náhled|vpravo|Župy na území dnešního Slovenska po roce 1882

Tento článek se zabývá vývojem komitátů, stolic a žup na území Slovenska.

Moderní názvosloví Ve slovenské historiografii existuje dvojitá terminologie ohledně této problematiky: 1. skupina historiků (např. František Sedlák) hovoří o župách v celém jejich vývoji od založení po rok 1918 2. skupina historiků (např. Juraj Žudel) upřesňuje, že byly postupně používány 3 názvy (termíny) podle charakteru těchto územních celků: do přelomu 13. a 14. století byl používán termín komitát od přelomu 13. a 14. století do roku 1849 byl používán termín stolice v letech 1849–1928 a 1940–1945 byl používán termín župa

Přechod od komitátů ke stolicím probíhal v každé župě v jiném čase.

Členění žup Jednotlivé stolice (župy) se na Slovensku od 15. století do roku 1922 (s přestávkami v druhé polovině 19. století) dále členily na tzv. slúžnovské okresy (většinou čtyři).

Dějiny žup na území Slovenska Komitáty (10.–13./14. století)

Komitáty v Uhersku začaly vznikat postupně pravděpodobně od konce 10. století za vlády Gejzy, případně prvního uherského krále Štěpána I. (1000–1038).

Na Slovensku kolem roku 1000 pravděpodobně už existovaly tyto komitáty: Bratislavský Mošonský Rábský Komárenský Ostřihomský Nitranský Novohradský (včetně pozdějšího Hontu) Turnianský

Další komitáty vznikaly přibližně takto: na počátku 11. století: Tekovský komitát, Zemplínský komitát, komitát comitatus Novi Castri (pozdější Abov, Šariš a Heveš) v 11. století: Hontský komitát (vyčleněním z Novohradského) a Užský komitát koncem 11. století: Trenčínský komitát, Gemerský komitát (vznikl nejpozději počátkem 12. století) ve 12. století: Zvolenský komitát (včetně pozdější Liptovské, Oravské a Turčianské stolice) ve druhé polovině 12. století: Spišský komitát první polovině 13. století: Šarišský komitát (vyčleněním z komitátu Novi Castri) ve druhé polovině 13. století: Abovská stolice (nový název pro komitát Novi Castri) v prvních desetiletích 14. století: Liptovská a Turčianská stolice (vyčleněním ze Zvolenského komitátu, který se tím změnil na stolici) ve druhé polovině 14. století: Oravská stolice (vyčleněním ze Zvolenského komitátu)

Kromě toho ještě existovalo množství malých tzv. pohraničních komitátů, jejichž úlohou bylo chránit hranice (na Slovensku např. Hlohovec). Zanikly spolu se vznikem stolic.

Stolice (13./14. století–1849)

Ve 13. století postupně moc uherských králů upadala a královské komitáty se postupně začaly měnit na šlechtické stolice. Přeměna komitátů na stolice proběhla na Slovensku takto: do konce 13. století: Abov, Bratislava, Gemer, Hont, Komárno, Novohrad, Ostřihom, Zemplín okolo 1300: Spiš, Turňa začátek 14. století: Uh první polovina 14. století: Nitra, Šariš, Tekov, Trenčín, Liptov (osamostatnění), Turiec (osamostatnění), Zvolen druhá polovina 14. století: Orava (osamostatnění)

Hranice stolic se ustálily v 15. století. Na Slovensku existovalo od 14. století do roku 1802 (s výjimkou 1785–1790) těchto 21 stolic: Abovská Bratislavská Gemerská Hontianská Komárenská Liptovská Mošonská Nitranská Novohradská Oravská Ostřihomská Rábská Spišská Šarišská Tekovská Trenčínská Turčianská Turnianská Užská Zemplínská Zvolenská

V roce 1802 byl Malohont definitivně (předtím v letech 1786-1790 během tzv. josefínských reforem císaře Josefa II.) odčleněný od Hontianské stolice (od které ho však dělilo území Novohradské stolice) a sloučený spolu s Gemerskou stolicí do Gemersko-malohontské stolice.

Kromě stolic měly v Uhersku speciální status také některá města či provincie. Na Slovensku to byly v novověku zejména: na Spiši Provincie XXIV spišských měst Provincie XIII spišských měst Provincie XVI spišských měst Svobodná královská města a báňská města (většinou na území dnešního Slovenska), jejichž seznam se stále měnil (v 19. století z nich zčásti vznikla tzv. municipiální města).

