Přibajkalsko (rusky Прибайкалье, Pribajkal'e) je hornatá fyzickogeografická oblast kolem jezera Bajkal na Sibiři v Rusku. Geomorfologové hovoří také o Bajkalské horské oblasti (rusky Байкальская горная область, Bajkal'skaja gornaja oblast', burjatsky Байгалай хадата газар, Bajgalaj xadata gazar). Skládá se z následujících celků:
jezero Bajkal (Байкаль), hloubka 1680 m, hladina průměrně 456 m n. m. Přímořské pohoří (Приморский хребет), max. 1728 m n. m., na jihozápadě vystupuje z Irkutsko-čeremchovské roviny u řeky Angary, táhne se podél západního břehu jezera a přechází v Bajkalské pohoří. Bajkalské pohoří (Байкальский хребет, burjatsky Байгалай дабаан), max. 2572 m n. m. (Čerského hora, bur. Хара болдог), na severozápadním břehu jezera. Synnyr, max. 2678, na severním okraji jezera navazuje na Bajkalské pohoří, může být řazen už pod Stanovou vysočinu (Становое нагорье) nebo pod Severobajkalskou vysočinu (Северо-Байкальское нагорье). Severobajkalská vysočina (Северо-Байкальское нагорье, burjatsky Хойто-Байгалай хадалиг газар), max. 1628 m n. m., na sever od jezera, jižně od řek Lena a Vitim. Barguzinské pohoří (Баргузинский хребет, burjatsky Баргажанай дабаан), max. 2840 m n. m., na severovýchodním břehu jezera. Ikatské pohoří (Икатский хребет, burjatsky Ихаадай дабаан), max 2612 m n. m., paralelně s Barguzinským dále na východ za řekou Barguzin. Ulan-Burgasy (Улан-Бургасы, burjatsky Улаан-Бургааһан), max 2033 m n. m., východní břeh jezera jižně od ústí řeky Barguzin. Chamar-Daban (Хамар-Дабан, burjatsky hамар Дабаан), max 2371 m n. m., jižní břeh jezera, na západě navazuje na Východní Sajan, na severovýchodě končí ústím řeky Selengy, za níž pokračuje Ulan-Burgasy. Vedle něj se ještě vyčleňuje Malý Chamar-Daban (Малый Хамар-Дабан, Бага hамар Дабаан). Předbajkalská brázda (Предбайкальская впадина), sníženina na západ od Přímořského a Bajkalského pohoří, odděluje Přibajkalsko od Angarské plošiny (Středosibiřská vysočina). Na severním konci přechází v údolí řeky Leny.
Geologie Jezero Bajkal a hory kolem něj jsou tektonického původu, pohyb kolem zlomů nastal v důsledku tlaku vystupujícího magmatu. Pohyby začaly uprostřed třetihor (asi před 2 mil. let) a pokračují dodnes, v oblasti jsou častá zemětřesení. Horniny, které byly podél zlomů vyzvednuty a jimiž jsou přibajkalská pohoří budována, jsou ovšem mnohem starší (prahorní krystalické břidlice, starohorní ruly aj.)
Související články Bajkal Bajkalsko-amurská magistrála
Literatura Jiří Šlégl et al.: Světová pohoří: Asie. 288 pp. Euromedia Group, k.s., Praha, 2001. Str. 186-190.
Kategorie:Bajkal Kategorie:Sibiř Kategorie:Pohoří v Rusku