rám|vpravo|Rozsah franko-provensalštinyCentre de dialectologie de l’Université de Neuchâtel
Franko-provensálština je jedním z jazyků, kterým se mluvilo, případně ještě mluví ve Francii a přilehlém okolí.
Pro tuto oblast bylo a dodnes zbytkově je typické rozdělení na dvě základní skupiny: na jazyky oïl (les langues d’oïl) a jazyky d’oc (les langues d’oc). Z langue d’oïl zejména nářečí Île-de-France a okolí se vyvinula dnešní francouzština, dříve také franština. Z langue d’oc se vyvinula okcitánština. Východním dialektům okcitánštiny se také někdy říká provensálština. Do jaké skupiny (oïl nebo oc) daný dialekt patří, lze obvykle rozeznat podle toho, jak se v něm řekne slovo „ano“: zda oïl či podobně (v dnešní francouzštině oui) anebo oc či podobně.
Franko-provensálština, někdy také zvaná arpitánština (arpitan), splňuje některá kritéria pro jednu a některá pro druhou skupinu. Je to přechodový jazyk – podobně jako moravská slováčtina a západoslovenské dialekty tvoří přechod mezi češtinou a slovenštinou.
náhled|400px|vpravo|Jednotlivé dialekty franko-provensálštiny
Údaje nejsou nejčerstvější a nejspolehlivější, ale nyní v území franko-provensálštiny jejími dialekty mluví asi 75 000 lidí, hlavně ve Vallée d’Aoste – Údolí Aosty. Přitom ještě do poloviny 19. století se franko-provensálština v jejím území používala převážně. Mezi mladými aktivní znalost franko-provensálštiny prakticky vymizela.
Příklady Číslovky Franko-provensálsky Česky oun jeden dou dva trèi tři kàtro čtyři sinkye pět choui šest sate sedm ouète osm nou devět dji deset
Tabulka srovnávající francouzštinu, franko-provensálštinu a okcitánštino-katalánštinu Francouzsky Franko-provensálsky Okcitánsky-katalánsky Česky clef / clé cllâf clau klíč chanter chantar cantar zpívat chèvre chièvra / cabra cabra koza fromage fromâjo formatge sýr mardi demârs / demondre dimars úterý église églése glèisa církev frère frâre fraire bratr hôpital hépetâl espital nemocnice langue lengoua lengua jazyk main gauche man gôche man esquèrra levá ruka rien ren res nic nuit nuet nuèit noc payer payer pagar platit sueur suar suar pot vie via vida život
Pro znalé francouzštiny a jejího způsobu vyjadřování číslovek je zajímavé, že franko-provensalština používá dekadický systém. Pro 70 je to sèptanta, pro 80 huitanta, pro 90 nonanta. Přitom západní dialekty používají dvacítkový systém (se základem 20) pro 80 quatro-vingts (jako ve francouzštině: quatre-vingts) a pro 120 six-vingts.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Románské jazyky Kategorie:Jazyky Francie Kategorie:Jazyky Itálie Kategorie:Jazyky Švýcarska Kategorie:Ohrožené románské jazyky