Masakr v Rumbule

Masakr v Rumbule bylo dvoudenní (30. listopadu 1941 a 8. prosince 1941) vraždění 25 000 Židů v lese nebo na cestě do lesa v Rumbule nedaleko Rigy během holokaustu. Jednalo se o jednu z největších dvoudenních krutostí holokaustu až do akcí vyhlazovacích táborů.Ezergailis, The Holocaust in Latvia, str. 239 Asi 24 000 obětí byli lotyšští Židé z ghetta z Rigy a přibližně 1 000 obětí byli němečtí Židé, kteří byli převezeni do města vlakem. Masakr v Rumbule byl proveden nacistickou Einsatzgruppe A s pomocí místních spolupracovníků Arajsova komanda (velitel Viktor Arajs) a s podporou od ostatních lotyšských pomocných jednotek. Operaci měl na starosti vyšší SS a policejní velitel Friedrich Jeckeln, který již před tím dohlížel na podobné masakry na Ukrajině. Rudolf Lange, který se později zúčastnil konference ve Wannsee také organizoval masakr. Některá obvinění proti Lotyši Herbertsu Cukursovi se vztahují k vyvraždění ghetta v Rize Arajsovým komandem. Zabíjení v Rumbule, společně spolu s mnoha dalšími, bylo základem soudu nad Einsatzgruppen po druhé světové válce, kde bylo mnoho velitelů Einsatzgruppen shledáno vinnými ze zločinů proti lidskosti.Einsatzgruppen trial, str. 16, Indictment, at 6.F: "(F) 30. listopadu v Rize se skupina 20 mužů z Einsatzkommanda 2 podílela na vraždě 10 600 Židů."

Terminologie Tento zločin je známý pod mnoha jmény, např.: „Velká akce“ nebo „Akce v Rumbule“. V Lotyšsku se nazývá jen „Rumbula“ nebo „Rumbuli“,Ezergailis, The Holocaust in Latvia, str. 4-7, 239-270 někdy také „Jeckelnova akce“ podle velitele Friedricha Jeckelna.Edelheit, History of the Holocaust, str. 163: "Aktion Jeckeln je pojmenovaná po svém veliteli vyšším SS a policejním veliteli Friedrichu Jeckelnovi. Akce konané v ghettu v Rize se udály 30. listopadu a 7. prosince 1941.Během akce bylo deportováno asi 25 000 Židů a zabito v Rumbule." Slovo „Aktion“, které se doslovně překládá jako akce nebo operace, bylo používáno nacisty jako eufemismus pro zabíjení.Ezergailis, The Holocaust in Latvia, str. 211-212 Oficiální eufemismus pro Rumbulu byl „Operace postřílení“ (Erschiessungsaktion).Einsatzgruppen judgment, str. 418 V líčení Einsatzgruppen před Norimberským vojenským soudem nedostal případ speciální jméno, byl jednoduše popsán jako „vražda 10 600 Židů“ 30. listopadu 1941.

Lokalita Rumbula byla malá železniční stanice 12 km jižně od Rigy, hlavního město Lotyšska, spojená železniční tratí podél severního břehu řeky Daugavy s Daugavpilsem, druhým největším městem Lotyšska..Výňatky z rozsudku soudu v Rize, otištěno u Fleminga, Hitler and the Final Solution, str. 78-79 Místo masakru bylo „spíše otevřené a přístupné“ umístěné na kopci asi 250 metrů od stanice.Ezergailis, The Holocaust in Latvia, str. 33, pozn. 81. Výhled byl blokován zelení, ale zvuk palby byl slyšet v areálu stanice. Oblast se nachází mezi železnicí a dálnicí Riga-Daugavpils, železniční trať leží severně od dálnice. Rumbula byla částí lesnaté a bažinaté oblasti v Lotyšsku, známé jako Vārnu mežs, což znamená Vraní les. Zvuky palby bylo slyšet i z dálnice.Fleming, Hitler and the Final Solution, str. 88 Nacistické okupační úřady provedly mnoho dalších masakrů na severním břehu řeky Daugavy v okolí Rumbuly. Půda tam byla písečná, a tak se hroby kopaly snadno. Zatímco na okraji bylo borových lesů málo, v centru byla hustě zalesněná oblast, která se stala popravištěm. Železniční trať a dálnice usnadnily přesouvání obětí z Rigy, stejně jako stěhování vrahů a převážení jejich zbraní.

