Ledeč nad Sázavou (ženského rodu: ta Ledeč, ) je město ve středním Posázaví, ve středu České republiky, v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Od Havlíčkova Brodu leží asi třicet kilometrů západně, od statutárního města Jihlavy asi 45 kilometrů severozápadně. Město leží na obou březích řeky Sázavy, na pravém břehu na skále stojí hrad z poloviny 13. století. Na levém břehu leží historické jádro města s gotickým kostelem svatého Petra a Pavla, které je od roku 2003 vyhlášeno městskou památkovou zónou.
V Ledči žije obyvatel. Skládá se z místních částí Ledeč nad Sázavou, Habrek, Horní Ledeč, Obrvaň a Souboř. Prochází tudy silnice druhé třídy 130, 150 a 339 a železniční trať číslo 212. Město má vlastní poštovní úřad, mateřskou školu, základní školu, gymnázium s vyšší odbornou školou, služebnu policie i jednotku profesionálních hasičů.
Název Název města Ledeč nad Sázavou je pravděpodobně odvozeno od staroslovanského slova „ledina“, jenž označuje ladem ležící krajinu, recentnější literatura uvádí staročeské slovo „ledcě“, což je zdrobnělina slova „lado“ podobného významu. Starší hypotézy odvozující název od slova „léč“ (protože všude kolem byly hluboké lesy, v nichž se líčily pasti na divokou zvěř), či od slova „hleděti“, jsou dnes považovány za překonané.
Dále je pak místo zaneseno v listinách a mapách pod německými a latinskými názvy jako Ledeiz (1257), Ledech (1262), Ledecz (1405), Ledetsch, Ledecium či Ledetsch an der Sasau. V 19. století se pak jméno města ustálilo na Ledeč. Toto jméno bylo používáno až do roku 1921, kdy bylo pro usnadnění poštovní služby rozšířeno na současnou podobu – Ledeč nad Sázavou.
Historie náhled|vlevo|Ledecz 1796 Jméno osady Ledeč se zmiňuje již ve 12. století, město patřilo vladykům z Ledče, z nichž prvý známý rytíř byl roku 1220 pochován v chrámu svatého Víta v Praze. Poslední z rodu byl Mikuláš z Ledče, známý svou náboženskou snášenlivostí, kterého roku 1436 král Zikmund Lucemburský jmenoval nejvyšším úředníkem a kmetem zemského soudu. Ottův slovník naučný, sv. 15, str. 768. Město bylo v této době nejvýznamnější středisko kulturně–nábožensko-politického dění ve středním Posázaví.Zdechovský T., Náboženské poměry a rekatolizace na panství ledečském, In Havlíčkobrodsko č. 20 (vlastivědný sborník) – Havlíčkův Brod: Okres. vlas. Muzeum a SOkA v Havlíčkově Brodě, 2006
Ledečské panství pak připadlo bratřím Jindřichovi a Janovi Ledečským z Říčan. V roce 1536, za faráře Adama Malcáta, byla dokončena věž u kostela svatého Petra a Pavla. Poslední z rodu, Buryan Ledečský z Říčan (Burian Ledecký), Památky archaeologické, Svazek 5, str. 228 odkázal statek Ledeč jediné dceři Markétě z Říčan († 1556 v Praze), zasnoubené Zdeňkovi Meziřickému z Lomnice († 1566). Král Vladislav II. povýšil Ledeč na město v roce 1501. Zároveň povolil zřízení magistrátu s právem hrdelním, jako měla jiná královská města. Roku 1562 potvrdil král Ferdinand I. souhrnně všechna městská privilegia a znak. Jan Meziřický z Lomnice zemřel 1569 a jeho sestra Žofie se provdala za Jaroslava Trčku z Lipé. Poslední z rodu, Adam Erdman Trčka z Lípy byl zavražděn s Valdštejnem roku 1634, a císař Ferdinand II. daroval Ledeč 1636 Adrianovi z Enkenfurtu, jehož syn ji prodal 1677 Michaelu Osvaldovi z Thunu. Po jeho smrti roku 1694 připadla jeho dceři, provdané Lichtenštejnové a kníže Josef z Lichtenštejna ji roku 1723 prodal Leopoldu Věžníkovi z Věžník. Roku 1753 koupila Ledeč císařovna Marie Terezie a věnovala Ústavu šlechtičen na Pražském hradě, jemuž patřila až do roku 1918.
V 19. století vznikal v Ledči průmysl (cihelny, vápenka, továrna na lepenku aj.), roku 1903 byla připojena na železnici do Čerčan a roku 1905 do Kutné Hory. Během 20. století však město pomalu ztrácelo na významu a průmysl se rozvíjel spíš v nedaleké Zruči nad Sázavou.