Josefínská reforma (1785–1790) Hranice stolic a jejich funkce byly značně změněny v rámci tzv. josefínských reforem v roce 1785 (změna šlechtických stolic na moderní státní stolice), ale už roku 1790 uherská šlechta donutila Vídeň k návratu k systému před rokem 1785.

Župy (1849–1945) První provizorium (1849–1850) Byly zachovány hranice bývalých stolic.

Druhé, tzv. Geringerovo, provizorium (13. září 1850 – 18. ledna 1853) Na Slovensku byla Nitranská župa nahrazena Hornonitranskou a Dolnonitranskou župou a spojila se Abovská a Turnianská župa. K Dolnonitranské župě přibyly ještě Bánovský slúžnovský okres od Trenčínské stolice a Oslianský slúžnovský okres od Tekova. Části Komárenské, Ostřihomské a Rábské župy na levém břehu Dunaje byli spojeny do Komárenské župy (včetně předmostí Komárna na pravém břehu Dunaje, tj. dnešního maďarského města Komárom).

Vznikly tedy tyto župy na území Slovenska: Abovsko-turnianská Bratislavská Dolnonitranská Hornonitranská Gemerská Hontianská Komárenská Liptovská Mošonská Novohradská Oravská Rábská Spišská Šarišská Tekovská Trenčínská Turčianská Užská Zemplínská Zvolenská

Tzv. definitívum (1853–1860) Oravská a Turčianská župa byly spojeny do Oravsko-turčianské župy. Jinak došlo jen k malým změnám.

Přechodné období (1860–1867) Postupný návrat ke stavu z roku 1848.

Zmodernizované staré stolice (1867–1918) Hranice žup byly opět změněné na stav z roku 1848, i když drobné změny v průběhu hranic zůstaly zachovány: 1877: K Hontianské župě byla připojena Krupina, která doposud byla svobodným královským městem 1882: Podle zák. článku LXIII uherského sněmu z roku 1881 se upravily hranice Abovské (přidány Ťahanovce), Hontianské (Kráľovce), Nitranské (Kostoľany pod Tribečom), Novohradské, Spišské (Štos připojený k Abovsko-Turnianské), Šarišské (přibyly Kráľovce, Fijaš, Ruská Voľa, Hermanovce atd.), Tekovské (Neverice, Ladice), Užské (Zbudza), Zemplínské (Malý Kazimír, Byšta) a Zvolenské župy. V tomto roce byla Turnianská župa připojena k Abovu a vznikla Abovsko-Turnianská župa. Obec Lipovník a další čtyři vesnice Turnianské župy byly zase připojeny k Gemersko-Malohontské župě. 1884: došlo ještě k drobným změnám hranic Prešpurské (přidány levobřežní Dechtice), Abovské, Nitranské a Zemplínské župy. Původní počet slúžnovských okresů v každé župě (4) se upravil podle potřeb každé župy a jejich hranice se stanovily tak, aby se co nejvíc staly rychle dostupnými obyvateli v jejich rozsahu.

Na území Slovenska bylo po roce 1882 11 celých žup (Bratislavská, Nitranská, Tekovská, Trenčínská, Turčianská, Oravská, Liptovská, Zvolenská, Spišská, Gemersko-Malohontská a Šarišská), významná část 6 žup (Komárenská, Hontianská, Novohradská, Abovsko-turnianská, Zemplínská a Užská) a pouze několik obcí tří žup (Ostřihomská, Rábská, Mošonská).

