František Pospíšil (5. června 1885 Skaštice u KroměřížeMZA Brno – Matrika narození, Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kroměříži, sign. 7981, folium 71. – 24. dubna 1958 Bolešov u Ilavy, Slovensko) byl moravský etnograf a muzejník.
Život
Mládí Narodil se 5. června 1885 ve Skašticích manželům Ignáci a Antonii Pospíšilovým. František nejdříve ve Skašticích navštěvoval obecnou školu a později kroměřížské gymnázium, které ukončil 21. července 1904 maturitou. Po maturitě v témže roce začal navštěvovat Bohosloveckou fakultu vídeňské univerzity obor teologii, kde ale pobyl pouze rok, a tak studium nedokončil. Hned nato ale nastoupil na filosofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze na obor češtinu a němčinu. Zde studium ukončil státní zkouškou z němčiny v roce 1912 (z češtiny ji měl už o 4 roky dříve) a o pět let později byl promován na doktora filosofie.
Zaměstnání Od září 1910 začal vyučovat na hospodářské škole v Přerově, pak v roce 1915 nastoupil na vojenskou službu u 13. střeleckého pluku v Olomouci, posléze byl převelen jako rentgenolog a radiolog do záložní nemocnice na Novém městě v Olomouci. V roce 1917 se ještě na 3 roky vrátil do školy. Poté byl ale přeložen zemským výborem do Moravského zemského muzea, kde zůstal od roku 1923 trvale. Zde se ujal funkce kurátora etnografického oddělení, díky které mohl podniknout své studijní cesty do zahraničí. vlevo|náhled|Straňanští (ze Strání blíže Javořiny) zpívají fašančárské písně (vlevo F. Pospíšil, foto F. Pittner, Český svět, 1911)
Fotografická činnost První fotografické pokusy udělal ještě před první světovou válkou. Po konzultacích a povzbuzení, kterého se mu dostalo od Josefa Klvani, se věnoval fotografické dokumentaci velmi intenzivně. Fotografoval etnické menšiny (německé enklávy na Vyškovsku, Jihlavsku a Znojemsku, moravské Charváty), poutě (svatý Antonínek u Blatnice), dětské hry, folklórní slavnosti a mečové tance. Ty dokumentoval rovněž filmovým záznamem, a to nejen na území Československa, ale též v Baskicku (San Sebastian), Chorvatsku (ostrov Korčula), v Anglii a v Rusku.
Pospíšilovy fotografie mají ale dva negativní aspekty. Pořídil veliké množství fotografií, jejichž technická i umělecká kvalita je ale často problematická. Druhou těžkostí je fakt, že Pospíšil své fotografie nedostatečně popisoval, takže u nich neznáme datum a místo pořízení, což značně snižuje jejich dokumentární hodnotu. náhled|Staříček Molčík ze Skaštic u Kroměříže vykládá "Neco o Ječmínkovi" (foto F. Pospíšil, Český svět, 1911) Ve třicátých letech spolupracoval s fotografem Antonínem Blažkem. Jeho národopisné fotografie jsou uloženy ve sbírkách Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně.
Svatba V roce 1920 si František Pospíšil vzal za ženu Marii Červinkovou (1899–1982), známější pod přezdívkou Šári, v Kapli sv. Antonína Paduánského na Blatnické hoře.MZA Brno – Matrika oddaných, Kaple svatého Antonína Paduánského v Blatnici pod Svatým Antonínkem, sign. 5128, folium 155.
Přínos Františka Pospíšila František Pospíšil se stal v etnografii a muzejnictví velice významným díky využívání moderní záznamové techniky při své badatelské a výzkumné činnosti. Pořizoval zvukové záznamy na fonograf, natáčel na kameru, ale i fotografoval a k daným fotografiím dělal podrobné popisky. Mezi jeho nejdůležitější výzkumy patří studium Moravských Charvátů na Mikulovsku – zvukové zaznamenávání jejich písní a řeči. Výzkum mečových tanců – dokumentoval je prostřednictvím fotografií a filmových záznamů, a tím o nich zachoval povědomí dalším generacím. Studium jihozápadních indiánských kmenů se zachovalou původní kulturou – jednalo se o tzv. Pueblany (indiáni Hopi, Zuni, Tewa), Navahy a Apače.