To se však změnilo po druhé světové válce, když československá vláda v roce 1950 rozhodla o přesunutí čerstvě založeného podniku KOVO-FINIŠ, n.p. do závodu původně plánovaného na výrobu plyše a stuh Krimet v Ledči nad Sázavou. Kovofiniš položil základy technologiím pro povrchové úpravy v Československu, založil tradici povrchové úpravy v Ledči nad Sázavou a učinil z Ledče nad Sázavou centrum strojírenské výroby. Kovofiniš se rozrostl na největší průmyslový podnik v kraji a v 80. letech zaměstnával přes 2500 zaměstnanců. Po roce 1989 se Kovofiniš rozpadl na celou řadu menších firem. Od roku 1998 má Kovofiniš nové majitele.Kovák - čtrnáctidenník odborového svazu KOVO [Online] dostupný na www: <http://www.oskovo.cz/sites/default/files/soubory/kovak_3_2015-146.pdf >
V letech 2006–2010 působil jako starosta Stanislav Vrba, od roku 2010 tuto funkci zastává Petr Vaněk.
Přírodní poměry Území města Ledeč nad Sázavou leží na Českomoravské vrchovině v geomorfologickém celku Křemešnická vrchovina, v podcelku Želivská pahorkatina. Nadmořská výška města se pohybuje od 350 po 620 metrů. Geologicky je oblast Ledečska součástí Moldanubika, které zahrnuje téměř celou jižní část České Vysočiny. V Ledči se projevují dvě hlavní geologické vrstvy, a to třetihorní a starohorní. Třetihorní horniny se vyskytují v podobě sedimentů (písky, štěrky) a starohorní jsou přeměněné horniny, tzn. svorové ruly, pararuly a migmatity. Co se týče hydrologických podmínek území, tak hlavním tokem je řeka Sázava protékající přímo městem Ledeč nad Sázavou, které leží zhruba na polovině z celkové délky 225 kilometrů. Dané území náleží do povodí Labe, tedy do úmoří Severního moře.
Klima Z klimatického hlediska leží ledečské území v mírně teplé oblasti. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje mezi 700 až 800 milimetrů (na jaře mezi 200–250 milimetrů, v létě mezi 200–250 milimetrů, na podzim mezi 125–150 milimetrů a v zimě mezi 125–150 milimetrů). Průměrný počet dní v roce se sněhovou pokrývkou je 80–100. Průměrná roční teplota vzduchu je 6–7 °C (průměrná teplota vzduchu na jaře je 7–8 °C, v létě 14–15 °C, na podzim 7–8 °C a v zimě –1 až −2 °C).
Obyvatelstvo náhled|upright=1.0| Ledeč, hrad od jihu
Struktura Ve městě k počátku roku 2015 žilo celkem 5346 obyvatel. Z nich bylo 2 619 mužů a žen o přibližně sto více (2 727). Průměrný věk obyvatel města dosahoval 45 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy ve městě žilo 5 381 lidí, bylo nejvíce obyvatel (16 %) ve věku od 50 do 59 let. Děti do 14 let věku tvořily 11 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 13 %. Z celkem 4 780 občanů města starších 15 let mělo 35 % nejvyšší ukončené vzdělání úplné střední bez maturity. Počet vysokoškoláků dosahoval téměř 10 % a bez vzdělání byla naopak 1 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 2 632 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 90 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 73 % patřilo mezi zaměstnance, 3 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 49 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl. Úhrnem 68 obyvatel města pracovalo v zemědělství, lesnictví či rybolovu a dalších 1 005 pracovalo ve službách. Úhrnem 3 913 obyvatel obce, což je více než 70 %, se hlásilo k české národnosti. Dále 7 obyvatel bylo Slováků, 8 Vietnamců, 7 Poláků, 6 Moravanů, 5 Ukrajinců a 2 Němci. Celých 1 326 obyvatel města však svou národnost neuvedlo.
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.
Statistické údaje obyvatelstva s trvalým pobytem od roku 2020 Počet obyvatel v místních částech Počet obyvatel celkem Průměrný věk Nejstarší Narození Úmrtí Ledeč nad Sázavou Horní Ledeč Habrek Obrvaň Souboř muž žena 2020 4 009 484 198 90 41 4 822 47,22 94 97 36 127 2021 3 919 480 202 93 39 4 733 47,17 94 98 39 2022 3 845 478 207 91 39 4 660 47,27 95 99 31 65 2023 3 796 477 212 93 39 4 617 47,67 95 99 29 56 2024 3 723 465 208 92 39 4 527 48,15 96 98 34 63 2025 3 680 456 207 90 41 4 474 48,36 97 98 37 67
V roce 2020 bylo uzavřeno 38 sňatků, z toho 29 občanských 29 a 9 církevních.
