Prokop Málek (9. dubna 1915, Zábřeh – 30. září 1992, PrahaZdravotnické noviny, 19.10.1992, s.2 (dostupné online v NK ČR)) byl český lékař specializující se v oboru chirurgie, lymfologie a transplantologie, vědec, vysokoškolský pedagog, akademik Československé akademie věd (ČSAV), zakladatel a první ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), autor stovek vědeckých prací i řady vědecko-populárních knih, člen výborů mnoha národních i mezinárodních odborných společností a redakčních rad, šéfredaktor časopisu Vesmír, ale také malíř a muzikant.
Život Prokop Málek se narodil v Zábřehu v rodině středoškolského profesora. Od roku 1933 studoval medicínu na Lékařské fakultě UK v Praze, ale těsně před jeho promocí nacisté české vysoké školy zavřeli, takže Málek promoval až v roce 1945. Už před tím, od roku 1941 pracoval na chirurgických odděleních pražských nemocnic na Vinohradech a v Motole, po promoci nastoupil jako asistent II. chirurgické kliniky LF UK a od roku 1951 pracoval ve výzkumných ústavech v Krči, kde strávil celou svou další profesionální kariéru.J. Hořejší, Vzpomínka na prof. P. Málka.
V roce 1957 se stal docentem a o rok později získal titul doktora věd. V roce 1962 byl zvolen členem korespondentem ČSAV, v roce 1966 byl jmenován řádným profesorem v oboru chirurgie. V roce 1971 byl Málek jedním ze zakladatelů a prvním ředitelem Institutu klinické a experimentální medicíny (1971–1983), který vznikl integrací šesti do té doby samostatných výzkumných ústavů v krčském areálu. Budování IKEM pak věnoval více než deset let svého života, pod jeho vedením se v ústavu rozvinula široká klinická i vědecká činnost a stal se jedním z předních center medicínského výzkumu v Československu. Díky Málkovi v IKEM našli útočiště mnozí odborníci, kteří z politických důvodů nesměli pracovat v ČSAV či na vysokých školách, např. Miroslav Holub nebo Vladimír Bartoš. V roce 1981 byl zvolen řádným členem ČSAV.
Bratr Ivan Málek byl mikrobiolog a lékař, zakladatel Biologického ústavu ČSAV (1952) a Mikrobiologického ústavu ČSAV (1962). Syn Ivan, snacha Jana a vnuk Filip jsou rovněž lékaři.
Dílo Zabýval se hlavně užitím antibiotik v chirurgii, lymfatickým systémem a transplantací orgánů. Vydal řadu odborných vědeckých prací, včetně několika monografií. Kromě toho se zabýval také popularizací vědy (Naroubovaný život, Sondy pod povrch lékařské vědy a Záhady a taje medicíny) a několik let působil jako šéfredaktor časopisu Vesmír.
Za svou práci získal řadu ocenění odborných národních i mezinárodních společností, včetně zlaté pamětní medaile Univerzity v Pise za zásluhy o rozvoj světové chemoterapie (1974) nebo zlaté plakety ČSAV za zásluhy o vědu a lidstvo (1985). Jako odborník v oboru transplantace orgánů získal v roce 1979 s kolektivem, který vedl, státní cenu Klementa Gottwalda za přínos v rozvoji transplantace ledvin. V té době byl ředitelem Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze-Krči.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
J. Hořejší, Vzpomínka na prof. P. Málka. Cor et Vasa ČLS
Kategorie:Čeští chirurgové Kategorie:Čeští profesoři lékařství Kategorie:Čeští akademici Kategorie:Čeští vědci Kategorie:Pedagogové na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Kategorie:Narození v roce 1915 Kategorie:Narození 9. dubna Kategorie:Narození v Zábřehu Kategorie:Úmrtí v roce 1992 Kategorie:Úmrtí 30. září Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži