Enšpígl (, ) byl legendární lidový šprýmař vycházející z dolnoněmeckého folkloru, zřejmě součást středověké tradice písemně zachycené poprvé v knížkách lidového čtení na počátku 16. století. Oblíbený byl zejména na území dnešního Německa, Nizozemska a Francie.
Ohlasy v kultuře
Česká literatura Česky byla Enšpíglova čtveráctví vícekrát zpracována, např.: Jan Horecký: Enšpigl, Veselé příběhy ze života lidového šaška (vydal Rudolf Štorch, Praha 1912) Eliška Krásnohorská: in Pohádky naší babičky (poprvé Josef R. Vilímek, Praha 1901) Jiří Kolář, Josef Hiršal: Enšpígl (ilustrace Kamil Lhoták, vydal SNDK 1968, Albatros 1992)
Světová literatura
Charles de Coster Známé literární zpracování pochází od belgického spisovatele Charlese de Costera z 19. století, který v díle Hrdinné, veselé i slavné příhody Thylberta Ulenspiegela a Lamma Goedzaka ve Flandřích a jinde (1867) představil mladíka z města Damme ve Vlámsku, syna uhlíře Klaase, který byl později za kacířství upálen, a Soetkin, která po Klaasově smrti žalem umřela.
Autor transformoval příběh do 16. století, kdy se Nizozemsko ocitlo pod nadvládou Španělska s všudypřítomnou inkvizicí a pronásledováním protestantů. Spolu s ostatními geuzy a svým věrným přítelem Lammem Goedzakem pod velením Viléma Oranžského burcoval prostý lid v boji proti Španělům.
Román česky vydaly Národní listy (1910), Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (1922, překlad Otakara Hanuše, jméno ilustrátora neuvedeno), Družstevní práce (1933 a 1949, s ilustracemi Vojtěcha Sedláčka).
Daniel Kehlmann Daniel Kehlmann v románu Tyll (2017, česky 2019) přesadil příběh do třicetileté války. Tento Tyll je „zlomyslnější a krutější, nepřináší žádné poselství a nevede protiválečné agitky“.
Hudba Richard Strauss složil symfonickou báseň Till Eulenspiegels lustige Streiche (Enšpíglova šibalství, 1895). Národní divadlo uvádělo Straussova Enšpíglova šibalství jako balet v letech 1972–1974. Operu Otakara Jeremiáše Enšpígl uvedlo v roce 1949 Národní divadlo a v roce 1964 Divadlo J. K. Tyla v Plzni.
Jiné Časopis Eulenspiegel vychází v Německu.Časopis Eulenspiegel (webová stránka, německy) Stejnojmenný časopis vycházel již v NDR.
Etymologie Jméno Eulenspiegel pochází z německého Eule (sova) a Spiegel (zrcadlo). Na obrázcích je Till někdy zobrazován se sovou (symbolem moudrosti) v pravé ruce a zrcadlem (symbolem reflexe) v levé ruce. Lem suknice je ozdoben stylizovanými dubovými listy – symbolem Německa.
Galerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Naše pohádky: Z Enšpíglových dobrodružství
Kategorie:Fiktivní Němci Kategorie:Muži Kategorie:Německé mýty a pověsti