Jan Antonín Špork, původně Johann Sporck nebo též Sporgk či Spörkhen, později říšský hrabě s českým inkolátem Johann von Sporck (1595 či 1597 Westerloh, Delbrück – 6. srpna 1679 Heřmanův Městec) byl německo-český šlechtic, generál jezdectva habsburských vojsk, rakouský maršál. Byl známý vojenským talentem, ale také krutostí a chamtivostí. Byl otcem významného českého mecenáše, hraběte Františka Antonína Šporka.

Život Pocházel z neurozených selských poměrů v obci Westerloh na historickém území Vestfálska, která se ve 20. století stala jednou z částí města Delbrück v okrese Paderborn v dnešní německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.Hugo Rokyta, František Antonín Špork a hospitál v Kuksu, in: Kuks, hospitál a Betlém, Státní turistické nakladatelství Praha 1963, s. 12 vlevo|náhled|258x258pixelů|Náhrobní kámen z původního Šporkova hrobu v Lysé nad Labem V souvislosti s datem narození Jana Šporka se objevují rozdílné informace. V některých zdrojích, včetně Ottova slovníku naučného, je uváděn rok 1597, zatímco jiné zdroje, včetně nápisu na jeho památníků v Delbrücku, uvádějí rok narození 1595. V některých pramenech je také uváděn jako Jan Karel Špork.

Jan Špork jako mladík vstoupil do armády bavorského vévody Maxmiliána, v jehož vojsku bojoval i roku 1620 v bitvě na Bílé hoře na katolické straně proti protestantským povstalcům. V bavorských a později v císařských habsburských službách se zúčastnil mnoha bitev třicetileté války, načež by jmenován do hodnosti plukovníka a v roce 1647 jej císař Ferdinand II. povýšil na generála a udělil mu titul svobodného pána s inkolátem v Českém království.

Později Špork sloužil v armádě pod velením Raimunda Montecuccoliho proti proti Švédům v Polsku, které se jim podařilo vytlačit ze Šlesvicka a Dánska. vlevo|náhled|Vyobrazení bitvy u Mogersdorfu (Sv. Gotthardu) v sále zámku v Lysé nad Labem (detail)

Později bojoval v císařských službách v Uhrách proti Turkům i uherským povstalým kurucům, kde se velmi zasloužil o vítězství nad Turky a jeho zásluhy byly oceněny zprvu povýšením na velitele jízdy, dále na generála a později šlechtickým titulem říšského hraběte. Někdy se mu i jeho synovi šlechtici starých rodů vysmívali, že je „šlechtic-sedlák“. Když měl po svém povýšení na hraběte v roce 1664 zaplatit císaři obvyklý poplatek, odmítl jej zaplatit se slovy, že „darovaného hraběte nekupuje a kupovaného nechce“. Poté mu císař platbu odpustil.

Za třicetileté války skoupil velké množství českých statků (konfiskátů), další statky získal od císaře za své zásluhy darem. Postupně vlastnil mnoho statků a zámků: v roce 1661 koupil Heřmanův Městec, roku 1664 Choustníkovo Hradiště, kde dal opravit hrad v roce 1674 koupil panství Smiřice a Hořiněves. Za rok koupil Velký Vřešťov, Vilantice a Chotěborky. Dále získal zámky v Lysé nad Labem, Konojedech, Morašicích a Malešově. Stal se jedním z nejbohatších feudálů v Českém království. Svému synovi tedy poskytl velmi dobré podmínky pro jeho mecenášskou činnost. Závistníci té doby mu zazlívali nejen bohatství, ale i strmou kariéru (prý se vyšvihl z pasáčka ovcí či sviní do panského stavu). Neměli ho rádi ani poddaní, kteří ho v lidových pověstech obvinili z čarodějnictví a spolků s ďáblem.

Proslul vojevůdcovskými schopnostmi, ale i hrabivostí a krutostí (např. když roku 1672 dobyl Oravský hrad, ovládnutý povstalci pod vedením Gašpara Piky, nechal následně Piku a dalších 24 povstalců narazit na kůl). náhled|Památník v Delbrücku, odhalený v roce 1995 k údajnému 400. výročí narození Jana Šporka Zemřel roku 1679 na svém zámku v Heřmanově Městci a byl pohřben v Lysé nad Labem ve starém kostele sv. Jana Křtitele, který zanikl v 19. století. František Antonín Špork nechal 4. dubna 1712 přenést ostatky svého otce z Lysé do rodinné krypty pod dosud nedokončeným a nevysvěceným kostelem Nejsvětější Trojice v Kuksu.

Manželství a potomstvo Jan Špork byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla Anna Markéta z Linsingenu († 1657). Jeho druhá manželka Eleonora Marie Kateřina z Finecku pocházela z junkerského rodu z Pomořanska a kvůli manželovi konvertovala ke katolické víře. Z jejich manželství se narodili dva synové a dvě dcery:

Marie Sabina (1661–1717) provdaná ze Swéerts-Reistu František Antonín (1662–1738), mecenáš umění Ferdinand Leopold (1664/1666–1711), otec biskupa Jana Rudolfa Anna Kateřina (1669–1712).

Odkazy Reference

Literatura

Související články Bitva u Mogersdorfu

Externí odkazy

Šporkové změnili dějiny Lysé nad Labem

Jan Špork Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Osobnosti třicetileté války Kategorie:Účastníci bitvy na Bílé hoře Špork Jan Kategorie:Úmrtí v roce 1679 Kategorie:Úmrtí 6. srpna Kategorie:Úmrtí v Heřmanově Městci Kategorie:Pohřbení v Lysé nad Labem Kategorie:Pohřbení v Kuksu Kategorie:Muži