Kostel svatého Jakuba (podle některých zdrojů Kostel svatého Jakuba a Filipa) ve Chvojně pochází ze 13. století. Je umístěný o samotě na návrší nad barokním hospodářským dvorem Chvojen v katastrálním území města Benešov u Prahy.

Historie náhled|vlevo|upright|Loď kostela od západu Návrší, na kterém se kostel nachází, bylo opevněno v závěrečné fázi raného středověku, tj. zřejmě ve 2. polovině 11. století.Čtverák, Vladimír a kol., Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003, s. 115, Plocha hradiště má rozlohu přibližně 3 hektary. Fortifikace se skládala z příkopu a valu, nejlépe patrná je na západní straně lokality. Na opevněném hradišti vznikl velmožský dvorec, který se rozkládal západně od lodi dnešního kostela. Archeologický výzkum zde dosud prováděl jen Antonín Hejna.Hejna, Antonín, Archeologický výzkum na Chvojně u Benešova, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 9, 1968, s. 82-93

Zřejmě v polovině 13. století byl v sousedství šlechtického sídla postaven románský tribunový kostel. Ten byl upravován v letech 1872 a 1904. Druhá z oprav proběhla podle projektu Josefa Mockera, který výrazně zvýšil věž a opatřil ji novorománskými sdruženými okny. Kostel obklopuje hřbitov, přístupný novogotickou brankou. Na ní jsou umístěny desky s historií objektu a připomínkou pohřbu selských rebelů z povstání roku 1775. Keltské opevnění lokality, o němž se píše na informačních tabulích u kostela, není archeologickým průzkumem prokázáno. Později se zde rozkládalo slovanské hradiště a po něm dnes již zaniklá ves. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Stavební podoba Kostel se skládá ze tří komponent: široké krátké lodi (20 × 8 m) sklenuté příčnou valenou klenbou, hranolové, v novověku zvýšené věže, a na východě čtvercového presbytáře sklenutého křížovou klenbou s hřebínky. Kružby v oknech pocházejí většinou z novodobých úprav. Nejstarší částí kostela je loď a dolní část věže, v níž se nalézá v síle zdiva schodiště. Ve zdivu kostela jsou zabudovány renesanční epitafy. Na podlaze kostela je dlažba ze 14. století.

Malířská výzdoba kostela náhled|upright|Figurální epitaf z roku 1618

V kostele jsou vzácné nástěnné malby z poloviny 14. století. Na severní straně podvěží je votivní výjev představující dva šlechtice předávající desátek a dobytče svatým Jakubovi a Filipovi.Stejskal, Karel, Počátky gotického malířství, in: Dějiny českého výtvarného umění, sv. 1/1, Academia, Praha 1984, s. 303-304 Na severní straně vítězného oblouku je zpodobeno Peklo představované Leviathanem, což byla v gotice oblíbená divadelní kulisa. Obraz Madony korunované anděly se vrací k románskému tvarosloví.

Zvláštnost: V kostele je také obraz ukazující, jak si lidé představovali sluneční soustavu ve 14. století. Země je tam uprostřed a kolem obíhají měsíc i další planety, což je celkem nezvyklý motiv pro sakrální prostředí.

Zvony Původní zvon ve věži je vysoký 0,65 m a průměru 0,80 m nese nápis: AVE MARTIN. V roce 2012 byl do věže zavěšen nový zvon svatý Václav s dolním průměrem 0,58 m a hmotnosti 120 kg a je poháněný lineárním motorem. Zvon byl posvěcen 15. září 2012 J. M. Michaelem Pojezdným O. Praem, opatem strahovským v kostele sv. Jakuba a Filipa na Chvojně.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Obsáhlá fotogalerie (verif. 20240107)

Jakub (Chvojen) Jakub (Chvojen) Chvojen Jakuba Kategorie:Kulturní památky v Benešově Kategorie:Římskokatolická farnost Benešov Kategorie:Zaniklé vojenské stavby ve Středočeském kraji