Svatý Vendelín (asi 554, Skotsko – 617, St. Wendel) byl skotský poustevník – eremita, poutník, pastýř, benediktinský mnich, opat kláštera v Tholey a misionář.
Život a činnost 160px|left|thumb|Vendelín jako poutník, Martin Schaffner, Stuttgart kolem 1520 O jeho životě a působení napsal legendu Vita Magnerici jeho vychovatel, trevírský biskup Magnerich. Podle této legendy Vendelín pocházel ze skotské královské rodiny, byl vychován jako křesťan a již v mládí se zřekl postavení i majetku. Opustil rodiče a odešel meditovat do samoty. Ve věku 20 let se rozhodl podniknout pouť do Říma, kde dostal požehnání od papeže. Pak se vrátil do Trevíru, v jehož okolí se usadil jako poustevník, živil se jako pastýř u jednoho šlechtice. Ten poznal, že jde o svatého muže a vystavěl mu poustevnu. Odtud ho povolali benediktinští mniši z blízkého kláštera Tholey. Byli školeni k misijní činnosti na pevnině. Vendelín v rámci iroskotské misie působil v 6. století v trevírské diecézi.
V tomto klášteře v roce 617 (nebo 614) Vendelín zemřel přirozenou smrtí.
Podle legendy však země nepřijala jeho tělo do hrobu, a tak je mniši naložili na káru a nechali voly, ať je zavezou, kam chtějí. Ti ho přivezli na místo jeho poustevny, na horu, kde se modlíval. Tam byl pohřben a tam v Sársku vzniklo poutní místo St. Wendel.
Hrob a úcta left|160px|thumb|Bazilika sv. Vendelína v Sankt Wendelu 280px|thumb|Svatý Vendelína na pastvě, obraz ze zrušeného bočního oltáře ve farním kostele v Netíně u Velkého Meziříčí Jeho hrob se nachází v sárském městě Sankt Wendel, které vzniklo na místě jeho pohřbu. Brzy po své smrti začal být uctíván jako světec a jeho hrob navštěvován poutníky. Již kolem roku 1000 byl zapsán v kalendáriu světců ze Stabla, kolem roku 1360 byla dosavadní svatyně nahrazena gotickým kostelem, zachovaným dosud.Wolfgang Braunfels (editor): Lexikon der christlichen Ikonographie, svazek 8: ikonographie der Heiligen. Vydal Herder Rom-Freiburg-Basel-Wien. 1992, s. 593-594
Je uctíván jako patron pastýřů a poutníků, ochránce dobytka a polí. Ačkoliv sv. Vendelín nepatří mezi obvyklých 14 svatých pomocníků v nouzi, lidová zbožnost jej někdy mezi ně zařazuje.
Ikonografie Vendelín bývá vyobrazen jako bezvousý poutník v poutnickém plášti a klobouku s mušlí a holí, jindy jako poustevník, mnich nebo pastýř. Jako pastýř pase ovce, krávy nebo voly, někdy ho doprovází pastevecký pes. Jeho hůl může vypadat jako kyj pastýře. Zpravidla pokojně sedí nebo stojí s holí a s biblí. Někdy kráčí jako poutník. Jindy šlape na královskou korunu a žezlo na znamení odmítnutého úřadu, V hieratickém postoji tvoří dvojici se svatým Isidorem nebo je protějškem svaté Notburgy. Často se jeho vyobrazení vyskytuje v lidovém umění a v období rokoka, pak může oblečen v lidovém kroji. Jeho kult byl pěstován zejména na venkově, v Německu, v Porýní a Lotrinsku, ve Švýcarsku , Rakousku, také v Uhrách a v Banátu.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Související hesla: Kostel svatého Vendelína
Kategorie:Skotští svatí Kategorie:Římskokatoličtí svatí Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Anglikánští svatí Kategorie:Skotští křesťané Kategorie:Skotští misionáři Kategorie:Opati Kategorie:Narození v roce 554 Kategorie:Úmrtí v roce 617 Kategorie:Muži Kategorie:Narození ve Skotsku Kategorie:Úmrtí v Sársku