Helle Thorningová-Schmidtová (* 14. prosince 1966 Rødovre) je dánská sociálně demokratická politička, od října 2011 do června 2015 předsedkyně vlády, když svůj kabinet zformovala po vítězných parlamentních volbách. Ve funkci nahradila Larse Rasmussena, jenž se následně do úřadu opět vrátil. Stala se tak první ženou v čele dánské vlády. V letech 1999 až 2004 byla členkou Evropského parlamentu (ve Straně evropských socialistů), poté byla od roku 2005 členkou dánského parlamentu.
Mládí a vzdělání Helle Thorningová-Schmidtová se narodila v Rødovre manželům Holgeru Thorningovi-Schmidtovi, který působil jako přednášející matematiky a národního hospodářství na Kodaňské univerzitě, a jeho manželce Gretě. Navštěvovala gymnázium Ishøj, kde v roce 1985 maturovala. Její rodiče se rozvedli, když jí bylo deset let.
Je absolventkou Kodaňské univerzity v oboru politologie. V letech 1992–1993 studovala také evropská studia se specializací na veřejnou politiku a veřejnou správu na College of Europe v Bruggách. V té době mělo Dánsko na této prestižní instituci kvótu jednoho studenta, kterou spravovalo ministerstvo zahraničních věcí, a právě Thorningová-Schmidtová byla pro studium vybrána. Kromě rodné dánštiny hovoří anglicky a francouzsky.
Během studií v Belgii se začala hlásit k sociální demokracii, přičemž do strany Sociálních demokratů vstoupila v roce 1993.
Politická kariéra
Evropský parlament V letech 1994–1997 vedla Thorningová-Schmidtová sekretariát dánské delegace sociálních demokratů v Evropském parlamentu. Po působení v Bruselu pracovala jako mezinárodní poradkyně v Dánské konfederaci odborových svazů, než byla v roce 1999 zvolena poslankyní Evropského parlamentu.
Do Evropského parlamentu byla zvolena za Stranu evropských socialistů. Během svého pětiletého mandátu byla členkou Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a náhradnicí ve Výboru pro ústavní záležitosti. Spoluzaložila také kampaň za reformu Parlamentu (CPR).
Poslankyně Folketingu Ve volbách do Folketingu v roce 2005 byla Thorningová-Schmidtová zvolena poslankyní.
Po volební porážce v roce 2005, kdy sociální demokraté ztratili pět mandátů a nedokázali znovu získat většinu, kterou ztratili již ve volbách v roce 2001, odstoupil z funkce předsedy strany bývalý ministr financí a její tehdejší předseda Mogens Lykketoft, který tak převzal odpovědnost za špatný volební výsledek. Ve svém rezignačním projevu ve volební den 8. února 2005 vyzval ke konání volby nového předsedy, který by stranu vedl do příštích voleb. vlevo|náhled|272x272pixelů|Thorningová-Schmidtová v roce 2008 jako vůdkyně dánské opozice Thorningová-Schmidtová kandidovala na předsedkyni jako představitelka umírněného křídla a 12. dubna 2005 byla členy strany zvolena místo Franka Jensena. Sociální demokraty vedla také ve volbách v roce 2007, v nichž strana utrpěla mírné ztráty a byla nucena setrvat v opozici již třetí volební období. Zároveň se jí nepodařilo znovu získat postavení nejsilnější strany ve Folketingu.
Vystupovala proti konání referenda o Lisabonské smlouvě. Během volební kampaně v roce 2007 slíbila zmírnit omezení pro žadatele o azyl a přistěhovalce. Rovněž odmítala daňové škrty oznámené Andersem Fogh Rasmussenem a místo nich požadovala vyšší výdaje na sociální oblast. Sociální demokraté také vedli kampaň proti rostoucím nerovnostem ve společnosti a za boj proti globálnímu oteplování, mimo jiné prostřednictvím zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energie v Dánsku na 45 % do roku 2025.
Přestože její strana ve volbách v roce 2007 znovu ztratila dva mandáty a klesla na celkových 45 poslanců, nebylo její vedení ve straně zpochybněno. V červnu 2008 ukazoval průzkum společnosti Gallup podporu středolevé opozici 49,8 %, zatímco středopravicové vládě 49,6 %. To by znamenalo 88 mandátů pro středolevý blok, tedy dva mandáty pod hranicí většiny, nezapočítaly by se mandáty připadající na Faerské ostrovy a Grónsko. Od konce roku 2009 měla opozice v průzkumech výraznou převahu. V lednu 2011 vedla nad vládní koalicí Larse Løkkeho Rasmussena o 5–7 procentních bodů a samotní sociální demokraté měli před liberální stranou Venstre náskok 7–10 procentních bodů. To by ze sociálních demokratů učinilo zdaleka nejsilnější stranu ve Folketingu.
