Tupolev Tu-143 Reis (či též VR-3 Rejs) je sovětský bezpilotní průzkumný letoun zkonstruovaný konstrukční kanceláří Tupolev, na základě předchozího typu Tu-141. Vývoj letounu začal na konci 60. let. Do služby byl zaveden v roce 1976 u armády a v roce 1982 u letectva. Vylepšená verze Tu-243 Reis-D byla zavedena v roce 1982. Od roku 1995 byla s přestávkami vyvíjená verze Tu-300 Korshun, aktuální stav tohoto projektu je však neznámý.
Letecké nehody 16. února 1988 jeden z těchto letounů v důsledku navigační či technické závady dopadl do areálu mateřské školy v Praze 10. Budova školky i letoun byly poškozeny jen málo a letecká nehoda nezpůsobila žádné zranění, přistání stroje na rozměrném padáku však vzbudilo rozruch a letoun musel být urychleně transportován na sovětskou základnu v Milovicích (odkud ostatně pravděpodobně také původně vzlétl). Dobová média o incidentu informovala omezeně a vydávala jej za pád „meteorologické aparatury“ v důsledku technické závady.
Moderní konverze a bojové nasazení V první polovině 20. let 21. století se letouny Tu‑143 objevily v několika současných konfliktech v silně modifikované podobě. Izraelské obranné síly v roce 2024 oznámily, že libanonské hnutí Hizballáh využívá přestavěné stroje Tu‑143 jako improvizované řízené střely dlouhého doletu, které izraelská armáda označuje jako DR‑3. Tyto konverze vycházejí z původního draku letounu, včetně deltovitého křídla o rozpětí přibližně dvou metrů a proudového motoru TRZ‑117, ale jsou doplněny o jednoduchý navigační systém a nesou bojovou hlavici o hmotnosti kolem 280 kg. Oproti původnímu průzkumnému určení je odstraněna většina senzorové výbavy a vnitřní prostor je využit pro výbušnou nálož. Podle dostupných informací mají tyto střely dolet v řádu několika stovek kilometrů, což odpovídá původním parametrům Tu‑143 při letu po předem naprogramované trase.
Nasazení těchto konverzí je úzce spojeno s geopolitickým kontextem jižního Libanonu, kde Hizballáh dlouhodobě buduje vlastní arzenál řízených střel a bezpilotních prostředků. Současná libanonská vláda se přitom snaží omezit ozbrojenou činnost nevládních milic a prosadit státní kontrolu nad zbraněmi v oblasti, zejména jižně od řeky Lítání, což je také předmětem rezolucí Rady bezpečnosti OSN (1559, 1701). Izrael v reakci provádí pravidelné údery na sklady zbraní a výrobní zařízení Hizballáhu, přičemž několik střel DR‑3 bylo podle izraelských zdrojů zničeno ještě před odpálením. Přestavby Tu‑143 tak představují příklad využití starší sovětské techniky v asymetrických konfliktech, kde mohou i zastaralé platformy získat nový význam díky jednoduchým úpravám a dostupnosti náhradních dílů v postsovětském prostoru.
Specifikace (Tu-143) Údaje dle Technické údaje Osádka: 0 Délka: 8,060 m Rozpětí: 2,240 m Výška: 1,545 m Nosná plocha: 2,900 m² Vzletová hmotnost: 1 230 kg Přistávací hmotnost: 1 012 kg Pohonná jednotka: 1 × proudový motor Klimov TR-3-117 1 × pomocný raketový motor (startovací) Výkony Maximální rychlost: 875–950 km/h Dolet: Maximální: 180 km Praktický: 60–80 km Vytrvalost: 13 minut letu Dostup: 5 000 m (maximální)
Odkazy Reference
Externí odkazy
Profil na serveru Válka.cz Globalsecurity.org
Tu-143 Kategorie:Sovětská a ruská průzkumná letadla Kategorie:Bezpilotní letadla Kategorie:Bezocasá letadla