náhled Brádlerovy boudy (, ) je základní sídelní jednotka města Špindlerův Mlýn v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji, která je tvořena skupinou horských bud. Nachází se v Krkonoších v nadmořské výšce 1156 metrů na louce mezi Dvorským potokem a Medvědím potokem pod Martinovou boudou.
Jednotlivé boudy Osadu tvoří čtyři budovy, z nichž dvě nabízí ubytování:Horská chata Brádlerovy boudy hlavní budova č.p. 87 zvaná Severka na které je nápis Brádlerovy boudy a také se nazývá Brádlerova chata nebo Brádlerova boudaSTOLETÉ HOSPODY: U Brádlerovy boudy se dodnes bojuje o přežitíHorská chata Brádlerova bouda (1,156 metru), Špindlerův Mlýn - Brádlerovy boudy budova č.p. 88Budova č.p. 88 v katastru nemovitostí budova č.p. 85,Budova č.p. 85 v katastru nemovitostí která skrývá na stropním trámu letopočet 1637Historie krkonošských bud Laura č.p. 147 — dříve Lauerova bouda podle Franze Lauera, který ji vlastnil v letech 1942–1944 Již v 19. století zanikla Mléčná bouda (), která byla nejvýše položenou a pravděpodobně také nejstarší z Brádlerových bud. Téměř u lesa ji postavil Franz Bradler z Volského dolu. V roce 1827 vyhořela a byla znovu obnovena. V roce 1882 ovšem vyhořela znovu a tentokrát už obnovena nebyla. Do 21. století se dochovaly pouze nepatrné zbytky základů.
Historie První písemná zmínka o Brádlerových boudách pochází z roku 1637, což z nich činí jedny z nejstarších horských bud v Krkonoších. Původně sloužily chovu dobytka díky kvalitním horským pastvinám, vzniklým po vykácení lesa. Oblast byla součástí vrchlabského panství rodu Morzinů, přičemž ležela na hranicích s jilemnickým panstvím Harrachů. Boudy byly důležitým střediskem hospodářství – osadníci zde chovali dobytek a obchodovali s mlékem, máslem a sýry, které dvakrát týdně nosili do Harrachova.
V roce 1890 Vincenz Hollmann přeměnil jednu z bud na hostinec „Gasthaus zum Grossen Sturmhaube“, který se později stal známý jako Brádlerova bouda. Rodina Hollmannů vlastnila chatu až do konce druhé světové války, kdy byla rodina odsunuta. Během války byly boudy využívány i německou armádou, přičemž na jejich střeše byla vztyčena nacistická vlajka.
Po roce 1945 převzal správu boud Československý svaz tělesné výchovy (ČSTV). Poválečným správcem byl turistický a sokolský činovník Josef Richter z Prahy, který se zasloužil o obnovení provozu boudy. V 60. letech byly boudy přejmenovány na Fučíkovy boudy a využívány ke sportovním soustředěním. Po roce 1989 byl obnoven původní název Brádlerovy boudy. Dnes jsou ve vlastnictví Klubu českých turistů (KČT) a současný nájemce Petr Bárta má nájemní smlouvu platnou do 1. dubna 2035.Brádlerovy boudy, Klub českých turistů, upraveno podle článku Jana Havelky, Turista 8-9/2011
Dostupnost Motorovým vozidlem, při sněhové pokrývce pouze rolbou nebo sněžným skútrem, jsou dostupné z údolí Labe po cestě, která v Medvědím kolenu odbočuje ze silnice mezi Špindlerovým Mlýnem a Špindlerovou boudou a pokračuje dále k Martinovce.
Pěší přístup je možný po turistických trasách: Po modré turistické značce od Petrovy boudy. Po modré turistické značce od Martinovky. Po žluté turistické značce od Medvědí boudy.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Oficiální stránky
Kategorie:Osady v okrese Trutnov Kategorie:Sídla založená roku 1637 Kategorie:Sídla v Krkonoších Kategorie:Sídla v Krkonošském národním parku Kategorie:Základní sídelní jednotky ve Špindlerově Mlýně