Kraj Vysočina (do května 2001 Jihlavský kraj, poté až do července 2011 pouze Vysočina) je samosprávný kraj v České republice ležící na pomezí Čech a Moravy. Je složen ze tří okresů bývalého Jihomoravského kraje (okres Jihlava, okres Žďár nad Sázavou a okres Třebíč), okresu Havlíčkův Brod z bývalého Východočeského kraje a okresu Pelhřimov z bývalého Jihočeského kraje. Na severu sousedí s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s Jihočeským krajem a na severozápadě se Středočeským krajem. Nejjižnější výběžek Kraje Vysočina je vzdálen jen asi 4 km od státní hranice s Rakouskem. Žije zde obyvatel, hustota zalidnění je asi poloviční oproti průměru celého Česka.
Přírodní podmínky Kraj Vysočina se rozprostírá ve středu České republiky, rovnoměrně po obou stranách česko-moravské hranice. Za Rakouska-Uherska byl údajně poblíž vrchu Melechov na západě dnešního okresu Havlíčkův Brod v blízkosti Stvořidel vyznačen symbolický střed Evropy, bližší informace o důvodu vyznačení však nejsou známy.Lukáš Kašpar: Kde v Česku leží střed Evropy? Překvapivá zjištění naší detektivní mise, iDnes.cz, 13. 11. 2010 Asi 10 km severně odsud u Číhoště je stanoven geografický střed Česka.
Povrch kraje je velmi homogenní a tvoří ho vesměs Českomoravská vrchovina s převážně venkovskou, zvlněnou či pahorkatou krajinou, po okrajích zbrázděnou hlubokými říčními údolími. Na jihu kraj zahrnuje západní část Jevišovické pahorkatiny a sever Javořické vrchoviny, na západě je Křemešnická vrchovina, na severozápadě leží Hornosázavská pahorkatina, na severu Žďárské vrchy s Hornosvrateckou pahorkatinou, na východě a v centru se nachází Křižanovská vrchovina. V Jihlavských vrších (Javořické vrchovině) poblíž hranice s Jihočeským krajem se nachází nejvyšší bod Javořice (837 m). Téměř stejné výšky dosahují Žďárské vrchy s nejvyšším vrchem Devět skal (836 m). Nejníže je výtok řeky Jihlavy u Lhánic (239 metrů nad mořem).
Svým charakterem je kraj rozvodnou oblastí, prakticky všechny zdejší toky zde pramení. Vysočinou se táhne hlavní evropské rozvodí mezi úmořími Severního a Černého moře, tedy mezi povodím Labe a Dunaje. Rozvodnice přitom není nijak výrazná, v zarovnané náhorní krajině je mnohde skoro neznatelná. Hlavními toky kraje na povodí Labe jsou na severozápadě Sázava s přítokem Želivkou, zcela na severu Doubrava a na západě Kamenice a Žirovnice (zdrojnice Nežárky). Na povodí Dunaje (resp. Moravy a konkrétně Dyje) jsou to pak (od východu na jih) zejména Svratka, Bobrůvka, Oslava, Jihlava, Rokytná, Želetavka a Moravská Dyje.
Celý kraj je posetý množstvím rybníků, z nichž největší najdeme na Žďársku (vůbec největší je Velké Dářko). Na východním okraji jsou velké vodní nádrže Vír (na Svratce) a Dalešice (na Jihlavě), na severozápad zasahuje vzdutí vodárenské vodní nádrže Švihov.
V červenci roku 2018 byla průměrná teplota v Kraji Vysočina 19,4 °C, tj. přibližně o 2 stupně více, než je obvyklé. Nejvyšší průměrná teplota byla naměřena na stanici Dukovany (20,9 °C), nejnižší teplotu měly stanice Černovice a Počátky (18,5 °C). Průměrný měsíční úhrn srážek byl 37,9 mm, tj. pouze 44 % standardních srážek.
Typickými plodinami, které se na Vysočině pěstují, jsou brambory, pšenice, ječmen, žito, oves, řepka, mák, kukuřice, pícniny nebo tritikále, vzhledem k narůstajícímu suchu a vysokým teplotám v regionu se zde v menší míře pěstují mj. i jakony, batáty nebo topinambury.
Zasahují sem dvě chráněné krajinné oblasti – Žďárské vrchy a Železné hory, obě na severu kraje. Dále je po celém kraji vyhlášeno devět přírodních parků o celkové ploše 482 km², z čehož více než polovinu plochy tvoří PPr Svratecká hornatina, který přesahuje i do Jihomoravského kraje.
