náhled|upright=1.0|Závěsný mobil ve stylu A. Caldera náhled|upright=1.0|Tim Adam: Slaneček (Berkenthin, severní Německo)
Mobil (z franc. mobile, pohyblivý) znamená ve výtvarném umění pohyblivou plastiku, nejčastěji z kovu. Název dal jednomu z prvních mobilů A. Caldera francouzský výtvarník Marcel Duchamp roku 1931.
Historie S kinetickými (pohyblivými) sochami experimentoval americký sochař Man Ray v Paříži ve 20. letech a italský sochař Bruno Munari vytvořil roku 1933 své „Neužitečné stroje“ z lepenky a drátů. Pohyblivé výtvarné konstrukce z drátů, plechů a dřeva začal dělat kolem roku 1926 Alexander Calder, který vyráběl pohyblivé dětské hračky. Některé se pohybovaly, když je člověk posouval nebo táhl, jiné se věšely na strop a pohybovaly větrem nebo průvanem. Calderovy mobily vzbudily velký zájem v Paříži a brzy také v USA, kde se Calder stal velmi populárním.
Od 60. let 20. století dělala pohyblivé sochy řada dalších umělců, s pohybem elektrickým motorkem a různě složitou mechanickou konstrukcí. Mobily se stojanem, k zavěšení na zeď nebo nejčastěji na strop vyrábí dnes řada firem a běžně se prodávají.
Odkazy
Literatura J. Pijoan, Dějiny umění 10. Umění 20. století. Praha: Odeon 1991
Související články Výtvarné umění 2. poloviny 20. století
Externí odkazy
Kategorie:Výtvarná díla Kategorie:Sochařství