náhled|César Klein: intarzie v berlínském divadle Renaissance-TheaterDas Renaissance-Theater und César Klein , datum přístupu: 30. dubna 2018

Cesar Klein (14. září 1876, Hamburk, Německo – 13. března 1954, Lübeck, Německo) byl německý expresionistický malíř. Byl zakládajícím členem skupiny Novembergruppe. Byl jedním z mnoha německých umělců, jejichž dílo bylo v roce 1933 odsouzeno jako zvrhlé umění a v roce 1937 vystaveno na výstavě Entartete Kunst v Mnichově.

Život a dílo Byl synem tesaře Carla Augusta (1850–1928) a jeho manželky Johanny Cathariny Margarethy Elsabe Kleinové z Elmshornu.Rolf Badenhausen: Klein, Cesar. Deutsche Biographie Po vyučení malířem César Klein navštěvoval od roku 1894 uměleckoprůmyslovou školu v Hamburku, potom Kunstakademie v Düsseldorfu a nakonec vzdělávací zařízení Uměleckoprůmyslového muzea v Berlíně. Zpočátku byl ovlivněn impresionismem, ale časem se obrátil k expresionismu. V roce 1903 se v Hamburku oženil se svou první manželkou Martou, rozenou Steffen (1879–1929).Freundeskreis Cesar Klein e.V.

V roce 1910 patřil Klein mezi spoluzakladatele Neue Secession v Berlíně. O tři roky později při výmalbě kina Marmorhaus poprvé použil expresionistický design. V důsledku listopadové revoluce se připojil k několika avantgardním uměleckým skupinám, které se nechaly inspirovat revolučním převratem: v roce 1918 byl jedním ze zakladatelů Novembergruppe, v roce 1919 byl zvolen do představenstva pracovní federace Deutscher Werkbund a také se angažoval v umělecké radě Arbeitsrat für Kunst.Marcel Bois: Kunst und Architektur für eine neue Gesellschaft. Russische Avantgarde, Arbeitsrat für Kunst und Wiener Siedlerbewegung in der Zwischenkriegszeit. In: Arbeit – Bewegung – Geschichte, Heft III/2017, S. 12–34, hier S. 23. Jeho hlavním úkolem v letech 1919–1937 však byla výuka a působení na vzdělávací instituci Unterrichtsanstalt des Kunstgewerbemuseums Berlin, kde však od roku 1933 neměl dovoleno učit.

Na počátku dvacátých let vytvořil expresivní filmové scény pro filmy Genuine (1920) a Der Puppenmacher von Niang-King (1923) autora Roberta Wieneho a v Rakousku k Sodomě a Gomoře Mihály Kertész.

Po "zabavení moci" národními socialisty bylo Kleinovi zakázáno učit i malovat. V roce 1937 byly jeho práce očerněny na nacistické výstavě „Zvrhlé umění“ a 13 z jeho děl bylo zabaveno.Ernst Klee: Das Kulturlexikon zum Dritten Reich. Wer war was vor und nach 1945. S. Fischer, Frankfurt am Main 2007, , S. 310. Od roku 1935 do roku 1945 žil v ústraní na venkově.Siemensstadt-Bio Toter Link| date=2018-04 |archivebot=2018-04-05 06:48:03 InternetArchiveBot |url=http://w3.siemens.de/siemens-stadt/kleince0.htm

V roce 1932 si vzal svou druhou manželku, houslistku Paulu Bock (* 1889) z Leeru.Franklin Kopitzsch, Dirk Brietzke: Hamburgische Biografie-Personenlexikon. Bd. 2, Wallstein Verlag, Göttingen 2001, , str. 219 Jeho tchyně byla malířka Marie Bock, která později v jeho domě strávila své stáří.

Jeho bratr Bernhard Klein (1888 v Hamburku – 1967 v Berlíně) byl také umělec.