Vyznamenání Byl mu udělen jugoslávský řád sv. Sávy 50px IV. třídy (důstojník) za výzkumnou činnost balkánských zbrojných tanců.
Dílo Mečový (zbrojný) tanec na slovanské půdě – Národopisný věstník českoslovanský 6, 1911, s. 25–55 Katalog výstavy Sdružení výtvarných umělců (SVU) moravských v Olomouci: Od 26. května do 9. června 1918 – redigoval. Olomouc: SVU, 1918 Hromadné nálezy bronzové (depöts) v Olomouci – Olomouc, 1920 Josef Klvaňa (22. 1. 1857–13. 8. 1919): životopisný náčrt se zřetelem k práci národopisné – Brno: Časopis Moravského muzea zemského (ČMMZ), 17–19, 1920–1921, s. 640–673 Zemské selské muzeum – zvláštní otisk z časopisu „Moravský hospodář“, 23, 1921, č. 4 Ilustrované poznámky k moravskému národopisu: Moravské kroje – zvláštní otisk z časopisu „Salon“ 3, 1922. Brno: vlastním nákladem, 1922 Almanach Hanáckého roku v Přerově – almanach sestavil. Přerov, 1923 Madlenka Wanklová (20. 7. 1921–14. 3. 1922): životopisný náčrt se zřetelem k práci národopisné – Brno: ČMMZ, 20–21, 1922–1923, s. 257–278 Sochař Vojtěch Eduard Šaff: katalog výstavy – katalog sestavil. Brno: Moravská Uranie, 1924 Almanach Hanáckého roku – almanach sestavil. Přerov, 1925 Staré válečnické tance evropských národů, a zvláště mezi Basky v Pyrenejích: (Komunikace) – Brno, 1927 Almanach Hanáckého roku v Přerově. Sestavil dr. Fr. Pospíšil. Přerov, 1923 Taniec zbójnicki na Podhalu (w Zakopanem) i jego miejsce miedzy oreznymi tancami u Slowian ogólnie i miedzy Baskami w Pyrenejach. II. zjazd slowianskich geografów i etnografów w Polsce, 1927 Folk-lore society: jubiles congres, 1928: London, September 19–25 – Brno, 1928 Etnografické oddělení Moravského zemského muzea v Brně. Stav sbírek 1924–1927. Brno, 1928 Rusalskija grobišča na Moravě? – zvláštní otisk z časopisu Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, 1, 29, 1928, s. 3–8 Horácko a tzv. národopis. Zvláštní otisk z časopisu „Od Horácka k Podyjí“, 1–2, 7, 1929–1930. Znojmo: Jahoda, 1930 František Štampach: kulturní primitivismus a civilisace: studie a příklady o primitivních prvcích kulturních u Slovanů – Brno, 1931; Praha: Melantrich, 1932 Etnologické materiálie z jihozápadu USA: anthropo-geografické hodnocení studijní cesty k SW Indiánům na podkladě přírodovědeckém – Brno, 1932 Almanach hanáckého roku – almanach sestavil. Přerov, 1932 Le probléme des „Nastinari“ bulgares dand l’ethnographie et l’ethnologie – Sofia, 1936
Odkazy
Reference
Literatura
Bilder aus der Wischauer Sprachinsel: historische Fotografien von František Pospíšil: begleitheft zur Ausstellung des Mährischen Landesmuseums Brünn und der Sudetendeutschen Stiftung München – Herausgegeber Sudetendeutsche Stiftung München; redaktion Klaus Mohr; [die Autoren Hana Dvořáková, Klaus Mohr, Franz Pany, Martin Reissner]. München: Sudetendeutsche Stiftung, 2012
Externí odkazy
Encyklopedie města Brna
Kategorie:Čeští etnografové Kategorie:Narození v roce 1885 Kategorie:Úmrtí v roce 1958 Kategorie:Narození ve Skašticích Kategorie:Úmrtí v Bolešově Kategorie:Muži Kategorie:Národopisní fotografové Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Narození 5. června Kategorie:Úmrtí 24. dubna Kategorie:Nositelé Řádu svatého Sávy