Dicynodontia („dicynodonti“, v překladu „dvojitý psí zub“) jsou vyhynulou skupinou anomodontních terapsidů, kteří vznikli v období pozdního permu.Jun, L. (2021). The tetrapod fauna of the upper Permian Naobaogou Formation of China: 6. Turfanodon jiufengensis sp. nov. (Dicynodontia). PeerJ. 9: e10854. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.10854 Jejich rozkvět nastal především v období druhohorního triasu (asi před 252 až 201 miliony let). Žili po boku nejstarších dinosaurů, kterým také dlouho částečně ekologicky konkurovali. Vyhynuli patrně zcela při hromadném vymírání na konci triasu před 201 miliony let.https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-dinosauroid-jursky-jura-trias-vymirani-druhu.A211015_141200_veda_vse
Popis a evoluční historie Byli mezi nimi menší až poměrně velcí býložravci, charakterističtí dvojicí výrazných tesákovitých zubů. Jsou také nejúspěšnějšími synapsidy kromě savců, se kterými jsou spřízněni. Dle fosilních dokladů z Austrálie možná některé druhy přežily dokonce až do spodní křídy (asi před 105 miliony let)Thulborn, T.; Turner, S. (2003). The last dicynodont: an Australian Cretaceous relict. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 270 (1518): 985–993. doi: 10.1098/rspb.2002.2296 , novější výzkumy to však nepotvrzují.Espen M. Knutsen & Emma Oerlemans (2019). The last dicynodont? Re-assessing the taxonomic and temporal relationships of a contentious Australian fossil. Gondwana Research (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.gr.2019.07.011 Bylo popsáno více než 70 rodů, šlo tedy o poměrně početnou skupinu. Největší zástupci měli velikost hrocha a jejich zkameněliny byly objeveny v roce 2008 na území Polska (Lisowice).
Fosilie dicynodontů již byly objeveny i v Japonsku, což dokládá propojenost kontinentů v období triasu. Novější výzkumy ale ukazují, že mnohé druhy byly ve skutečnosti endemické a neměly globální či alespoň značně velké zeměpisné rozšíření.Christian F. Kammerer, Ricardo Araújo, Keila Cumbane, Zanildo MaCungo, Roger M. H. Smith & Kenneth D. Angielczyk (2022). New material of Dicynodon angielczyki (Synapsida: Anomodontia) from Mozambique and Zambia with biostratigraphic implications for African Permo-Triassic basins. Journal of Vertebrate Paleontology. e2041652. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2021.2041652R. Araújo, Z. Macungo, V. Fernandez, E.G. Chindebvu & L.L. Jacobs (2022). Kembawacela yajuwayeyi n. sp., a new cistecephalid species (Dicynodontia: Emydopoidea) from the Upper Permian of Malawi. Journal of African Earth Sciences. 104726. doi: https://doi.org/10.1016/j.jafrearsci.2022.104726 náhled|vlevo|Fosilní kost pažní druhu Lisowicia bojani z Polska.
Paleobiologie U některých fosilií dicynodontů byly zjištěny stopy poranění jejich „klů“, vedoucích k abnormálnímu růstu.Megan R. Whitney, Tse Yuen Tsing & Christian A. Sidor (2019). Histological evidence of trauma in tusks of southern African dicynodonts . Palaeontologia Africana. 53: 75–80. doi: https://hdl.handle.net/10539/26243 Mnohé druhy měly schopnost hrabat nory a podzemní doupata, což dokládají i mnohé jejich kosterní adaptace k fosoriálnímu způsobu života.Christian F. Kammerer (2021). Elevated Cranial Sutural Complexity in Burrowing Dicynodonts. Frontiers in Ecology and Evolution. 9: 674151. doi: https://doi.org/10.3389/fevo.2021.674151 Charakteristická byla pro tuto skupinu přítomnost výrazných „klů“, které měly značný ekologický význam (vyhrabávání potravy, vnitrodruhové zápasy, rozeznávání, apod.).M. R. Whitney, K. D. Angielczyk, B. R. Peecook and C. A. Sidor (2021). The evolution of the synapsid tusk: insights from dicynodont therapsid tusk histology. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 288 (1961): 20211670. doi: https://doi.org/10.1098/rspb.2021.1670
