus, Zemské divadlo Brno 1938 V. K. Klicpera: Zlý jelen, Zemské divadlo Brno 1939 Takedo Izaka: Vesnická škola, Zemské divadlo Brno 1941 William Shakespeare: Bouře, Zemské divadlo Brno
Filmografie, výběr 1931 Pudr a benzin, libretista Richard/domovník, režie Jindřich Honzl 1932 Peníze nebo život, průvodce v muzeu, režie Jindřich Honzl 1934 Hej rup, Worst, režie Martin Frič
Herci vzpomínají na Josefa Skřivana Jaroslav Průcha Poznali jsme se s Josefem Skřivanem na jevišti zámecké restaurace v Kolíně, kam se nakrátko usídlila Martinova divadelní společnost. Bylo to asi v roce 1923. Klečel sám uprostřed prázdného jeviště a jako kouzelník vytahoval z kufru dlouhou postříbřenou uzlovatou šňůru. Byla to síť. Vyrušil jsem ho. Podali jsme si ruce. Dívám se do jeho hořlavých uhlíků očí, svítících z hubené tváře dlouhého vychrtlého mladíka. Celý jeho zevnějšek prozrazoval kočovného aktéra. Přijel zahrát (k Pečínkově benefici) Moliérova Harpagona, který měl v jeho pojetí už tehdy mezi venkovskými herci neobyčejně dobrou pověst.Jaroslav Průcha: Vzpomínám na Skřivana, In: Divadelní noviny, roč. VI., 1962–1963, 5.IX.1962, č. 1, str. 8
Aleš Podhorský Josef Skřivan byl mladík, dlouhý, hubený, veselé povahy a vždy dobré mysli, s planoucí duší pro divadlo a jeho nové formy, ochotný vytrvale se pouštět do sáhodlouhých debat o jeho významu, smyslu, jeho stárnoucí a nové tváři. Byl smělý! Imponoval, byl to někdo na prvý pohled. S vlastním názorem na kdejakou věc.Aleš Podhorský: Skřivan, In: František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 253
František Filipovský Tento znamenitý komik velmi jemného humoru byl tedy nejen mým kamarádem a kolegou z herecké šatny, byl mi i dobrým a všestranným rádce. Když pak od nás odešel do Brna, kde hrál a režíroval v Zemském divadle, zůstala po něm nenahraditelná mezera nejen v Osvobozeném, ale dlouho i v mém srdci. Když potom ve dvaačtyřicátém zemřel v Osvětimi, zůstala po něm nenahraditelná mezera v celém českém divadelnictvím. Byl krásným a světlým duchem mých divadelních začátků.Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, vyd. Novinář, 1981, str. 131
Odkazy
Reference
Literatura Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 15, 26, František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 27, 208, 253–4, 393–4, 407 Divadelní zápisník, ročník I., 1945–1946, Sdružení pro divadelní tvorbu v Umělecké besedě, Praha, 1946, str. 322–330 Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 73, 81, 106–8, 112, Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 17 Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 103–5, 107–8, 110, 116, 118, 220 Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 39 Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 46–7, Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 93, 174, 181, 209, 224, 257, 378, 382, 385, 387, 446, 487–8, 491, 502, 504, 509, 588, 597, 620, 627, 644, 650, 659, 660, 665–6 Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 218 Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, str. 57, 68–9, 75, 82, 90, 225–7 Jaromír Pelc: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, 216 s. Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., . Blíže in: Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 124, 154, 158–9, 166–7, 170, 190, 196–7, 207, 260 Vladimír Šlik: Divadlo a jeho tvůrci, nakl. A. Varhaníková, Praha, 1941, str. 77, 181 Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, vyd. Novinář, 1981, str. 129–131, 190–1 Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 72, Alena Urbanová: Vítězslav Vejražka, Orbis, Praha, 1963, str. 96–7
Externí odkazy
Činohra Národní divadlo Brno
Kategorie:Čeští herci Kategorie:Čeští divadelní režiséři Kategorie:Narození v roce 1902 Kategorie:Narození 10. srpna Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1942 Kategorie:Úmrtí 4. listopadu Kategorie:Úmrtí v koncentračním táboře Osvětim Kategorie:Muži