Ludvík II. Flanderský ( Louis de Male, nizozemsky Lodewijk van Male, 25. listopadu 1330 hrad Male – 30. ledna 1384 Saint-Omer)www.mittelalter-genealogie.de byl hrabě z Flander, Rethelu, Nevers, krátce vévoda brabantský a ke konci života také hrabě z Artois a Burgundska. Byl nucen po mnoho let bojovat proti nepokojům ve vlastních zemích.
Život náhled|upright=0.5|vlevo|Ludvíkův bronzový náhrobek v Lille (nákres Antoina de Succy) Byl jediným synem flanderského hraběte Ludvíka I. a Markéty, dcery krále Filipa V. Část mládí strávil kvůli nepokojům ve Flandrech na francouzském dvoře.
Otec zahynul v létě 1346 v bitvě u Kresčaku a anglický král doufal, že se mu podaří za novopečeného šestnáctiletého hraběte provdat svou dceru Isabelu a tím chtěl uzavřít anglicko-flanderské spojenectví. Ludvík ovšem nehodlal spojit svůj život s dcerou muže, který mu zabil otce a z dočasného vězení svých proanglicky naladěných pánů uprchl ke dvoru francouzského krále Filipa VI. Ten nelenil a urychleně jej oženil s Markétou, dcerou svého brabantského spojence. Svatba se konala 6. června či 1. července 1347 v Saint-Quentin.
Roku 1355 zemřel nevěstin otec a Ludvík se zmocnil titulu brabantského vévody. Nebyl však schopen se prosadit proti švagrové Johaně a po dvou letech bojů roku 1357 uzavřeli oba soupeři mír. Ludvík získal jako odškodnění panství Mechelen a město Antverpy. Roku 1369 provdal svou dceru a dědičku za Filipa, bratra francouzského krále. O šest let později pomáhal zprostředkovat příměří mezi Anglií a Francií.
Sám hrabě měl mnohaleté potíže ve vlastních zemích. Filip z Artevelde, syn Jakuba, který vedl nepokoje i proti Ludvíkovu otci,Kronika stoleté války, str. 191se postavil do čela probíhající vzpoury, která vzplanula ve Flandrech a rozšířila se po celém Nizozemí. Roku 1379 se hraběti za podpory zetě Filipa podařilo potlačit povstání v Gentu. V květnu 1382 vzbouřená města Ludvíka porazila v bitvě u Beverhoutsveldu a vyhnala ze země. Požádal opět o pomoc svého zetě Filipa a ten se společně se svým královským synovcem definivně vypořádal se vzbouřenci v bitvě u Roosebeke. Následovalo ohromné plenění dobytých měst a Francouzi se tak pomstili za své ponížení u Courtrai roku 1302. Do Dijonu byly odvezeny jako válečná kořist i místní hodiny s orlojem.Francouzští králové v období středověku , str. 288
Hrabě Ludvík zemřel na počátku roku 1384 a po okázalém pohřebním ceremoniálu byl uložen k věčnému odpočinku v kolegiátním kostele svatého Petra v Lille. Dědičkou se stala dcera Markéta.
Vývod z předků
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura Le Glay Edward: Histoire des comtes de Flandre jusqu'à l'avènement de la Maison de Bourgogne, Comptoir des Imprimeurs-unis, Paris, MDCCCXLIII Dumont Georges-Henri: Histoire de la Belgique, Histoire/Le Cri, Bruxelles 1977, Douxchamps Cécile et José: Nos dynastes médiévaux, Wepion-Namur 1996, José Douxchamps, éditeur; Platelle Henri et Clauzel Denis: Histoire des provinces françaises du Nord, 2. Des principautés à l'empire de Charles Quint (900-1519), Westhoek-Editions Éditions des Beffrois, 1989; Schnerb Bertrand: L'Etat bourguignon, Editions Tempus, 1999.
Externí odkazy
www.mittelalter-genealogie.de
Kategorie:Dampierrové Kategorie:Flanderská hrabata Kategorie:Hrabata z Nevers Kategorie:Hrabata z Rethelu Kategorie:Brabantští vévodové Kategorie:Burgundská hrabata Kategorie:Hrabata z Artois Kategorie:Pohřbení v kostele svatého Petra v Lille Kategorie:Narození 25. listopadu Kategorie:Narození v roce 1330 Kategorie:Úmrtí 30. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1384 Kategorie:Muži