Náboženský život Ledeč nad Sázavou je sídlem stejnojmenné římskokatolické farnosti a děkanství. Ta je součástí vikariátu Humpolec královéhradecké diecéze v České provincii. Území zdejší farnosti zahrnuje nejen oblast samotného města, ale také místní části a okolní obce. Hlavním duchovním stánkem farnosti je Děkanský a farní kostel svatého Petra a Pavla, apoštolů v Ledči nad Sázavou. Místním farářem a děkanem je ThDr. Jan Bárta (1956). Diecézi řídí J. E. Mons. JUDr. Ing. Jan Vokál, JU.D., biskup královéhradecký. Dále v diecézi působí pomocný (světící) biskup královéhradecký J. E. Mons. Josef Kajnek.
Při censu prováděném v roce 2011 se 1 311 obyvatel města (24 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 977 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 846 obyvatel k římskokatolické církvi (16 % ze všech obyvatel města), 28 k Církvi československé husitské, 14 k Českobratrské církvi evangelické, 8 k Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi a dva se hlásili k pravoslavné církvi. Úhrnem 1 487 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 2 583 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět. Lze tedy konstatovat že mezi věřícími měla římskokatolická církev převahu.
Městská správa a politika náhled|vlevo|Městský úřad náhled|upright=0.75| Renesanční dům čp. 76 v Mlýnské ulici
Členění města Město je tvořeno pěti místními částmi, a to částí Habrek, Horní Ledeč, Ledeč nad Sázavou, Obrvaň a Souboř.
Další rozložení je pak na 11 samostatných základních sídelních jednotek (Habrek, Horní Ledeč, Ledeč nad Sázavou-podzámčí, Na rámech, Nad Trubačkou, Pod Trubačkou, Podol, Sídliště Stínadla, Velká stráň, Obrvaň, Souboř) a celé město je utvořeno ze čtyř katastrálních území pojmenovaných Habrek, Ledeč nad Sázavou, Obrvaň a Souboř. Celková plocha katastrálního území má rozlohu 2 224 ha.
Zastupitelstvo a starosta
Město má patnáctičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta. Jím je od komunálních voleb konaných roku 2014 Ing. Zdeněk Tůma a jeho místostarosty jsou Ing. Hana Horáková a Ing. Jan Drápela. V těchto volbách kandidovala do zastupitelstva celkem osm uskupení, z nichž šest bylo úspěšných. Nejpočetněji – s 6 mandáty – skončila SNK pro Ledeč (NK), dva mandáty získala Strana zelených (SZ), dva Česká strana sociálně demokratická (ČSSD), dva Občanská demokratická strana (ODS), dva Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) a jeden Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová (KDU-ČSL).
V komunálních volbách konaných v roce 1994 kandidovaly celkem čtyři uskupení. Nejvíce hlasů tehdy získaly KDU-ČSL, ODS a KSČM, shodně po čtyřech křeslech v obecním zastupitelstvu. Dalších tři připadlo nezávislým kandidátům. O čtyři roky později si voliči vybírali taktéž ze čtyř kandidátek, z nichž nejvíce hlasů získaly ČSSD, ODS a KDU-ČSL, shodně po čtyřech křeslech v zastupitelstvu. Zbylé tři mandáty si vybojovala KSČM. V následujících komunálních volbách konaných roku 2002 kandidovalo pět uskupení. Nejúspěšnější bylo Sdružení nezávislých kandidátů se ziskem pěti mandátů. Po třech zastupitelích získalo na základě výsledků voleb KDU-ČSL a ODS. Zbylé čtyři mandáty si shodně rozdělili KSČM a ČSSD. Pro obecní volby v roce 2006 bylo sestaveno šest kandidátek. Nejvíce mandátů, jako v předchozím volebním období získalo Sdružení nezávislých kandidátů se ziskem pěti mandátů. Druhý nejvyšší počet mandátů tehdy měly ODS a ČSSD (po třech) a zbytek si rozdělili SZ, KDU-ČSL a KSČM. V následujících komunálních volbách konaných roku 2010 kandidovalo sedm uskupení. Nejúspěšnější byla ČSSD se ziskem čtyř mandátů. Po třech zastupitelích získalo SNK po dvou SZ, KSČM a ODS a po jednom KDU-ČSL a TOP 09.
Znak a vlajka