Ukrajinská svobodná univerzita ( [Ukrajins’kyj viľyj universytet], (UFU), ) je soukromá ukrajinská exilová univerzita založená v roce 1921, v současné době umístěná v Mnichově.

Historie Byla založena 17. ledna 1921 ve Vídni jako exilové centrum pro ukrajinské akademiky, kteří se podíleli na vzniku Ukrajinské lidové republiky a po jejím rozpadu emigrovali před sovětským režimem. Mezi zakladatele patřili Mychajlo Hruševskij a profesor historie Oleksandr Kolessa.

Po prvním semestru se UFU v témže roce přestěhovala do Prahy, kde s podporou československé vlády získala pro svou intenzivní vědeckou práci celosvětové uznání. Praha se vůbec stala centrem emigrace ukrajinských intelektuálů, v období první republiky zde existovalo celé ukrajinské exilové školství. Na univerzitě byly zřízeny dvě fakulty: Filozofická fakulta a Právnická a ekonomická fakulta, v prvním semestru se zapsalo 700 studentů. Většinu studentů tvořili Ukrajinci, ale byli zde zapsáni také Němci, Lotyši, Rusové, Rumuni, Maďaři, Bělorusové a Poláci. Mezi profesory patřili Dmytro Antonovič, Stanislav Dnistrjanskij, Dmytro Dorošenko, Stepan Smal-Stockij, Volodymyr Starosolskij, Stepan Rudnyckij, Andrij Jakovliv a Ivan Ohienko. Když v roce 1945 sovětská vojska postupovala na Prahu, mnoho profesorů a studentů před nimi emigrovalo především do Mnichova. Tehdejší rektor univerzity Avhustyn Vološin se rozhodl do Německa neodjet, byl zatčen NKVD a pravděpodobně zastřelen. Pražský majetek UFU byl spolu s archivy, knihovnou a dokumenty zabaven Rudou armádou a převezen do SSSR.

V roce 1945 se několika představitelům podařilo činnost univerzity obnovit ve zdevastovaném Mnichově, klíčovou roli v tom sehrál historik a archeolog Vadym Ščerbakivskij, který se stal prvním rektorem UFU v Německu. Bavorská zemská vláda v roce 1950 oficiálně uznala akademické tituly udělené na UFU. V letech 1962–1996 univerzita dostávala federální financování a v letech 1962– 2006 ji financovalo Bavorsko. S vyhlášením nezávislosti Ukrajiny v roce 1991 se univerzita stala jedinou evropskou univerzitou, kde mají ukrajinští studenti možnost studovat v ukrajinštině a absolvovat stáže v Německu. V roce 1992 byla uznána ukrajinským státem, který jí však neposkytuje žádnou finanční podporu. Té se však dnes nedostává ani ze strany Německa a univerzita je proto závislá na svých vlastních zdrojích.

Studium Ač je škola po celou dobu své existence umístěna na cizím území, probíhá výuka zásadně v ukrajinštině. Je zaměřena převážně na humanitní obory. Má tři hlavní fakulty: fakultu ukrajinistiky, která se zaměřuje na ukrajinštinu a ukrajinskou kulturu, literaturu a historii, filosofickou fakultu (filosofie, historie, estetika, literární věda, dějiny umění, teologie, hudba) fakultu státovědy a politické ekonomie, která poskytuje široké spektrum oborů v oblasti politologie, ekonomie, sociologie, psychologie a práva.

Přes svůj status exilové univerzity je Svobodná ukrajinská univerzita velmi uznávaná, k vyučujícím patří přední evropské i americké kapacity. K významným osobnostem patřili například slavisté Dmytro Čyževskyj a Jaroslav Rudnyckyj. S pražským obdobím školy je spjatá také pražská škola ukrajinských emigrantských básníků.

Významní profesoři a absolventi Emma Andijevská (* 1931), ukrajinská malířka a básnířka Jurij Andruchovyč (* 1960), ukrajinský básník a spisovatel obdržel 1. února 2012 čestný doktorát Ivan Borkovský (1897-1976) archeolog středověku, Státní archeologický ústav a Archeologický ústav ČSAV v Praze Dmytro Dorošenko (1882–1951), historik, v letech 1921–1951 profesor Bohdan Futey (* 1939), soudce U.S. Court of Federal Claims Bohdan Havrylyšyn (* 1926; ), renomovaný ekonom, ekonomický poradce ukrajinské vlády, plnoprávný člen Římského klubu Reinhard Heydenreuter (* 1942), ředitel Bavorského státního archivu Paul Kirchhof (* 1943), německý právník, specialista na daňové právo obdržel 25. ledna 2008 čestný doktorát Serhij Kvit (* 1965), ministr školství Ukrajiny, bývalý rektor Kyjevsko-mohyljanské akademie Volodymyr Kubijovyč (1900–1985; () etnograf, geograf Bohdan Osadčuk (1920–2011), novinář a politolog Leonid Rudnytzky (* 1935; ), americký literární kritik ukrajinského původu, mezi lety 1998 a 2003 rektor Petro Stecjuk (* 1962; ), soudce Ústavního soudu Ukrajiny Dmytro Čyževskyj (1894–1977), německo-ukrajinský slavista a filozof Petro Verhun (1890–1957), ukrajinský kněz a mučedník víry, 27. června 2001 blahořečen papežem Janem Pavlem II. Volodymyr Janiv () (1908–1991), ve třicátých letech 20. století skautský vůdce, činovník OUN a příslušník UVO, editor řady studentských publikací, profesí psycholog a sociolog, ukrajinský básník, profesor univerzity (od roku 1955), v letech 1968–86 rektor Wolf-Ulrich Cropp (* 1941), spisovatel Nositelem čestného doktorátu práv (Dr. iur. h. c.) je od roku 2010 také mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt.

Odkazy Reference

Literatura HLAVÁČEK, Petr – FESENKO, Mychajlo: Nešťastná Ukrajina. Osobnosti Ukrajinské svobodné univerzity v Praze 1921-1945. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2015.

Související články Ruská národní univerzita v Praze

Externí odkazy

Kategorie:Vysoké školy na Ukrajině Kategorie:Vysoké školy v Československu Kategorie:Vysoké školy v Praze Kategorie:Exil Kategorie:Školy založené roku 1921 Kategorie:Dějiny Prahy 20. století Kategorie:Dějiny Vídně Kategorie:Ukrajinská kultura Kategorie:Vysoké školy v Mnichově Kategorie:Vysoké školy založené ve 20. století Kategorie:Umělecké školy Kategorie:Umělecké školy v Praze Kategorie:Česko-ukrajinské vztahy Kategorie:Německo-ukrajinské vztahy Kategorie:Rakousko-ukrajinské vztahy