Kultura a památky náhled|Telč: náměstí Zachariáše z Hradce Tak jako jinde v Česku se i zde nachází mnoho kulturních památek, hradů, zámků a církevních staveb. Tři lokality v kraji Vysočina jsou zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO: 1) historické centrum města Telč, 2) poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou a 3) židovská čtvrť, židovský hřbitov a bazilika svatého Prokopa v Třebíči. Cenné městské památkové rezervace se dále nacházejí v Jihlavě a Pelhřimově. Významnou památkou je klášterní komplex v Želivi, další klášter se nachází v Nové Říši. Z hradů jsou známy např. Kámen nebo Lipnice nad Sázavou, ze zámků jsou proslulé Jaroměřice nad Rokytnou nebo Náměšť nad Oslavou.
Mezi lákadla regionu patří také Muzeum rekordů v Pelhřimově mapující jedinečné výkony českých a světových rekordmanů. V nedalekém Humpolci vzniklo recesistické Hliníkovo muzeum (inspirované komedií Marečku, podejte mi pero!).
Na území Kraje Vysočina se natočilo mnoho filmů, na hradě Ledeč nad Sázavou se natáčel film Micimutr, v Telči se natáčely filmy Pyšná princezna, Až přijde kocour, Jak se budí princezny a Z pekla štěstí (i Z pekla štěstí 2). Film Jak se budí princezny se natáčel také na hradech Orlík u Humpolce a Roštejn u Telče. Mezi další filmy, které se natáčely na území Kraje Vysočina patří Postřižiny, Všichni dobří rodáci, Čertí brko, Anděl Páně 2, Zádušní oběť, Bajkeři a Špunti na vodě. Rok 2019 byl vyhlášen rokem Filmové Vysočiny, součástí akce byla i publikace nebo interaktivní hra.
Ocenění Kraj Vysočina udílí od roku 2007 několik druhů ocenění zdejším osobnostem. Jsou jimi Kamenná medaile, Skleněná medaile, Dřevěná medaile a Bronzová pamětní medaile. Autorem výtvarných návrhů medailí je sochař Radomír Dvořák. Kamenná medaile je zhotovena z mrákotínské žuly a je vyráběna v kamenosochařském středisku Lipnice nad Sázavou při Střední odborné škole uměleckoprůmyslové ve Světlé nad Sázavou. Skleněná medaile je zhotovena z čirého, zeleného a modrého skla, vyráběna je na uměleckoprůmyslové škole ve Světlé nad Sázavou, dřevěná medaile je zhotovena z dřeva jeřábu ptačího a je vyráběna Radomírem Dvořákem. Bronzová pamětní medaile je určena významným návštěvníkům Kraje Vysočina a je zhotovena z bronzu, vyráběna je ve Slévárně a modelárně Nové Ransko.
Obyvatelstvo
V Kraji Vysočina žije obyvatel. V tomto pořadí je mezi kraji České republiky na 12. místě – méně mají jen Liberecký a Karlovarský kraj. Největším a současně krajským městem je Jihlava, kde žije zhruba 51 tisíc lidí. Druhým největším městem je Třebíč, kde žije zhruba 36 tisíc obyvatel. Mezi lety 2017 a 2018 se do kraje přistěhovalo více lidí, než se vystěhovalo, stejně tak se narodilo více lidí, než zemřelo. Kromě okresu Třebíč v každém okrese došlo k nárůstu počtu obyvatel, v okrese Třebíč došlo k poklesu o 357 obyvatel. V roce 2017 v Kraji Vysočina bylo uzavřeno celkem 46 registrovaných partnerství, tj. nejméně z celé republiky.
Podle demografických odhadů bude mít Kraj Vysočina v roce 2051 o několik desítek tisíc obyvatel méně a bude mít také výrazně starší průměrný věk obyvatel.
Největší města NázevOkresPočet obyvatel(1. 1. 2020)Počet obyvatel (1. 7. 2021)Počet obyvatel (31. 12. 2024)JihlavaJI51 21649 98654 624TřebíčTR35 45134 67934 530Havlíčkův BrodHB23 442 22 79923 791Žďár nad SázavouZR20 71720 45320 404PelhřimovPE16 048 15 74916 206Velké MeziříčíZR11 49811 38211 608HumpolecPE10 970 10 71511 522Nové Město na MoravěZR10 0499 8349 834ChotěbořHB9 1789 0369 092Bystřice nad PernštejnemZR8 0047 8437 871Moravské BudějoviceTR7 3007 1767 098Světlá nad SázavouHB6 4906 3586 394TřešťJI5 7145 6495 790Velká BítešZR5 2435 1565 482PolnáJI5 1505 1535 277TelčJI5 2735 1675 134Náměšť nad OslavouTR4 8614 7314 767Ledeč nad SázavouHB5 0434 8424 749PacovPE4 7174 5944 743Jaroměřice nad RokytnouTR4 1364 0624 087PřibyslavHB3 9913 9314 076JemniceTR4 0143 9523 964BrtniceJI3 7663 7573 817Kamenice nad LipouPE3 7603 6643 651ŽirovnicePE2 9442 8623 178
Administrativní členění Území kraje je vymezeno územím pěti okresů: Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Jsou podobně velké a ze srovnání jejich hustoty zalidnění je patrný stejnorodý charakter celého kraje – tři okresy mají míru zalidnění prakticky stejnou, a odlišnost Pelhřimovska a Jihlavska je jen věcí (ne)existence jednoho většího města.