Holokaust v Lotyšsku náhled|vlevo| upright=0.8|Hinrich Lohse.Jak se Lohse v roce 1941 objevil v prohlášení v lotyšských novinách po německé okupaci Jeho politika soustředění Židů do ghetta v Rize usnadnila Friedrichovi Jeckelnovi a jeho jednotce zabití zhruba 24 000 Židů ve dvou dnech v Rumbule nedaleko Rigy. Holokaust v Lotyšsku začal 22. června 1941, kdy německá armáda napadla Sovětský svaz včetně baltských států Litvy, Lotyšska a Estonska, nedávno obsazených sovětskými silami po období nezávislosti po první světové válce. Vraždy Židů, komunistů a dalších začaly téměř okamžitě. Pachateli byly německé vyvražďovací oddíly Einsatzgruppen (což lze přeložit jako speciálně zaúkolované skupiny), spolu s dalšími organizacemi jako byla Bezpečnostní policie (Sicherheitspolizei čili Sipo) a bezpečnostní služba SS (Sicherheitsdienst nebo SD). K prvním vraždám došlo v noci 23. června 1941 ve městě Grobina nedaleko Liepāji, kde členové Sonderkommanda 1a zabili 6 Židů na kostelním hřbitově.Ezergailis, The Holocaust in Latvia, str. 211 Nacistickým okupantům také pomáhala jednotka původních lotyšských obyvatel známých jako Arajsovo komando a do určité míry také lotyšská pomocná policie.Stahleckerova zpráva, str. 985: "Speciální oddíly posílené vybranými jednotkami -- partyzánské oddíly v Litvě, lotyšská pomocná policie v Lotyšsku -- prováděly rozsáhlé popravy jak ve městech, tak na venkově."

Zapojení místních obyvatel Nacisté chtěli, aby to vypadalo, že za vraždy Židů jsou zodpovědní místní lotyšští obyvatelé. Pokoušeli se vyvolat bez velkého úspěchu Závažná a smrtelná (bylo zabito přibližně 400 Židů) vzpoura v Rize počátkem července 1941 byla výjimkou. vražedné nepokoje proti Židům známé jako „pogromy“. Šířili klepy, že Židé jsou odpovědní za rozsáhlé žhářství a další zločiny.Stahleckerova zpráva, str. 986: "V Lotyšsku se Židé účastnili sabotáže a žhářství po vpádu německých ozbrojených sil. V Duensburgu bylo založeno tolik požárů, že velká část města byla zničena. Vyhořela elektrárna. Ulice, které byly obývány hlavně Židy, byly bez úhony." Tato politika podněcování, jak nacisté nazývali „sebe-očišťující akce“, podle Franze Waltera Stahleckera selhala.Friedländer, The Years of Extermination, str. 223, odkazuje na zprávu Stahleckera jako důkaz, že nacistické úsilí přimět místní obyvatelé k pogromům bylo v baltských státech obecným selháním.Stahleckerova zpráva, str. 984-85: "Ukázalo se, že bylo velmi obtížné uvést do pohybu podobnou očisťující akci v Lotyšsku. Důvodem v podstatě bylo, že celá vrstva národních velitelů byla zavražděna nebo zničena Sověty, a to hlavně v Rize. Bylo to možné, když podobné vlivy na lotyšské pomocné síly uvedly do pohybu pogrom proti Židům v Rize. Během tohoto pogromu byly zničeny synagogy a okolo 400 Židů bylo zabito. Protože se obyvatelstvo Rigy rychle uklidnilo, další pogromy nebyly vhodné. První spontánní popravy Židů a komunistů prováděli Litevci a Lotyši v Kovnu a Rize podle důkazů z filmů a fotek."

Vytvoření ghetta v Rize Cílem SD bylo učinit z Lotyšska oblast judenrein, nacistický neologismus, který lze přeložit jako „očištěná od Židů“. Do 15. října 1941 nacisté zabili až 30 000 přibližně z 66 000 Židů, kteří nemohli ze země před nacistickou okupací uprchnout. Hinrich Lohse, který podával zprávy Alfredu Rosenbergovi raději než šéfovi SD Heinrichu Himmlerovi, nechtěl Židy vyhladit, ale spíše ukrást jejich majetek, zavřít je do ghettWinter, "Rumbula viewed from the Riga Ghetto, at Rumbula.org a nechat je pracovat jako otroky pro válečné cíle Německa. Tento byrokratický konflikt zpomalil zabíjení v září a říjnu roku 1941. Lohse byl v rámci „civilní správy“ vnímán SD tak, že bránil jejich plánům.Stahleckerova zpráva, str. 987: "V této souvislosti lze zmínit, že některé úřady pro veřejnou správu kladly odpor, někdy i velmi silný odpor proti provádění větších poprav. Tento odpor zdůvodňovaly tím, že šlo o provádění základních příkazů." 15. listopadu 1941 se Lohse zeptal na pokyny od Rosenberga, jestli mají být zabiti všichni Židé „bez ohledu na ekonomické aspekty“Reitlinger, Alibi, str. 186, n.1Odpověď Rosenburgova předsednictva, která přišla z Brätigamu 18. prosince 1941 po vraždách, byla v podstatě, že by se měl Lohse řídit instrukcemi od SS: "Objasnění židovské otázky bylo nyní dosaženo přes slovní diskuze. O ekonomických důvodech se zásadně při řešení tohoto problému neuvažovalo. Navíc bylo požadováno, aby byly vyplývající otázky vyřešeny přímo s SS a policejními veliteli." Do konce října měl Lohse zavřít všechny Židy z Rigy a okolí do ghetta v rámci města. Brány byly asi 10 km od Rumbuly. Ghetto v Rize vytvořili nacisté sami a neexistovalo před válkou.Stahleckerova zpráva, str. 987: "v Rize v tzv. "Moskevském předměstí" bylo navrženo nové ghetto. Byl to nejhůře obydlený okres Rigy. Převod Židů do ghetta se ukázal poněkud obtížným, protože Lotyši bydlící v této čtvrti museli být evakuováni a bytové prostory v Rize byly velmi přeplněné. 24 000 z 28 000 Židů žijících v Rize bylo přemístěno do ghetta. Při vytváření ghetta se bezpečnostní policie omezila na pouhé policejní úkoly, zatímco vytváření a správa ghetta, stejně jako regulace dodávky potravin pro vězně ghetta byly v rukou civilní správy; úřady práce byly ponechány židovským pracovníkům."

