Trs

náhled|Trsy travin

Trs je pevný, hustý shluk příbuzných rostlin majících k takovému habitu přizpůsobeno uspořádání kořenů, stonků i listů. Rostliny vyrůstající v trsu výrazně těží ze svého nahloučení oproti rostlinám rostoucím solitérně hlavně za nepříznivých podmínek. Při velkém suchu uvnitř trsu vždy zůstává nejvlhčeji, při požáru trsy pouze doutnají a střed nevyhoří, semena agresivních rostlin nemohou v trsu zakořenit, trs je v zemi uchycen mnoha kořeny a nelze jej tak snadno vyhrabat nebo vyplavit.

Členění Trsy vytvářejí převážně druhy travin z čeledě lipnicovitých, některé druhy z čeledě šáchorovitých a další. Tyto klasické trsy vznikají odnožováním jednotlivých rostlin směrem ven z trsu, jejich velikost je závislá na druhu rostliny a kvalitě životních podmínek.

V závislosti na způsobu odnožování se trsy dělí na: Hustě trsnaté – rostliny odnožují intravaginálně, dceřiná odnož vyrůstá téměř svisle ze stejné přízemní listové pochvy s matčinou odnoží, obě odnože jsou k sobě natěsnány. Tyto trsy hůře snášejí sešlapávání. Rostliny bývají silně inkrustované, tvrdé a z pícninářského hlediska jsou buď druhojakostní nebo přímo plevelné. Z druhů v Česku rostoucích to jsou např. bezkolenec modrý, kostřava ovčí, metlice trsnatá, smilka tuhá. Volně trsnaté – rostliny odnožují extravaginálně, dceřiná odnož vyrůstá z mělce uložené odnožovací uzliny a proniká téměř vodorovně ještě pod povrchem ven z matčiny listové pochvy. Následně se nová odnož stočí a roste vzhůru, vyrůstá v určité vzdálenosti od matčiny odnože. Sešlapávání snášejí velmi dobře, naopak to podporuje odnožování. Volně trsnaté trávy mají rychlý vývin, dobrou konkurenční schopnost, většinou dobrou kvalitu píce a výnosnost, ale omezenou vytrvalost. Z druhů v České republice rostoucích k nim patří např. bojínek luční, jílek mnohokvětý, jílek vytrvalý, kostřava luční, kostřava rákosovitá, lipnice bahenní, ovsík vyvýšený, poháňka hřebenitá, srha laločnatá, trojštět žlutavý.

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Morfologie rostlin