náhled|250x250px|David Grossman náhled|330x330px|David Grossman (autor: Hans Weingartz / Leonce49) David Grossman ( דויד גרוסמן,‎ * 28. února 1954 Jeruzalém) je izraelský spisovatel a esejista. Jeho knihy se dočkaly překladu do mnohých jazyků. Za své dílo obdržel několikeré ocenění, mj. Sapirovu cenu roku 2001 za knihu Mít s kým běžet, Bialikovu cenu roku 2004. Jako první Izraelec získal v roce 2017 Mezinárodní Man Bookerovu cenu. V roce 2022 obdržel Erasmovu cenu.

Život a tvorba

Činnost v rozhlase David Grossman se narodil v Jeruzalémě Jicchakovi a Michaele Grossmanovým; otec pocházel z Polska, matka z Jeruzaléma. Jeho mladší bratr Nir se stal sportovním novinářem. Rodiče jej vedli k literatuře, včetně literatury jidiš. Již ve věku devíti let psal reportáže.

Po vojenské službě v jednotce 8200 začal pracovat v rozhlase a studovat filosofii a divadlo na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Jeho první povídka vyšla v literárním časopise Siman kri'a. Záhy po ukončení studií začal za své povídky dostávat ocenění (1979 Neumannova cena, 1980 Cena Ariho Hiršona). Dále pracoval v rádiu Kol Jisra'el jako reportér, rozhlasový herec a hlasatel dětského pořadu Kočka v pytli ( חתול בשק, Chatul be-sak), kde také poprvé uvedl svou knihu Duel jako rozhlasovou hru.

Téma izraelské politiky Jako spisovatel se Grossman nakonec prosadil v 80. letech. Roku 1983 vyšel jeho první román Úsměv jehněte, v němž vykreslil život na Západním břehu Jordánu pod izraelskou vládou. Kniha se dočkala zfilmování a následujícího roku obdržel také Cenu předsedy vlády pro hebrejskou literaturu. Své dojmy ze Západního břehu popsal rovněž v sérii článků Žlutý vítr, které vyšly také v knižním vydání roku 1987 krátce před vypuknutím první intifády: „uprchlíci se změnili v lidi, kteří jakoby se nacházeli v minulosti, na jiném místě, v lidi, kteří mají pouze jedinou možnost: čekat.“

Roku 1988 Grossman opustil rádio Kol Jisra'el na protest proti omezením, která byla na reportéry uvalena, zejména co se týkalo tématu Palestinců. Dále však psal články, vedené myšlenkou míru a porozumění mezi Židy a Araby. Své články nakonec vydal také knižně roku 2003 pod názvem Smrt jako způsob života: Izrael deset let po Oslo. Od roku 2004 předsedá neziskové organizaci Kešet – centrum na obranu demokracie v Izraeli.

Kritika izraelské politiky vůči Palestincům a Arabům zesílila ještě více poté, co jeden z jeho synů padl jako voják roku 2006 při druhé libanonské válce, jen dva dny poté, co Grossman spolu s Amosem Ozem a A. B. Jehošuou uspořádal tiskovou konferenci, při níž vyzvali izraelskou vládu k ukončení války.

V srpnu 2025 v reakci na zhoršenou humanitární situaci Palestinců během války v Pásmu Gazy prohlásil, že izraelská vláda páchá genocidu. Současně uvedl, že za zlomový moment vnímá zahájení okupace palestinských území v roce 1967. Okupace podle něj Izraelce zkorumpovala. Podpořil také rozšíření mezinárodního uznání státu Palestina.

Téma holokaustu Roku 1986 vyšla Grossmanova kniha Viz LÁSKA, jež se zabývá traumatem holokaustu, které se přenáší i z rodičů na děti, které jej nezažily. Sám Grossman v rozhovoru pro Le Monde uvedl: „Není to ve skutečnosti kniha o holocaustu ani o vyhlazovacích táborech. Ani výhradně o židech či speciálně o Izraelitech. Je to kniha o jizvách, jež si člověk uchovává od dětství v mozku.“ Grossman v knize rovněž upozornil, že „nacista“ se může zrodit v každém z nás, a snažil se tento proces rozluštit, jak uvedl v rozhovoru pro MF DNES: „Kladl jsem si otázku, jak se normální lidská bytost, což většina nacistů byla, může během velice sofistikovaného procesu stát vrahem. Já jsem se krok po kroku snažil ukázat proces, v němž se člověk postupně vzdává morálních principů a formuluje slova tak, aby nevěděl, aby se hájil před následky toho, co dělá, a jak nakonec skončí jako velice výkonná součást vražedné mašinerie … Ovšem vědět, jak se z člověka stane nacista, je pro mě zásadní i jako součást sebeobranného mechanismu, abych byl já a můj národ vůči obdobným svodům imunní.“

Další témata a styl tvorby Roku 2000 vydal Grossman knihu Mít s kým běžet, jejímž stěžejním tématem jsou lidé žijící na ulicích současného Jeruzaléma, a následujícího roku získal za toto dílo Sapirovu cenu. Roku 2006 byla kniha zfilmována.