Díla 1913 Vybavení kina Marmorhaus na Kurfürstendamm v Berlíně 1913 Mozaiková podlaha ve vestibulu firmy Siemens AG v Berlin-Siemensstadt 1917 Skleněná barevná mozaika Messingwerksiedlung v Eberswalde-Heegermühle 1919 Zasklení oken v zasedací místnosti radnice Berlin-Zehlendorf 1922 Mozaiky a stropní malba v divadle Theater am Kurfürstendamm (zničeno během druhé světové války) 1923 Stropní malby Neuen Oper na Königsplatz (zničeno během druhé světové války) 1924 Rekonstrukce divadla Thalia-Theater 1926 Intarzie se scénami na motivy Commedia dell’arte v balkónové sekci divadla Renaissance-Theater v Berlíně Design skleněných oken pro atrium obchodního domu Wertheim v Berlíně

Filmy 1920: Genuine 1921: Hannerl und ihre Liebhaber 1923: Der Puppenmacher von Kiang-Ning

Výstavy 2014: César Klein – Leben und Kunst, Ostholstein-Museum, EutinEiner, der die Zeit aufnahm. In: die tageszeitung, Ausgabe Nord vom 8./9. März 2014, S. 46 2015: Sieben auf einen Streich. Die Malerei Cesar Kleins um 1909, Kunstmuseum Ahrenshoop, Ahrenshoop

Pocty a ocenění Jeho jméno nese komunitní škola César-Klein-Schule v Ratekau. Byly po něm pojmenovány ulice v Pansdorfu a v Hamburg-Steilshoopu.

Odkazy

Reference

Literatura Ruth Irmgard Dalinghaus, Cesar Klein (1876–1954), Angewandte Kunst – Werkmonographie mit Katalog, Bd. 1–3, Phil.-Diss. Berlín 1990 Ruth Irmgard Dalinghaus, Cesar Klein, Angewandte Kunst, in: Jahrbuch des Museums für Kunst und Gewerbe Hamburg, Bd. 17/18/19, 1998–2000, S. 177–198 Theodor Däubler: César Klein. Mit einer Selbstbiographie des Künstlers, einem farbigen Titelbild und 32 Abbildungen.Verlag Klinkhardt & Biermann, Lipsko 1919. (= Junge Kunst 5). Uwe Haupenthal (Hrsg.): Cesar Klein 1876-1954. Metamorphosen. Verlag der Kunst, Husum 2004, Hans Knudsen: Der Bühnenmaler César Klein. Caesar Klein, Scenic Artist. In: Gebrauchsgraphik, Jg. 3, 1926, Nr. 11, str. 5–22 (Digitalisat ) Wulf Schadendorf: Museum Behnhaus. Das Haus und seine Räume. Malerei, Skulptur, Kunsthandwerk (= Lübecker Museumskataloge 3). 2. rozšířené a pozměněné vydání. Museum für Kunst u. Kulturgeschichte d. Hansestadt, Lübeck 1976, str. 75/76 Kay Weniger: Zwischen Bühne und Baracke. Lexikon der verfolgten Theater-, Film- und Musikkünstler 1933 bis 1945. Úvodní slovo: Paul Spiegel. Metropol, Berlín 2008, , str. 206. Sieben auf einen Streich: Die Malerei Cesar Kleins um 1909, výstavní katalog Kunstmuseum Ahrenshoop, spolupráce: Julia Zietlow, Ahrenshoop 2015, Marcel Bois: Kunst und Architektur für eine neue Gesellschaft. Russische Avantgarde, Arbeitsrat für Kunst und Wiener Siedlerbewegung in der Zwischenkriegszeit. In: Arbeit – Bewegung – Geschichte, sešit III/2017, str. 12–34, zde str. 23.

Externí odkazy

Biografie César Kleins Freundeskreis Cesar Klein e. V. Cesar Klein na stránkách artnet.de

Kategorie:Muži Kategorie:Němečtí malíři Kategorie:Narození v roce 1876 Kategorie:Úmrtí v roce 1954 Kategorie:Narození 14. září Kategorie:Úmrtí 13. března Kategorie:Narození v Hamburku