OkresRozloha (km²)Počet obyvatel(1. 1. 2020)Počet obyvatel (31. 12. 2024)Hust. zalid. (2024)Počet obcíZ toho městPočet SO ORPHavlíčkův Brod (HB)1 26594 91595 87775,812093Jihlava (JI)1 199113 628118 46598,812352Pelhřimov (PE)1 29072 30274 21857,512093Třebíč (TR)1 463110 810110 20975,316763Žďár nad Sázavou (ZR)1 579118 158118 87875,317454
Začátkem roku 2003 byly zrušeny okresní úřady a pro účely státní správy bylo zavedeno členění území na správní obvody tzv. obcí s rozšířenou působností, jimiž je v Kraji Vysočina kromě pěti okresních měst ještě těchto dalších deset obcí: Pacov, Humpolec, Světlá nad Sázavou, Chotěboř, Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem, Velké Meziříčí, Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice, Telč. Tyto správní obvody se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. +Správní obvody ORP v Kraji VysočinaORPokresrozloha (km²)počet obyvatel (31. 12. 2024)hustota zalidněníPočet obcíZ toho městBystřice nad PernštejnemZR347,9319 47056,0391Havlíčkův BrodHB645,7854 52784,4575HumpolecPE228,0418 77182,3251ChotěbořHB329,0521 77566,2312JihlavaJI907,93105 415116,1784Moravské BudějoviceTR414,0722 89055,3472Náměšť nad OslavouTR211,2813 53164,0271Nové Město na MoravěZR292,8519 29565,9301PacovPE234,629 45140,3241PelhřimovPE827,4045 99655,6717Světlá nad SázavouHB290,1619 57567,5322TelčJI291,3413 05044,8451TřebíčTR837,4573 78888,1933Velké MeziříčíZR473,4337 51079,2572Žďár nad SázavouZR464,4542 60391,7481 Justiční příslušnost Kraj Vysočina má z historických důvodů nejkomplikovanější soudní správu ze všech krajů v Česku. Na jeho území se nachází pět okresních soudů, v krajském městě Jihlavě je pobočka brněnského krajského soudu, která je příslušná pro občanskoprávní věci s působností pro obvody okresních soudů v Jihlavě, Třebíči a Žďáru nad Sázavou (původní Jihomoravský kraj). Zbylá část kraje je rozdělena mezi českobudějovický a královéhradecký krajský soud (původní Jihočeský a Východočeský kraj). V případě, že tyto krajské soudy nerozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů, jde odvolání proti jejich rozhodnutím buď k pražskému nebo olomouckému vrchnímu soudu. Konkrétně soudní struktura vypadá na území kraje takto: Vrchní soud v Olomouci Krajský soud v Brně (pobočka v Jihlavě jen pro občanskoprávní věci, zbytek agendy přímo v Brně) Okresní soud v Jihlavě Okresní soud v Třebíči Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou Vrchní soud v Praze Krajský soud v Českých Budějovicích (pobočka v Táboře některé trestní a občanskoprávní věci, zbytek agendy v Českých Budějovicích) Okresní soud v Pelhřimově Krajský soud v Hradci Králové Okresní soud v Havlíčkově Brodě
Politika náhled|Miloš Vystrčil, hejtman kraje v letech 2004–2008 a senátor za obvod Jihlava od roku 2010náhled|Jiří Běhounek, hejtman po tři volební období 2008–2020 Volby do krajského zastupitelstva Zastupitelstvo Kraje Vysočina má 45 členů, potřebná hlasovací většina je tedy 23 zastupitelů.
Za odkazy níže uvedeny strany, hnutí a koalice, které složily krajskou radu (seřazeny podle výsledku), a celkový počet jejich mandátů. Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2000 – 4K, ODS, SNK, ČSSD (35) Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2004 – ODS, KDU-ČSL, SNK (28) Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2008 – ČSSD (21) s tolerancí KSČM Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2012 – ČSSD (17) s tolerancí KSČM Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2016 – ČSSD, ANO, ODS, STAN (29) Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2020 – Piráti, ODS(+STO), KDU-ČSL, ČSSD, STAN+SNK ED (32) Volby do zastupitelstva Kraje Vysočina 2024 – ANO, SOCDEM (20) s podporou Stačilo! Hejtmani František Dohnal (2000–2004, za KDU-ČSL) Miloš Vystrčil (2004–2008, ODS) Jiří Běhounek (2008–2020, ČSSD, tři volební období v řadě) Vítězslav Schrek (2020–2024, ODS) Martin Kukla (od 2024, ANO) Senátní obvody a volby