Jérôme d'Ambrosio (* 27. prosince 1985, Etterbeek, Belgie) je bývalý belgický automobilový závodník a manažer, který v letech 2011 až 2012 závodil ve Formuli 1. Od roku 2024 d'Ambrosio působí jako zástupce šéfa týmu Ferrari ve Formuli 1 a zároveň vede Ferrari Driver Academy.
D'Ambrosio, který se narodil a vyrůstal v Bruselu, začal závodit na motokárách ve 13 letech a o tři roky později vyhrál Světový pohár v motokárách v kategorii direct-drive. V roce 2003 se přesunul do juniorských formulí a hned v prvním roce získal titul v Belgické Formuli Renault. Po čtyřech sezónách v této sérii postoupil do International Formula Master, kde hned v první sezóně v roce 2007 vyhrál mistrovství. V roce 2008 se s týmem DAMS přesunul do série GP2, kde během tří sezón získal několik pódiových umístění a skončil druhý v sérii Asia GP2 za Kamuim Kobajašim.
D'Ambrosio v minulosti jezdil za týmy Marussia Virgin Racing a Lotus F1 v Mistrovství světa Formule 1 v letech 2011 a 2012. V letech 2014 až 2020 závodil ve Formuli E za týmy Dragon Racing a Mahindra Racing. V této sérii dosáhl tří vítězství, když vyhrál ePrix Berlína v roce 2015, ePrix Mexico City v roce 2016 a ePrix Marrákeše v roce 2019. Dříve působil jako šéf týmu Venturi Racing ve Formuli E.
Dětství Jérôme d'Ambrosio se narodil 27. prosince 1985 v Etterbeeku v Bruselu v Belgii. Jeho otec se jmenuje Henri d'Ambrosio a matka Giselle d'Ambrosio.
Kariéra:
1999 - 2002: Motokáry D'Ambrosio zahájil svou kariéru v motokárách v roce 1999. Do roku 2002 se stal trojnásobným mistrem Belgie, když v roce 1999 vyhrál třídu Mini, v roce 2000 třídu Junior a v roce 2002 třídu Formule A. Kromě národních úspěchů se v roce 2000 stal vítězem Monackého poháru motokár v kategorii Junior a v roce 2002 vyhrál mistrovství světa ve třídě Formule A.
2003 - 2007: Formula Renault, Euroseries 3000, and Formula Master V roce 2003 d'Ambrosio přešel do závodů formulí a s týmem Thierry Boutsen Racing vyhrál s pěti vítězstvími belgický šampionát Formule Renault. Kromě toho se zúčastnil německé série Formule König, kde skončil na čtvrtém místě.
Pro rok 2004 získal d'Ambrosio místo v Programu pro rozvoj jezdců Renault F1 a přesunul se do Francouzské Formule Renault 2.0, kde jako nejlepší nováček skončil na čtvrtém místě v mistrovství jezdců. Zúčastnil se také sedmi závodů v Eurocupu Formule Renault 2.0. V roce 2005 přešel do Italské Formule Renault a skončil třetí v zimní sérii a celkově čtvrtý v hlavní sezóně, přičemž zaznamenal tři vítězství a šest pódiových umístění. Startoval také v šesti závodech Eurocupu, kde dvakrát skončil na stupních vítězů.
V roce 2006 d'Ambrosio postoupil do nejvyšší kategorie Formule Renault, do série 3.5, kde závodil za tým Tech 1 Racing, ale po sedmi závodech šampionát opustil. Po odchodu ze série Formule Renault 3.5 přešel d'Ambrosio do Euroseries 3000 s týmem Euronova Racing a skončil pátý v celkovém pořadí, přestože vynechal první polovinu sezóny. Zúčastnil se také jednoho kola mistrovství FIA GT, kde řídil vůz Gillet Vertigo ve třídě GT2.
V roce 2007 se d'Ambrosio zúčastnil první sezóny série International Formula Master. Závodil za tým Cram Competition a v 16 závodech si zajistil pět vítězství, 11 pódiových umístění a sedm nejrychlejších kol, což mu vyneslo titul mistra.
2008 - 2010: GP2 Série V roce 2008 připojil k sérii GP2, což je přípravná soutěž pro Formuli 1, a také závodil v nově vzniklé sérii GP2 Asia Series, v obou případech za tým DAMS. V obou šampionátech skončil na 11. místě, přičemž v každé sérii získal dvě pódia.
V roce 2009 prodloužil spolupráci s týmem DAMS a stal se vicemistrem v sérii GP2 Asia Series 2008–09, kde získal čtyři pódia. V sérii GP2 2009 začal d'Ambrosio dobře a ve svých prvních čtyřech závodech si připsal tři pódiová umístění, v konečném hodnocení skončil devátý.
V roce 2010 zažil d'Ambrosio průlomovou sezónu s týmem DAMS a vybojoval své první vítězství v šampionátu v Monaku. Později získal svou první pole position v sérii na domácím okruhu Circuit de Spa-Francorchamps, ale ze závodu musel odstoupit, když vedl. Získal ještě jedno pódium v Monze a v celkovém hodnocení skončil dvanáctý.