Při své tvorbě Grossman velmi často využívá prostředků moderní literatury, jako například změny úhlu pohledu, zachycení proudu vědomí, míšení představ s realitou.

Publikace

Knihy pro mládež a dospělé Duel (, Du-krav), 1982, Ze'evova cena za literaturu pro děti a mládež (1982) Běžec (, Rac), 1983, sbírka povídek Úsměv jehněte (, Chijuch ha-gedi), 1983, román Viz LÁSKA (, Ajen erech: Ahava), 1986, román Žlutý vítr (, Ha-zman ha-cahov), 1987, reportáže Pravidla vnitřní gramatiky (, Sefer ha-dikduk ha-pnimi), 1991, román Cik cak děti (, Ješ jeladim zigzag), 1994, román pro mládež Buď mým nožem (, Še-tihji li ha-sakin), 1998, román Mít s kým běžet (, Mišehu la-ruc ito), 2000, román pro mládež, Sapirova cena (2001), zfilmováno Fysicky tomu rozumím (, Ba-guf ani mevina), 2002, novely Smrt jako způsob života (, Ha-mavet ke-derech chajim), 2003, soubor esejí Momik ()‎, 2005, novela, pokračování části románu Viz LÁSKA, také v podobě divadelní hry (2005) Med ze lvice (, Devaš arajot), eseje o Samsonovi Žena unikající zprávě (, Iša borachat mi-besora), 2008, román Přijde kůň do baru (, Sus echad nichnas le-bar), 2017, kniha obdržela téhož roku Mezinárodní Man Bookerovu cenu Kniha vyšla v českém překladu Lenky Bukovské a Mariany Fisher v roce 2018.

Knihy pro děti Itamar cestuje po stěnách (, Itamar metajel al kirot), 1986 Píše Itamar (, Itamar mekatev), 1988 Itamar potkává králíka (, Itamar pogeš arnav), 1988 Itamar loví sny (, Itamar cajad ha-chalomot), 1990 Itamar a černý čarovný klobouk (, Itamar ve-kova ha-ksamim ha-šachor), 1992 Úplně nový bratr (, Ach chadaš le-gamrej), 1986 Uriho zvláštní řeč (, Ha-safa ha-mejuchedet šel Uri), 1989 Byly nebyly dvě opice (, Haja hajitem šnej kojim), 1996 Žirafa a spát (, Džirafa ve-lišon), 1999 Neboj se, Ruti (, Al tid’agi Ruti), 1999 Ruti spí a spí (, Ruti tišan ve-tišan), 2004 Ráchelina tajná přítelkyně (, Ha-chavera ha-sodit šel Racheli), 2010

Překlady do češtiny

Zpracováno v Českém rozhlasu jako čtrnáctidílná četba na pokračování, z vlastního překladu připravily Lenka Bukovská a Mariana Fisher, čte Hanuš Bor, režie Hana Kofránková. Natočeno v roce 2018.

Odkazy

Reference

Související články Izraelská literatura

Externí odkazy

David Grossman na stránkách portálu iLiteratura.cz Pierre Pe'er Friedmann: Rozhovor s Davidem Grossmannem v Lidových novinách, 9.2011 (rozšířená verze na makropulos.net) Jindřich Vacek, Archetypy v díle Davida Grossmana Na křižovatce kultur, rozhovor Jindřicha Vacka s Davidem Grossmanem, Literární noviny č. 20/15. května 1996

Kategorie:Izraelští spisovatelé Kategorie:Nositelé Izraelské ceny Kategorie:Nositelé Bialikovy ceny Kategorie:Držitelé Mezinárodní Bookerovy ceny Kategorie:Nositelé Velkého záslužného kříže Záslužného řádu Německa Kategorie:Narození v roce 1954 Kategorie:Narození 25. ledna Kategorie:Narození v Jeruzalémě Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži