Erik Gustaf Geijer (12. ledna 1783, Ransäter, Munkfors, Värmland – 23. dubna 1847, Stockholm) byl švédský romantický spisovatel, historik, básník, filozof, hudební skladatel a profesor historie na Uppsalské univerzitě. Byl také jedním z významných zastánců liberalismu.HEGER, Ladislav a kol. Slovník spisovatelů – Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko, Førské ostrovy, Island, Nizozemí, Belgie, Praha: Odeon 1967. S. 133.HARTLOVÁ, Dagmar a kol. Slovník severských spisovatelů, Praha: Libri 1998. S. 172-173.
Život Narodil se v rodině majitele panství a vyrůstal v liberálně orientovaném prostředí otcova domu.JURÍČEK, Ján. Malá encyklopédia spisovateľov světa. Bratislava: Obzor 1978. S. 193. Po ukončení gymnázia v Karlstadu začal roku 1799 studoval filozofii na Uppsalské univerzitě, kde v roce 1806 získal titul magistra. Následné cesty po Anglii posílili jeho sklon k liberalismu. Roku 1810 se stal v Uppsale docentem historie.Ottův slovník naučný. 9. díl. Praha: Paseka a Argo 1998. S. 990. Roku 1817 získal na Uppsalské univerzitě místo profesora historie a tuto pozici zastával až do odchodu do důchodu v roce 1846. Byl čtyřikrát rektorem univerzity v letech 1822, 1830, 1836 a 1843–1844 (rektor byl v té době volen na půl roku) a jako představitel univerzity byl také členem kléru, ale odmítl vysvěcení. Měl velký vliv na studenty. Roku 1880 mu byla v parku university odhalena socha od švéského sochaře Johna Börjesona.
V roce 1824 byl zvolen do Švédské akademie, roku 1826 do Královské švédské akademie literatury, historie a starožitností, roku 1829 do Královské švédské akademie hudby a v roce 1835 do Královské švédské akademie věd.
Poté, co se stal emeritním profesorem, přestěhoval se do Stockholmu, aby mohl snadněji využívat tamní archivy. Zemřel v hlavním městě na jaře roku 1847, ale jeho ostatky byly převezeny do Uppsaly a pohřbeny na Starém hřbitově.
Dílo thumb|left|Titulní stránka Análů švédské říše z roku 1825 Geijer byl nejvšestrannější osobností švédského romantismu. Byl především historik. Zabýval se dějinami švédského národa. Vnesl nový pohled na švédské dějiny zdůrazňováním hodnoty kritického výzkumu a odmítnutím romantizujících představ o národní velikosti. Za aktivní sílu historie považoval lid. Zároveň byl ale také významný básník. Inspirací mu byla staroseverská minulost, hrdinská poezie, ságy, pohádky a lidové písně. Roku 1811 založil ve Stockholmu s několika přáteli tzv. Gótský spolek (Götiska Förbundet) a časopis Iduna, ve kterém šířil své názory a uveřejňoval své básně včetně epických s tématy z pohanských dob. K mnoha lyrickým básním sám složil hudbu a některé z nich zlidověly.Ottův slovník naučný. 24. díl. Praha: Paseka a Argo 2001. S. 872. Skládal také žalmy a byl jedním z přispěvatelů do nového Švédského kancionálu (Den svenska psalmboken) z roku 1819. Významná byla i jeho činnost folklóristická a sběratelská.
Byl to hluboce nábožensky založený člověk a v romantismu viděl nástroj k oživení religionistiky. Došel ke křesťansko-demokratickému ideálu člověka jako svobodné, nezávislé a sociální bytosti. Snažil se o posílení národního cítění a svým romantickým úsilím o harmonii mezi rozumem a představivostí se postavil proti osvícenskému racionalismu. Jako filozof předjímal fenomenologii, existenciální filozofii a personalismus.LÜBCKE, Poul a kol. Filosofilexikonet. Stockholm: Forum 1997. S. 186. Patřil k propagátorům Williama Shakespeara ve Švédsku a roku 1813 přeložil do švédštiny jeho Macbetha.GABETTI, Giuseppe. Geijer, Erik Gustaf. Encyclopedia Treccani. Dostupné online
Po roce 1830 se rozešel se svými předchozími konzervativními názory, zcela se přiklonil k liberalismu, stranil průmyslovému rozvoji země a ostře vystupoval proti otroctví ve švédské kolonii Saint-Barthélemy. Částečně také opustil své romantické postoje a preferoval umírněný realismus. Svou novou ideologii obhajoval v časopise Litteraturbladet, který založil roku 1838.
Jako hudební skladatel se zasloužil o rozkvět švédského hudebního života. Složil mnoho písní, které vydal v letech 1834–1846 v devíti sešitcích,Erik Gustaf Geijer. Store norske leksikon. Dostupné online sborové skladby, duety a tria a také řadu dodnes hraných klavírních a houslových sonát. náhled|Geijerova socha v parku Uppsalské univerzity Výběrová bibliografie Om falsk och sann upplysning, med afseende på religionen (1811, O falešném a pravdivém osvícenství s ohledem na náboženství), spis namířený proti osvícenkému racionalismu. Vikingen (1811, Viking), Odalbonden (1811, Svobodný sedlák), Den siste kȧmpen (1811, Poslední hrdina), Den siste skalden (1811, Poslední skald), lyrické, lyricko-epické a epické básně vydané v časopise Iduna většinou s náměty z pohanských dob. Försök till Psalmer (1812, Pokusy o žalmy), nové texty žalmů na tradiční melodie. Svenska folk-visor från forntiden (1814-1817, Švédské lidové písně z dávných dob), třídílná sbírka švédských lidových písní vydaná společně s Arvidem Augustem Afzeliem. Den lilla kolargossen (1814, Uhlířský chlapec), báseň napsaná podle vzoru lidové písně. Svea Rikes häfder (1825, Anály švédské říše), zpracování nejstarších dějin Švédska, dva, díly. Svenska folkets historia (1832–1836, Dějiny švédského národa), empiricky koncipované dějiny, tři díly. Minnen (1834, Vzpomínky). Menniskans historia, det menskliga slägtets ursprung och utveckling (1856, Historie člověka, původ a vývoj lidské rasy), posmrtně vydaný cyklus přednášek z let 1841–1842 vzniklý na zýkladě jeho takzvané filozofie osobnosti (komunita stimuluje rozvoj osobnosti jednotlivce a tím i společnosti).
Odkazy Reference
Externí odkazy
Erik Gustaf Geijer. Old Cemetery in Uppsala. Svenska kyrkan. Dostupné online Geijer, Erik Gustaf. Encyclopedia of Romantic Nationalism in Europe. Dostupné online Geijer, Erik Gustaf. 911 Encyclopædia Britannica. Dostupné online
Kategorie:Švédští spisovatelé Kategorie:Švédští hudební skladatelé Kategorie:Švédští filozofové Kategorie:Švédští překladatelé Kategorie:Švédští profesoři Kategorie:Absolventi Uppsalské univerzity Kategorie:Pedagogové na Uppsalské univerzitě Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Narození 12. ledna Kategorie:Narození v roce 1783 Kategorie:Narození ve Värmlandu Kategorie:Úmrtí 23. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1847 Kategorie:Úmrtí ve Stockholmu Kategorie:Muži