Margrethe Vestagerová ze Sociálně liberální strany i Villy Søvndal ze Socialistické lidové strany přislíbili Thorningové-Schmidtové podporu v případě jejího vítězství ve volbách. Po volbách v roce 2007 začala usilovat o vytvoření středolevé vládní koalice složené ze Socialistické lidové strany a Sociálně liberální strany, která by měla parlamentní podporu malé tzv. Rudé–zelené aliance. Jako předsedkyně nejsilnější opoziční strany v Dánsku byla médii označována za vůdkyni dánské opozice.
Předsedkyně vlády náhled|Prezentace prvního kabinetu Thorningové-Schmidtové v Amalienborgu
Volby 2011 Ve volbách do Folketingu v roce 2011 byla Thorningová-Schmidtová znovu zvolena poslankyní. Přestože vládní liberální strana Venstre zůstala nejsilnější stranou a získala navíc jeden mandát, zatímco sociální demokraté o jeden mandát přišli, opoziční strany dohromady získaly více mandátů než vládní koalice. Její čtyřstranický blok získal v 179členném parlamentu většinu 89 mandátů oproti 86 mandátům premiéra Larse Løkkeho Rasmussena a jeho středopravicových parlamentních spojenců.
Lars Løkke Rasmussen 16. září 2011 podal formálně demisi královně Markétě II. Jeho vláda následně až do 3. října působila jako vláda v demisi. Téhož dne byla Helle Thorningová-Schmidtová po jednáních s ostatními opozičními stranami královnou jmenována předsedkyní vlády. První vláda Do úřadu premiérky oficiálně nastoupila dne 3. října 2011 poté, co představila svou vládu královně a obdržela oficiální jmenování. Prosazovala centristickou politiku založenou na kompromisech a uskutečnila několik reforem s podporou stran z obou stran politického spektra. To vedlo k vytváření napětí s Rudou–zelenou aliancí, která její vládu podporovala, ale sama se na vládě nepodílela. náhled|Thorningová-Schmidtová na setkání s americkým prezidentem Barackem Obamou ve Washingtonu, 24. února 2012 Méně než tři týdny po nástupu do funkce dohlížela na úspěšné ukončení úderných operací NATO v Libyi, kterých se účastnilo také Dánsko.
Během prvního roku vlády její kabinet zrušil část protiimigračních opatření přijatých předchozí vládou a prosadil daňovou reformu s podporou liberálně-konzervativní opozice. Reforma zvýšila hranici pro uplatnění nejvyšší sazby daně, čímž fakticky snížila daňové zatížení osob s vysokými příjmy. Jejím cílem bylo zvýšit nabídku pracovní síly a přimět více Dánů k práci v očekávání možného nedostatku pracovních sil. Toho chtěla vláda dosáhnout snížením zdanění mezd a postupným omezováním sociálních dávek pro osoby mimo trh práce.
Navzdory faktickému snížení daňových sazeb pro osoby s vysokými příjmy pokračovaly daňové příjmy státu v růstu – z 831,172 miliardy dánských korun v roce 2011 na 901,001 miliardy v roce 2013 a 954,473 miliardy v roce 2015, tedy na konci jejího působení ve funkci premiérky. Reforma navazovala na daňové změny z roku 2009 provedené vládou Anderse Fogha Rasmussena, což pravděpodobně přispělo k podpoře liberálně-konzervativní opozice.
V srpnu a prosinci 2013 Thorningová-Schmidtová v důsledku napětí mezi koaličními partnery provedla změny ve složení vlády.náhled|Setkání s lídry dalších severských zemí (Thorningová-Schmidtová třetí zprava) Druhá vláda Dne 30. ledna 2014 oznámila Socialistická lidová strana odchod z vlády Thorningové-Schmidtové kvůli sporu o plánovaný prodej podílu ve společnosti DONG Energy investiční bance Goldman Sachs. Strana zároveň oznámila, že bude Thorningová-Schmidtovou nadále podporovat, přestože již nebude součástí vlády.
V červnu 2015 přivedla sociální demokracii k vítězství ve volbách s více než 26 procenty hlasů, ale nedokázala sestavit vládu s většinovou podporou v parlamentu a pak odstoupila z čela strany.