2010 – 2012: Formula 1
V lednu 2010 byl d'Ambrosio jmenován rezervním jezdcem týmu Renault F1 poté, co se vrátil do programu pro mladé jezdce tohoto týmu. Později, 16. září, bylo oznámeno, že d'Ambrosio si odbude svůj debut během závodního víkendu Formule 1. Zúčastnil se čtyř tréninků s týmem Virgin Racing během Velkých cen Singapuru, Japonska, Koreje a Brazílie.
Při svém prvním vystoupení v tréninku na okruhu Marina Bay Street Circuit se umístil na 21. místě, když za zkušenějším týmovým kolegou Timem Glockem zaostal o pouhé dvě desetiny sekundy.
Dne 21. prosince 2010 bylo oficiálně oznámeno, že d'Ambrosio bude závodit za tým Virgin Racing v Mistrovství světa Formule 1 2011, kde nahradí Lucase di Grassiho a stane se týmovým kolegou Tima Glocka.
Virgin (2011)
V garáži Virginu mu přezdívali "Custard" (pudink) a toto slovo bylo nalepeno na jeho kokpitu, když začal testovat pro sezónu 2011 ve Valencii. Ambrosia je totiž ve Spojeném království známá značka pudinku a rýžového nákypu.
S převážně nekonkurenceschopným vozem Virgin MVR-02 dokončil d'Ambrosio 16 z 19 závodů sezóny. Z Velké ceny Malajsie, Itálie a Abú Zabí musel odstoupit kvůli špatné spolehlivosti, konkrétně kvůli problémům s elektronikou, převodovkou a brzdami.
D'Ambrosio se stal prvním belgickým jezdcem, který se od roku 1993, kdy startoval Thierry Boutsen, zúčastnil Velké ceny Belgie. Závod dokončil na 17. místě a porazil svého týmového kolegu Glocka. Sezónu zakončil na 24. místě v šampionátu jezdců s nejlepším výsledkem dvakrát 14. místo, kterého dosáhl v Austrálii a Kanadě.
Navzdory tomu, že Glocka porazil, byl d'Ambrosio pro sezónu 2012 nahrazen Charlesem Picem.
Lotus F1 (2012 – 2013)
Dne 24. ledna 2012 byl d'Ambrosio jmenován oficiálním rezervním jezdcem týmu Lotus F1 pro sezónu 2012, kde podporoval jezdce Kimiho Räikkönena a Romaina Grosjeana. Během sezóny působil jako spolukomentátor pro Sky Sports F1 během tréninků Formule 1 a závodů GP2 a GP3. Komentoval také pro belgickou francouzsky mluvící stanici RTBF.
D'Ambrosio nahradil Grosjeana ve Velké ceně Itálie 2012, čímž si odbyl svůj debut za Lotus. Grosjean dostal zákaz startu v jednom závodě za způsobení hromadné kolize v předchozím kole v Belgii. D'Ambrosio se kvalifikoval na 16. místě a do závodu startoval z 15. pozice kvůli penalizaci Pastora Maldonada posunem o 10 míst na startovním roštu. Závod dokončil na 13. místě se ztrátou 76 sekund na vítěze Lewise Hamiltona. D'Ambrosio pokračoval jako rezervní jezdec Lotus F1 až do konce sezóny 2013.
Blancpain Endurance Series
V roce 2014 přešel do závodů GT a připojil se k týmu Bentley, aby závodil s vozem Continental GT3 v sérii Blancpain Endurance Series. Spolu s týmovými kolegy Duncanem Tappym a Anthoinem Leclercem dosáhl nejlepšího výsledku, když v prvním závodě sezóny v Monze skončil šestý.
Formula E (2014 – 2020)
Dragon Racing (2014-2018) D'Ambrosio se připojil k týmu Dragon Racing, aby soutěžil v první sezóně mistrovství FIA Formule E, kde se stal týmovým kolegou Oriola Servià a Loïca Duvala
2014/15
bodoval hned při svém debutu, když dokončil ePrix Pekingu 2014 na šestém místě. Své první vítězství v sérii si zajistil na ePrix Berlína 2015, kde vyhrál poté, co byl původní vítěz, Lucas di Grassi, diskvalifikován kvůli porušení technických předpisů.
D'Ambrosio získal dvě po sobě jdoucí pódiová umístění na ePrix Londýna 2015, kde se jely dva závody. Sezónu zakončil na čtvrtém místě v šampionátu jezdců se 113 body. Během tohoto roku byl d'Ambrosio jediným jezdcem, který dokončil všechny závody a odjel každé kolo v sezóně 2014/15, přičemž mimo top 10 skončil pouze dvakrát. Tým Dragon Racing dokončil šampionát týmů na druhém místě.