Následující tabulka ukazuje župy na území Slovenska v letech 1884-1918:

Název župy Rozloha [km²] Centrum Současné státy, do kterých zasahovaly Podíl ze župy ležící na Slovensku [%] Abovsko-Turnianska 3323 Košice Slovensko, Maďarsko 49,5 Bratislavská 4370 Bratislava Slovensko, Maďarsko 98,5 Gemersko-Malohontská 4289 Rimavská Sobota Slovensko, Maďarsko 91 Hontianska 2633 Šahy Slovensko, Maďarsko 82 Komárňanská 2843 Komárno Slovensko, Maďarsko 48,5 Liptovská 2247 Liptovský Mikuláš Slovensko 100 Mošonsko 2014 Mosonmagyaróvár Slovensko, Rakousko, Maďarsko 4,5 Nitrianská 5519 Nitra Slovensko 100 Novohradská 4133 Balážske Ďarmoty Slovensko, Maďarsko 42 Oravská 3323 Dolný Kubín Slovensko, Polsko 86 Ostrihomská 1076 Ostřihom Slovensko, Maďarsko 50,5 Rábska 1527 Ráb Slovensko, Maďarsko 6,5 Spišská 3668 Levoča Slovensko, Polsko 94,5 Šarišská 3625 Prešov Slovensko 100 Tekovská 2724 Zlaté Moravce Slovensko 100 Trenčianska 4456 Trenčín Slovensko 100 Turčianska 1123 Martin Slovensko 100 Uzskata 3230 Užhorod Slovensko, Ukrajina 32 Zemplínská 6269 Sátoraljaújhely Slovensko, Maďarsko 72 Zvolenská 2730 Banská Bystrica Slovensko 100

Od konce 19. století navíc v Uhersku existovala municipiální města, která byla víceméně na úrovni žup. Na Slovensku to byla tato čtyři města: Banská Belá a Banská Štiavnica (jedno municipiální město) Bratislava Komárno Košice

Československo (1918–1922)

Po vzniku Československa zůstaly župy na území Slovenska a Podkarpatské Rusi v nezměněném tvaru a z velké části s nezměněnými funkcemi. Výjimku tvořily župy na jižním Slovensku – Rábská, Ostřihomská s Komárenskou – které byly sloučeny do Komárenské župy, protože z velké části ležely v Maďarsku, a župa Užská na východě, jejíž slovenská část byla roku 1919 spojena se Zemplínskou župou (zbytek Užské župy zůstal v Podkarpatské Rusi). V souvislosti s hraničním sporem s Polskem došlo také k menším úpravám hranic Oravy a Spiše.

Župní uspořádání však bylo v nově vzniklém Československu jen dočasným řešením. Župy měly značně potlačené svoje samosprávné funkce a všechna moc byla soustředěna do rukou vládou jmenovaného župana.

Na Slovensku v tomto období existovaly tyto župy: Bratislavská Komárenská Nitranská Trenčínská Tekovská Turčanská Oravská Liptovská Zvolenská Hontská Novohradská Gemersko-malohontská Spišská Abauj-turňanská Šarišská Zemplínská města s municipálním právem, postavená na úroveň žup Banská Štiavnica a Banská Belá (jedno město) Bratislava Komárno Košice

Československo (1923–1928)

Rozdělení území Slovenska bylo 1. ledna 1923 zreorganizováno, původní župy zanikly a vzniklo šest nových žup (neoficiálně nazývaných „veľžupy“) v rámci nového župního zřízení: Bratislavská župa (župa XV) Nitranská župa (župa XVI) Povážská župa (župa XVII) Zvolenská župa (župa XVIII) Podtatranská župa (župa XIX) Košická župa (župa XX)

V českých zemích měly být župy také zavedeny, k čemuž ale kvůli politickým neshodám nedošlo. V Podkarpatské Rusi existovaly až do roku 1928 původní uherské župy, čili tzv. veľžupy byly v Československu zavedeny čistě jen na území Slovenska.

Československo (1928–1939 a 1945–1949) V roce 1928 župní uspořádání Slovenska a Podkarpatské Rusi definitivně zaniklo a bylo nahrazeno zemským uspořádáním (zemské zřízení), přičemž Slovensko tvořilo jednotnou Slovenskou zemi. Toto zřízení na Slovensku zaniklo roku 1939, ale bylo obnoveno po druhé světové válce v letech 1945-1949.

Slovensko (1940–1945) V první Slovenské republice byly roku 1939 znovu vytvořeny župy s upravenými hranicemi, a to tyto: Bratislavská (sídlo Bratislava) Trenčínská (sídlo Trenčín) Nitranská (sídlo Nitra) Pohronská (sídlo Banská Bystrica) Tatranská (sídlo Ružomberok) Šarišsko-zemplínska (sídlo Prešov)

Reference

Kategorie:Župy na Slovensku Kategorie:Administrativní dělení Slovenska