Podle výzkumu izotopů prvků ve fosiliích některých druhů bylo zjištěno, že mláďata dicynodontů se kromě rostlinné stravy živila také hmyzem a dospělci zřejmě dávali přednost měkké pobřežní vegetaci.Kévin Rey, Michael O. Day, Romain Amiot, François Fourel, Julie Luyt, Christophe Lécuyer & Bruce S. Rubidge (2020). Stable isotopes (δ18O and δ13C) give new perspective on the ecology and diet of Endothiodon bathystoma (Therapsida, Dicynodontia) from the late Permian of the South African Karoo Basin. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, 109882. doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2020.109882
Doba vyhynutí Posledními prokazatelnými zástupci dicynodontů jsou v současnosti obří jedinci, jejichž fosilie byly objeveny v jižním Polsku (druh Lisowicia bojani). Dlouho nebylo jisté, zda tato fauna existovala v období triasového stupně karn (před 237 až 227 m. l.) nebo až pozdějšího stupně nor (227 až 208 m. l.). Korelací s fosiliemi velkých čtvernožců z dané lokality bylo potvrzeno, že šlo až o pozdější období a dicynodonti tedy pravděpodobně vymírají v období před asi 210 miliony let.Grzegorz Racki & Spencer G. Lucas (2018). Timing of dicynodont extinction in light of an unusual Late Triassic Polish fauna and Cuvier’s approach to extinction. Historical Biology (advance online publication). doi:10.1080/08912963.2018.1499734
Taxonomie Infrařád Dicynodontia Rod Angonisaurus Rod Colobodectes Nadčeleď Eodicynodontoidea Čeleď Eodicynodontidae Nadčeleď Kingorioidea Čeleď Kingoriidae Rod Kingoria Rod Kombuisia Klad Diictodontia Nadčeleď Emydopoidea Čeleď Cistecephalidae Čeleď Emydopidae Rod Myosauroides Rod Myosaurus Rod Palemydops Nadčeleď Robertoidea Čeleď Diictodontidae Rod Anomodon Rod Diictodon Čeleď Robertiidae Rod Robertia Klad Pristerodontia Rod Dinanomodon Rod Odontocyclops Rod Propelanomodon Čeleď Aulacocephalodontidae Čeleď Dicynodontidae Rod Dicynodon Čeleď Lystrosauridae Rod Kwazulusaurus Rod Lystrosaurus Čeleď Oudenodontidae Čeleď Pristerodontidae Nadčeleď Kannemeyeriiformes Čeleď Kannemeyeriidae Rod DinodontosaurusHady, G.; et al. (2026). Craniomandibular osteology of Dinodontosaurus isiyavamanda sp. nov. (Therapsida: Anomodontia) from the Manda Beds of Tanzania and new support for a younger age for the alleged oldest dinosaurs. Journal of Vertebrate Paleontology. e2692542. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2026.2692542 Rod Dolichuranus Rod Ischigualastia Rod Kannemeyeria Rod Placerias Rod Rabidosaurus Rod Sinokannemeyeria Čeleď Shansiodontidae Čeleď Stahleckeriidae
Nejasné zařazení: Rod Moghreberia Rod Wadiasaurus
Zajímavosti Je možné, že fosilie dikynodontů na území Jižní Afriky inspirovaly už před staletími až tisíciletími domorodé Sany k vyobrazování mytických "hadů s kly" a dalších tvorů, s jejichž interpretací si nevěděli rady.Benoit, J. (2024). A possible later stone age painting of a dicynodont (Synapsida) from the South African Karoo. PLoS ONE. 19 (9): e0309908. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0309908
Odkazy
Reference
Literatura Thulborn, T.; Turner, S. (2003). The last dicynodont: an Australian Cretaceous relict. Proceedings of the Royal Society of London B. 270: 985–993. Kurkin, A. A. (2010). Late Permian dicynodonts of Eastern Europe. Paleontological Journal. 44 (6): 72–80. Cluver, M. A.; King, G. M. (1983). A reassessment of the relationships of Permian Dicynodontia (Reptilia, Therapsida) and a new classification of dicynodont. Annals of the South African Museum. 91: 195–273. Demirjian, V. D. (2025). Case 3802 – Proposal to remove Dicynodon turpior Huene, 1935 (Synapsida, Dicynodontia) from the Official List of Specific Names in Zoology. The Bulletin of Zoological Nomenclature. 82 (1): 31-33. doi: https://doi.org/10.21805/bzn.v82.a008
Externí odkazy
Článek na webu Theropoda Článek na webu Double Dog Teeth
Kategorie:Organismy žijící v permu Kategorie:Organismy žijící v triasu Kategorie:Organismy žijící v juře Kategorie:Organismy žijící v křídě