Vysoká škola ekonomická v Praze

Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE) je veřejná vysoká škola zaměřená na výuku ekonomických studijních programů se sídlem v Praze, přičemž jedna z fakult je umístěna v Jindřichově Hradci. Byla založena v roce 1953 a dnes je největší ekonomickou univerzitou v České republice a čtvrtou největší vysokou školou v Praze. Rektorem je od dubna 2022 Petr Dvořák.

Přehled fakult Název Zkratky Děkan Fakulta financí a účetnictví F1, FFÚ prof. Ing. Petr Musílek, Ph.D. Fakulta mezinárodních vztahů F2, FMV doc. Ing. Martina Jiránková, Ph.D. Fakulta podnikohospodářská F3, FPH prof. Ing. Jiří Hnilica, Ph.D. Fakulta informatiky a statistiky F4, FIS doc. Ing. Ota Novotný, Ph.D. Národohospodářská fakulta F5, NF Ing. Adéla Zubíková, Ph.D. Fakulta managementu F6, FM doc. Ing. Bc. Mojmír Sabolovič, Ph.D.

Historie

Předchůdci náhled|Stará budova VŠE na náměstí Winstona Churchilla, Praha|vlevo

Vysoká škola obchodní v Praze Vysoká škola obchodní v Praze (VŠO) byla zřízena v roce 1919.Zákon ze dne 23. července 1919, č. 461/1919 Sb., kterýmž zřizuje se československá státní „Vysoká škola obchodní v Praze“ Při její reorganizaci v roce 1929 došlo k prodloužení studia na čtyři roky a VŠO byla včleněna do ČVUT a bylo potvrzeno „stavovské označení“ inženýr (Ing.) pro absolventy. V roce 1934 VŠO získala pravomoc udílet doktorát věd obchodních (RCDr.).Nařízení vlády ze dne 27. dubna 1934, č. 84/1934 Sb., kterým se vydává řád pro dosažení doktorátu věd obchodních O pět let později, 17. listopadu 1939, byla VŠO společně s ostatními českými vysokými školami uzavřena německými nacisty.

Její činnost byla obnovena po porážce Německa v roce 1945. Po komunistickém převratu v roce 1948 proběhly čistky mezi učiteli i studenty a VŠO byla přejmenována na Vysokou školu věd hospodářských (VŠVH). Již v roce 1949 byla VŠVH zrušena, její posluchači mohli ještě dostudovat (do července 1953). Zdeněk Nejedlý zrušil v roce 1950 zákon o vysokých školách a reformoval je v duchu komunistické totality, zrušeno bylo i udílení titulů a stavovských označení absolventům. Byl také založen folklórní soubor VŠPHV – dnešní soubor Gaudeamus.

Vysoká škola politických a hospodářských věd v Praze

Vysoká škola politických a hospodářských věd v Praze (VŠPHV) byla oficiálně založena zákonem č. 227/1949 Sb. ze dne 14. října 1949, který po usnesení Národním shromážděním republiky československé podepsali Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a Zdeněk Nejedlý, a nahradila Vysokou školu politickou a sociální (VŠPS). Úkolem hospodářské fakulty bylo vychovávat vedoucí pracovníky v průmyslu, ve finanční správě, v oboru práce a sociální péče, v obchodu a organizační pracovníky průmyslových a obchodních podniků. Politicko-diplomatická fakulta připravovala budoucí státní zaměstnance i diplomatické (konzulární) úředníky. Fakulta společenských nauk měla vychovávat novináře, kteří měli nastoupit do rozhlasu, tiskových kanceláří, tisku, atd. a zároveň měla vychovat učitele marxismu-leninismu.

V akademickém roce 1951/52 působilo na fakultě hospodářské devět kateder: politická ekonomie, národohospodářské plánování, ekonomika průmyslu, ekonomika zemědělství, ekonomika práce, finance a úvěr, vnitřní obchod, zahraniční obchod a statistika. Od roku 1952/53 přešla výuka předmětů do gesce bývalé katedry národohospodářského plánování a ekonomiky práce (pod katedrami plánování, katedrou účetnictví a katedrou technologie a zbožíznalství). Ve stejném období byla při katedře politické ekonomie zřízena samostatná sekce hospodářského zeměpisu. Na stejné fakultě působila též katedra neslovanských jazyků a katedra ruského jazyka.