2015/16
D'Ambrosio zůstal s týmem Dragon Racing i pro sezónu Formule E 2015–16, kde byl opět týmovým kolegou Duvala. Tým tehdy používal pohonné jednotky vyvinuté týmem Venturi Racing.
V prvním závodě sezóny v Pekingu skončil pátý a na ePrix Punta del Este 2015 získal svou první pole position v sérii, přičemž v závodě dojel třetí. Své druhé kariérní vítězství si d'Ambrosio připsal na ePrix Mexico City 2016 poté, co byl původní vítěz, Lucas di Grassi, diskvalifikován kvůli technickému prohřešku.
Díky třetímu místu ve finále sezóny v Londýně skončil d'Ambrosio na pátém místě v šampionátu jezdců s 83 body.
2016/17
V sezóně Formule E 2016–17 pokračoval v závodění pro tým Dragon Racing, který poprvé použil vlastní pohonné jednotky. Tyto jednotky byly výsledkem čtyřletého technického partnerství s americkým technologickým startupem Faraday Future.
Nejlepšího výsledku v sezóně dosáhl hned v úvodním závodě v Hongkongu, kde skončil sedmý. Další body si připsal v Buenos Aires, New Yorku a Montrealu. Sezónu zakončil na 18. místě v šampionátu jezdců s celkovým počtem 13 bodů.
2017/18
Závodil za Dragon Racing již čtvrtou sezónu po sobě v mistrovství FIA Formule E 2017/18. Technické partnerství týmu s Faraday Future předčasně skončilo kvůli finančním potížím startupu.
Balíček týmu se opět ukázal jako nekonkurenceschopný a d'Ambrosio zaznamenal první body v sezóně na ePrix Santiaga 2018, kde skončil osmý. Další body si připsal v Punta del Este a Římě. Na ePrix Curychu 2018 se d'Ambrosio vrátil na pódium poprvé od ePrix Londýna 2016, když skončil třetí.
Tento výsledek byl jeho nejlepším v sezóně, kterou zakončil na 14. místě v šampionátu jezdců se 27 body, čímž porazil své týmové kolegy Josého Maríu Lópeze a Neela Janiho.
Mahindra (2018 – 2020)
Dne 13. října 2018 bylo oznámeno, že d'Ambrosio opustí Dragon Racing a pro mistrovství Formule E 2018–19 se připojí k týmu Mahindra Racing.
2018/19
Skončil třetí v prvním závodě sezóny v Diríjá a své třetí vítězství v sérii si zajistil na ePrix Marrákeše 2019. Po dalších bodovaných umístěních v Santiagu, Mexico City, San-ja a Římě vedl v polovině sezóny šampionát jezdců.
Druhá polovina jeho sezóny už byla mnohem méně úspěšná, body získal pouze v New Yorku. Sezónu zakončil na 11. místě v šampionátu jezdců se 67 body, čímž porazil svého týmového kolegu Pascala Wehrleina.
2019/20
Pokračoval s týmem Mahindra Racing i v sezóně Formule E 2019–20. Tým uzavřel partnerství s firmou ZF Friedrichshafen na vývoj pohonných jednotek, ale jejich vůz se v závodních podmínkách potýkal s nízkou efektivitou.
D'Ambrosio získal body v prvním závodě sezóny v Diríjá a svého nejlepšího výsledku dosáhl v první části ePrix Berlína 2020, která se konala po pětiměsíční přestávce Formule E kvůli pandemii covidu-19. V šampionátu jezdců skončil na 16. místě s 19 body, čímž porazil své týmové kolegy Wehrleina a Alexe Lynna.
Na konci sezóny d'Ambrosio oznámil ukončení své profesionální závodní kariéry. Svou poslední jízdu dokončil na 18. místě v Berlíně.
Jiné aktivity:
D'Ambrosio se objevil v první epizodě motoristického pořadu od Amazonu s názvem "The Grand Tour", kde působil jako testovací jezdec. Zajel čas na kolo s vozy LaFerrari, Porsche 918 a McLaren P1.
Manažérská kariéra:
Formula E (2020 – 2022)
Dne 30. října 2020 se d'Ambrosio připojil k týmu ROKiT Venturi Racing jako zástupce šéfa týmu pro Mistrovství světa Formule E 2020–21, čímž udělal první kroky ve vedení závodního týmu. V listopadu 2021 byl povýšen na pozici šéfa týmu poté, co byla dřívější šéfka týmu Susie Wolffová jmenována výkonnou ředitelkou.
Pod d'Ambrosiovým vedením zažil tým ROKiT Venturi Racing dosud nejúspěšnější sezónu v Mistrovství světa Formule E 2021–22. Tým vyhrál pět závodů a získal 10 pódiových umístění v 16 závodech, přičemž v hodnocení týmů skončil na druhém místě s 295 body. Dne 16. září 2022 bylo oznámeno, že d'Ambrosio tým opustil před jeho přechodem na název Maserati MSG Racing pro 9. sezónu.
Formula 1 (od 2023)
Tým Mercedes-AMG Petronas F1 (2023–2024)