Účast Friedricha Jeckelna náhled|vlevo|Friedrich Jeckeln v sovětské vazbě po druhé světové válce.Fleming, Hitler and the Final Solution, plate 3 27. ledna 1942 mu byla udělena nacistická medaile "Válečný záslužný kříž (Kriegsverdienst or KVK) s meči" za zabití 25 000 Židů v Rumbule.Fleming, Hitler and the Final Solution, str. 99-100: "Nemůže být pochyb, že vyšší SS a policejní velitel Friedrich Jeckeln obdržel KVK I. třídy s meči za organizaci masových střeleb v Rize 'na rozkaz z nejvyšší úrovně' (auf höchsten Befehl).

Motiv Himmlerův motiv byl odstranit lotyšské Židy v Rize tak, aby Židé z Německa a Rakouska mohli být deportováni do ghetta v Rize místo nich.Friedländer, The Years of Extermination, str. 267: "Masové vraždění v říjnu a v listopadu 1941 bylo určeno k tomu, aby udělalo místo pro nově příchozí z Říše." Podobně motivované masové vraždění východních Židů internovaných v ghettech bylo provedeno v Kovnu 28. října 1941 (10 000 mrtvých) a v Minsku, kde bylo 7. listopadu zastřeleno 13 000 lidí, plus dalších 7 000 lidí 20. listopadu.Friedländer, The Years of Extermination, str. 267 K provedení tohoto plánu povolal Himmler Friedricha Jeckelna do Lotyšska z Ukrajiny, kde zorganizoval několik masových vražd, např. Masakr v Babím Jaru (30 000 mrtvých). Jeckelnova skupina asi 50 vrahů přijela do Rigy 5. listopadu 1941. Jeckeln s nimi nepřijel, místo toho jel do Berlína, kde se 10. – 12. listopadu 1941Ezergailis, The Holocaust in Latvia, str. 241: "12. listopadu získal Jeckeln zakázku od Himlera k zabíjení Židů v ghettu v Rize." Jiné zdroje uvádějí datum Himlerovy objednávky 10. nebo 11. listopadu. Fleming, Hitler and the Final Solution, str. 75 setkal s Himmlerem. Himmler řekl Jeckelnovi, aby pozabíjel celé ghetto v Rize a poučil Lohse. Byl to rozkaz Himmlerův a také Adolfa Hitlera: „Řekni Lohsovi, že je to můj rozkaz, který je zároveň i vůdcovo přání.“Fleming, Hitler and the Final Solution, str. 75

Potom jel Jeckeln do Rigy a situaci vysvětlil Lohsemu, který nevznesl žádné námitky. Do poloviny listopadu roku 1941 se Jeckeln usadil v budově ve staré části Rigy známé jako Ritterhaus. Po návratu do Berlína se Rosenbergovi, Lohseovu nadřízenému v nacistické hierarchii, podařilo od Himmlera získat jeden ústupek. Otrocká práce Židů mužů od 16 do 60 let byla považována za velmi důležitou pro válečné úsilí Německa. Proto byli tito lidé ušetřeni, zatímco ženy, děti, staří a nemocní byli zastřeleni. Jeckelnův plán pro provedení této segregace obětí se stal známým jako „Malé ghetto“.

Plánování zločinu náhled|vlevo|Nacista Franz Walter Stahlecker, další z pachatelů lotyšského holokaustu, připravil mapu ilustrovanou rakvemi, která ukazuje, že ještě 35 000 Židů zůstalo v Lotyšsku před masakry v Rumbule. Zpráva uvádí, že Estonsko je bez Židů (judenfrei). Pro splnění Himmlerova rozkazu vyčistit ghetto, potřeboval Jeckeln zabít 12 000 lidí za den. V tomto ročním období bylo jen okolo 8 hodin denního světla a šera, poslední kolona obětí musela opustit ghetto v Rize nejpozději do pravého poledne. Stráže byly umístěny po obou stranách 10 km dlouhé kolony. Aby mohl být celý proces proveden, vyžadoval asi 1 700 zaměstnanců.Ezergailis, The Holocaust in Latvia, str. 241-242