Na fakultě společenských věd působily v roce 1951/52 katedry historie (sekce dějin VKS a KSČ, sekce českých a slovenských dějin a sekce světových dějin), katedra filosofie, katedra českého a slovenského jazyka a literatura, katedra jazyků. V roce 1953 byla zřízena samostatná katedra dějin KSČ, katedra dějin KSSS a katedra dějin dialektického a historického materialismu. Na fakultě politicko-diplomatické, přejmenované od roku 1952/53 na fakultu mezinárodních vztahů, působily katedry státu a práva a katedra mezinárodních vztahů a od roku 1952/53 i katedra zahraničního obchodu.

V čele kateder VŠPHV stáli pedagogové a vědci, kteří byli zastánci politiky KSČ: rektor VŠPHV Ladislav Štoll, protektor Jiří Hájek, vedoucí kateder Miroslav Kadlec a Felix Oliva (katedra ekonomie), Antonín Hodek (katedra národohospodářského plánování), Oldřich Říha (katedra historie), Jiří Hájek (katedra dělnického hnutí), Pavel Levin a Květoslav Inneman (katedra lidové demokracie) a Ladislav Štoll (katedra filosofie).

Na VŠPHV byli přednostně přijímáni absolventi dělnických kursů (tzv. ÁDéKáři), kteří často ze školy odcházeli bez dosažení diplomu. Během další vlny transformace vysokých škol v Československu v roce 1953, byly dvě fakulty VŠPHV začleněny do University Karlovy: fakulta společenských nauk do filosoficko-historické fakulty, fakulta politicko-diplomatická se stala samostatnou fakultou mezinárodních vztahů. Z dosavadní hospodářské fakulty Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze byla na základě vládního nařízení č. 40 ze dne 19. srpna 1952 o dalších změnách v organizaci vysokých škol dnem 1. září 1953 zřízena Vysoká škola ekonomická v Praze.

Vysoká škola ekonomická

Padesátá léta Nově zřízená Vysoká škola ekonomická (VŠE) se dělila na fakulty všeobecně ekonomickou, výrobně ekonomickou, vnitřního obchodu, financí a úvěru a na fakultu statistiky a obdržela budovu někdejší učňovské školy (dnešní Stará budova). V roce 1958 byla zřízena strojně početní stanice, předchůdkyně dnešního výpočetního centra (první počítač instalován v roce 1967).

Po další reorganizaci v roce 1959 měla VŠE čtyři fakulty: Fakultu politické ekonomie (vznikla sloučením Fakulty financí a úvěru, Fakulty statistiky a Fakulty všeobecně ekonomické), Fakultu výrobně ekonomickou a Fakultu obchodní (dříve Fakulta vnitřního a zahraničního obchodu, dále jen obor vnitřního resp. zahraničního obchodu) a Institut národohospodářského plánování (pouze pro postgraduální studium).

Šedesátá léta V roce 1965 vstoupila VŠE do mezinárodní studentské organizace AIESEC. O rok později byly obnoveny akademické tituly – absolventi VŠE získávali titul inženýr (již ne pouhé „stavovské označení“, do té doby označováni jako „promovaní ekonomové“) a poprvé byli na VŠE akademičtí funkcionáři voleni. V roce 1968 byla Fakulta politické ekonomie přejmenována na Národohospodářskou fakultu, Fakulta výrobně ekonomická a Fakulta obchodní zůstaly, Institut národohospodářského plánování získal název Fakulta řízení. Z těchto čtyř fakult se poté VŠE skládala po celá 70. a 80. léta. Někteří učitelé i studenti se účastnili reformního procesu, proběhla rehabilitace studentů vyloučených od roku 1948, nenásilný odpor proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a listopadová stávka studentů. Řada pracovníků a posluchačů emigrovala.

Normalizace Na počátku normalizace probíhaly stranické prověrky a čistky mezi zaměstnanci (VŠE opustilo 192 pracovníků) a byl zřízen Ústav marxismu-leninismu. Důraz byl nově kladen na boj proti revizionismu v ekonomii, práce neprověřených autorů se vyřazovaly ze studijní literatury a z knihoven. V roce 1974 byly z Národohospodářské fakulty na Fakultu řízení převedeny některé katedry a studijní obory, takže i na této fakultě probíhalo denní a dálkové studium. Denní studium na VŠE bylo zkráceno na čtyři roky (později na některých oborech opět prodlouženo). Během sedmdesátých let se také stavěla Nová budova. V roce 1988 Profesor Jireš založil Univerzitu třetího věku a rok poté byla do provozu uvedena budova menzy. Po událostech 17. listopadu 1989 byl studenty ustanoven stávkový výbor a proběhla studentská stávka za podpory většiny učitelů a zaměstnanců, která přispěla k sametové revoluci v Československu.

