Anton Thumann (31. října 1912 – 8. října 1946) byl nacistický válečný zločinec, Obersturmführer SS a dozorce v koncentračních táborech Dachau, Gross-Rosen, Majdanek a Neuengamme. Po 2. světové válce byl za své zločiny odsouzen k trestu smrti a popraven.
Mládí a vstup do SS Narodil se 31. října 1912 v bavorském zemském okrese Pfaffenhofen. Stal se tesařem. V roce 1932 vstoupil do SS (s členským číslem 24 444) a 5. dubna 1933 do NSDAP (s členským číslem 1 726 633).
Kariéra v koncentračních táborech
Dachau Od roku 1933 byl dozorcem v koncentračním táboře Dachau u SS-Totenkopfstandarte „Oberbayern“. Od roku 1937 pracoval v kanceláři velitele a v roce 1940 se stal Schutzhaftlagerführerem, čímž se stal přímým podřízeným velitele tábora. S touto funkcí dostal dalekosáhlé pravomoci při správě tábora. Jeho úkolem bylo dohlížet na dodržování táborových pravidel, hlásit jejich porušení a také zajistit potrestání provinilce.
Groß-Rosen Na počátku srpna 1940 byl jmenován Schutzhaftlagerführerem v táboře Gross-Rosen, což byl satelitní tábor koncentračního tábora Sachsenhausen. Poté, co se Gross-Rosen stalo samostatným táborem, setrval ve funkci Schutzhaftlagerführerea.
Majdanek Od poloviny února 1943 do března 1944 byl Schutzhaftlagerführerem v koncentračním táboře Majdanek. Kvůli svým sadistickým sklonům, účasti na zplynování osob, selekci a střílení byl vězni nazýván „Kat z Majdanku“. Podle očitého svědka jménem Jerzy Kwiatkowski, který byl internován v Majdanku od března 1943 do července 1944, osobně zabil několik sovětských zajatců. Často jej doprovázel jeho německý ovčák Boris, kterého jeho pán pouštěl na vězně. Velmi aktivně se také podílel na tzv. akci Dožínky (šlo o vyvraždění Židů v Lublinském okrese).
Neuengamme V dubnu 1944 byl převelen do tábora Neuengamme (poblíž Hamburku), kde působil až do dubna 1945 opět jako Schutzhaftlagerführer. I tady v doprovodu svého psa týral vězně. Během evakuace Neuengamme nechal Höhere SS-und Polizeiführer Georg-Henning von Bassewitz-Behr do tábora přivést 71 (58 mužů a 13 žen) členů odboje, aby zde byli popraveni. Za jeho přítomnosti byli během 21. – 23. dubna 1945 oběšeni v podzemním bunkru. Když se vězni postavili na odpor, hodil do bunkru oknem ruční granát. 30. dubna 1945 se pod jeho vedením a vedením Wilhelma Dreimanna vydalo zbývajících 700 vězňů v Neuengamme na pochod smrti do Flensburgu.
Poválečné období Po válce, 18. března 1946 byl zadržen Brity a postaven před soud v Hamburku. Spolu s ním bylo souzeno dalších 13 válečných zločinců, včetně Wilhelma Dreimanna a Maxe Paulyho, velitele Neuengamme. 13. května soud vynesl rozsudky – 11 ze 14 obžalovaných dostalo trest smrti. On sám samozřejmě patřil k odsouzeným k smrti (stejně tak Dreimann a Pauly) a 8. 10. 1946 byl oběšen britským katem Albertem Pierrepointem, který například popravil také Irmu Grese či Josefa Kramera. I když byl popraven, nikdy se nezodpovídal za zločiny spáchané v jiných táborech než v Neuengamme.
Odznaky a vyznamenání 60px|Zlatý stranický odznak Zlatý stranický odznak 30px| Sportovní odznak SASportovní odznak SA 60px|Medaile za Anschluss Medaile za Anschluss 60px|Sudetská pamětní medaile Sudetská pamětní medaile
Literatura Ernst Klee: Das Personenlexikon zum Dritten Reich: Wer war was vor und nach 1945. Fischer-Taschenbuch-Verlag, Frankfurt am Main 2007, Hermann Kaienburg: Das Konzentrationslager Neuengamme 1938-1945. Dietz, Bonn 1997, Wolfgang Benz, Barbara Distel, Angelika Königseder: Der Ort des Terrors - Geschichte der nationalsozialistischen Konzentrationslager, Band 7, C.H.Beck, 2005,
Externí odkazy
Životopis
Kategorie:Nacisté Kategorie:Organizátoři holokaustu Kategorie:Příslušníci SS Kategorie:Narození v roce 1912 Kategorie:Úmrtí v roce 1946 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 31. října Kategorie:Úmrtí 8. října Kategorie:Nositelé Medaile za Anschluss Kategorie:Nositelé Sudetské pamětní medaile Kategorie:Nositelé Zlatého stranického odznaku NSDAP Kategorie:Němci odsouzení k trestu smrti