Oxid manganatý je anorganická sloučenina se vzorcem MnO.Arno H. Reidies "Manganese Compounds" Ullmann's Encyclopedia of Chemical Technology 2007; Wiley-VCH, Weinheim. Oxid manganatý je bazického charakteru, nerozpustný ve vodě ale rozpustný v některých kyselinách, ve kterých tvoří manganaté soli.
Výroba a výskyt MnO může být připraven redukcí vyšších oxidů vodíkem, např.: MnO2 + H2 → MnO + H2O
Komerčně se vyrábí redukcí z MnO2 s vodíkem, oxidem uhelnatým nebo methanem, např.: MnO2 + CO → MnO + CO2
Dalším způsobem přípravy může být zahřívání MnCO3:W.H. McCarroll (1994) Oxides- solid sate chemistry, Encyclopedia of Inorganic chemistry Ed. R. Bruce King, John Wiley & Sons MnCO3 → MnO + CO2 Tento kalcinační proces se provádí v anaerobních podmínkách, aby se zabránilo vzniku oxidu manganitého.
V přírodě se MnO vyskytuje velmi vzácně jako nerost manganosit.
Struktura a vlastnosti MnO má krystalovou strukturu soli kamenné (NaCl), kde kationty a anionty jsou osmistěnně orientovány. Mohou se vytvářet nestechiometrické oxidy od MnO1,000 až po MnO1,045. Pod teplotou 118 K se MnO stává antiferomagnetickým. MnO byla jedna z prvních rozpoznaných sloučenin,J.E Greedon, (1994), Magnetic oxides in Encyclopedia of Inorganic chemistry Ed. R. Bruce King, John Wiley & Sons její magnetická struktura byla určena neutronovou difrakcí v roce 1951.Neutron Diffraction by Paramagnetic and Antiferromagnetic Substances C. G. Shull, W. A. Strauser, and E. O. Wollan, Phys. Rev. 83, 333 - 345 (1951) Tato studie ukázala, že Mn2+ tvoří plošně středěnou kubickou magnetickou podmřížku, kde jsou feromagneticky spojeny plochy, které jsou antiparalelní k přiléhajícím plochám.
Použití Spolu se síranem manganatým je oxid manganatý složka hnojiv a krmných přísad, kterých se spotřebuje ročně v tisících tunách.
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Manganaté sloučeniny manganatý