Devadesátá léta náhled|Rajská budova VŠE v Praze na Žižkově náhled|Rajská budova VŠE, moderní interiér dvorany V letech 1990 až 1991 proběhla celková přeměna VŠE, spojená s rozsáhlými personálními změnami, v obsahu studia došlo k zásadním změnám. Na základě nového vysokoškolského zákona (1990) proběhly první volby akademických senátů a akademických funkcionářů. Vzniklo pět nových fakult: Fakulta financí a účetnictví, Fakulta mezinárodních vztahů, Fakulta podnikohospodářská, Fakulta informatiky a statistiky a Fakulta národohospodářská. Jako první vysoká škola v Československu zavedla VŠE od akademického roku 1991/92 kreditní systém studia. Studium bylo nově organizováno jako třístupňové: bakalářské, inženýrské a doktorské. Byl také založen Spolek absolventů a přátel VŠE. V roce 1994 byl dokončen areál VŠE na Jižním Městě, kde je soustředěno především studium v prvním ročníku. V roce 1998 byla VŠE přijata za řádného člena Společenství evropských manažerských škol (CEMS). Součástí VŠE se stala šestá fakulta – Fakulta managementu v Jindřichově Hradci, která předtím byla součástí Jihočeské univerzity. Také byla dokončena Nová (nyní Vencovského) aula v areálu na Žižkově. Rok poté byla VŠE přijata do celosvětové asociace ekonomických a manažerských škol PIM. V roce 1999 byla také poprvé udělena Medaile Aloise Rašína, nadále udělovaná osobnostem za přínos škole nebo ekonomii obecně. Také byl založen Studentský list, nezávislý měsíčník studentů VŠE.

První léta náhled|Vencovského aula na VŠE Od září 2005 začaly první fakulty přecházet na systém evropských kreditů ECTS. Na podzim byla také otevřena Rajská budova v areálu školy na Žižkově. Jedná se o sedmipatrovou stavbu v jejichž dvou nejnižších patrech jsou přednáškové místnosti a atrium sloužící mimo jiné i k výstavám a různým workshopům. V dalších patrech jsou pak umístěny kabinety kateder a další místnosti sloužící převážně Fakultě podnikohospodářské. Spolu se stavbou Rajské budovy byla provedena i rekonstrukce budovy menzy, kde jsou umístěny i místnosti CTVS (Centrum tělesné výchovy a sportu – součást VŠE).

V roce 2007 byly přejmenovány dvě největší posluchárny VŠE v areálu Žižkov – v Nové budově VŠE je to Aula profesora Františka Vencovského a ve Staré budově VŠE Aula profesora Jiřího Likeše. Z podnětu rektora prof. Hindlse bylo založeno Středisko handicapovaných studentů VŠE (SHS VŠE), které se snaží o lepší integraci studentů se specifickými sluchovými, zrakovými a pohybovými nároky. Také vzniklo Rozvojové a poradenské centrum (RPC VŠE), které je kontaktním místem pro partnery a sponzory VŠE, poskytuje studentům poradenské služby (personalistika, psychologie aj.) a organizuje společenské akce pro absolventy a přátele VŠE (Den s VŠE – setkání absolventů, později i Ples VŠE a tak dále). Na konci května hostila ve Vencovského aule VŠE koncert Pražského jara 2007.

Dalšího roku byl uveden do provozu nový studijní informační systém. VŠE poprvé získala ocenění pro nejlepší ekonomickou univerzitu ve střední a východní Evropě. Cenu, kterou uděluje na základě hodnocení cca tisícovky rektorů z celého světa společnost Eduuniversal, přebral v Paříži v Burzovním paláci rektor VŠE prof. Hindls. Stejné ocenění získala poté VŠE i v letech 2009, 2010 a 2011. V roce 2009 začala VŠE nabízet MBA studium v rámci svého institutu International School of Business and Management, otevřela sportovní centrum v Praze na Třebešíně a dokončila výstavbu Informačního a knihovnického centra Fakulty managementu VŠE v Jindřichově Hradci a výstavbu zasedací místnosti rektorátu v 1. patře Nové budovy. V tomtéž roce VŠE jako jedna z prvních univerzit v Česku získala od Evropské unie certifikát ECTS label, deklarující plnou srovnatelnost studijních programů VŠE s mezinárodní úrovní.

Desátá léta náhled|Komplex VŠE na Jižním Městě