Pozdější působení Po prohraných dánských parlamentních volbách v roce 2015 odstoupila z funkce předsedkyně vlády i z vedení Sociálnědemokratické strany. Následně bylo oznámeno, že se stane zástupkyní své strany v předsednictvu Folketingu, kde působila jako první místopředsedkyně. V letech 2016–2019 působila v nevládní organizaci Save the Children. Od roku 2020 je spolupředsedkyní dozorčí rady společnosti Meta.
Kromě svých politických funkcí zastávala Thorning-Schmidtová řadu dalších placených i neplacených funkcí, mimo jiné:
Vestas – členka představenstva (od roku 2019) Friends of Europe – členka správní rady (od roku 2020) Mezinárodní krizová skupina (International Crisis Group) – členka správní rady (od roku 2016) Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) – členka Atlantická rada – členka Mezinárodní poradní rady Rada pro mezinárodní vztahy (CFR) – členka Globální poradní rady Komise pro financování globálních vzdělávacích příležitostí (vedená Gordonem Brownem) – členka (od roku 2015) Poradní skupina OSN na vysoké úrovni pro iniciativu Every Woman Every Child – členka (od roku 2016) Dánský fotbalový svaz (DBU), komise pro ženský fotbal – předsedkyně komise (od roku 2016) Palo Alto Networks – členka představenstva (od února 2025)
Osobní život náhled|Thorningová-Schmidtová na MSC (2019) Jejím manželem je britský architekt Stephen Kinnock a z minulého manželství má dvě děti. Manželství spolu uzavřeli v roce 1996. Ačkoli byla pokřtěna v Dánské církvi, nebyla biřmována.
Kontroverze
Daňová kauza V srpnu 2010 začal dánský daňový úřad (SKAT) vyšetřovat zprávy, podle nichž se manžel Thorningové-Schmidtové Stephen Kinnock dopustil daňového úniku. Sám Kinnock uvedl, že nemá bydliště v Dánsku, a tudíž nepodléhá dánským daním. Thorningová-Schmidtová však současně v žádosti o udělení výjimky, která měla Kinnockovi umožnit vlastnit nemovitost v Dánsku, uvedla, že v Dánsku pobývá „každý víkend v roce od pátku do pondělí“. Thorningová-Schmidtová tento rozpor označila za „velkou a nedbalou chybu“. Dne 16. září 2010 dánské daňové úřady manžele očistily a obvinění z daňového úniku byla stažena.
Týden před volbami do dánského parlamentu 15. září 2011 se v dánském bulvárním deníku B.T. objevilo rozhodnutí úřadu SKAT z roku 2010. Případ byl přitom novinám unikl již několik měsíců předtím. Vyšlo najevo, že Thorningová-Schmidtová v letech 2000 až 2008 využívala daňové odpočty vztahující se na jejího manžela, přestože ten nepodléhal dánskému zdanění a neměl v Dánsku žádné příjmy. SKAT tuto chybu opravil za tři roky, tedy za období 2006–2008, a Thorningová-Schmidtová doplatila částku, kterou díky této chybě ušetřila. Za částky ušetřené v letech 2000–2005 však již platit nemusela, neboť v těchto případech uplynula zákonná lhůta pro uplatnění daňové povinnosti.
Kontroverze kolem selfie V prosinci 2013 čelili Thorningová-Schmidtová, britský premiér David Cameron a americký prezident Barack Obama kritice na sociálních sítích kvůli tomu, že se během vzpomínkového obřadu za bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandelu nechali vyfotografovat na „selfie“, kterou Thorning-Schmidtová pořídila svým mobilním telefonem. Thorningová-Schmidtová své jednání hájila slovy: „Ten den se pořizovalo spoustu fotografií a mně to jednoduše připadalo trochu zábavné. Možná to také ukazuje, že když se setkáváme s hlavami států a vlád, jsme i my jen lidé, kteří se rádi baví.“ Cameron uvedl, že když ho Thorningová-Schmidtová požádala, aby se na fotografii podílel, pouze se snažil být zdvořilý.
Již při jiné příležitosti Thorningová-Schmidtová zastavila své auto, aby se nechala vyfotografovat s herečkou Sarah Jessicou Parkerovou poté, co ji spatřila v Oslu rozdávat autogramy.
Odkazy
Reference
Související články Vláda Helle Thorningové-Schmidtové
Externí odkazy
Profil na stránkách Evropského parlamentu
Kategorie:Premiéři Dánska Kategorie:Premiérky Kategorie:Odboráři Kategorie:Dánské političky Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu z Dánska (1999–2004)