Čechratka podvinutá (Paxillus involutus) je jedovatá houba z čeledi čechratkovitých. Dlouho byla považována za jedlou; ukázalo se však, že obsahuje látky, které mohou za určitých okolností vzbudit tak silnou reakci lidského imunitního systému, která je spojena s rozpadem červených krvinek, že to ohrozí život konzumenta.
Znaky Klobouk, který je zpočátku vyklenutý, později plochý až vmáčklý, dosahuje v průměru 4–12 centimetrů. Okraj klobouku je podvinutý, což se zvýrazňuje se stářím. Zbarvení této houby je žlutavé, světlehnědé až červenohnědé. Lupeny jsou husté, vidličnatě větvené nebo síťovitě pospojované. Jsou snadno oddělitelné od třeně a po otlaku se zbarvují hnědavě. Výtrusný prach je rovněž rezavě hnědý. Válcovitý třeň dosahuje délky 4–6 centimetrů a je 1–2 centimetry tlustý. Je stejné barvy jako klobouk, po pomačkání se ale zbarvuje tmavěji.Kothe, Hans. Houby - Určování a sběr.: Ikar, 2007. . Čechratka podvinutá, s. 190 - 191.
Výskyt Čechratka podvinutá se vyskytuje v severním mírném pásu v listnatých i jehličnatých lesích. Roste od července do října.
Toxicita Čechratka podvinutá byla původně považována za jedlou a byla hojně sbírána, typicky do guláše. Podezřelou se stala až v roce 1944, kdy na následky její konzumace zemřel přední německý mykolog Julius Schäffer.https://www.myko.cz/clanek345/ V roce 1948 publikoval německý mykologický sborník Zeitschrift für Pilzkunde 16 případů otrav, z nichž jeden byl fatální. Jedovaté látky, které za syrova obvykle způsobí těžké žaludeční a střevní potíže, se sice vařením zlikvidují, ale v 80. létech dvacátého století byl v houbě objeven antigen, který může vést k tvorbě IgG protilátek, a to v závislosti na vnímavosti jedince a době kumulace v organismu. Projevem otravy primárně nejedovatou houbou je autoimunní hemolýza vedoucí k selhání organismu.
Reference
Externí odkazy
popis čechratky podvinuté záznam na index fungorum
Kategorie:Čechratkovité Kategorie:Jedovaté houby