Neratovice () jsou město v okrese Mělník ve Středočeském kraji. Nachází se v Polabské nížině asi dvacet kilometrů severně od Prahy na řece Labi, která protéká okrajem města. Neratovice se nacházejí v nadmořské výšce necelých 170 metrů a zabírají území o rozloze přibližně 2 002 hektarů včetně vesnic Byškovice, Lobkovice, Mlékojedy, Korycany a Horňátky, které k nim patří. Ve městě žije obyvatel.
Historie Podle archeologických nálezů bylo území dnešního města poměrně hustě osídleno již v dobách pravěku. Husté lesy při řece Labi lákaly k osídlení nejprve lovce a sběrače, posléze i zemědělce. Poblíž Lobkovic byly nalezeny pozůstatky tzv. dlouhého domu, typické stavby neolitických zemědělců. V pískovně na levém břehu Labe bylo odkryto pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů s 23 hroby. V Lobkovicích jsou doloženy také nálezy z doby železné, zejména z doby laténské, spojované s keltským osídlením. Z doby římské pochází rozsáhlé sídliště s nálezy germánské keramiky. Pozdější osídlení dokládají také nálezy z období stěhování národů a raného středověku.
Vesnice Neradice, původní název Neratovic, je poprvé písemně doložena z roku 1227. Existovala ale patrně mnohem dříve. Z roku 1380 se zachovaly záznamy o sporu kvůli jezu na Labi mezi Janem z Jenštejna, pražským arcibiskupem a Janem Čuchem ze Zásady, který byl tehdy vlastníkem Lobkovic a také maršálkem královského dvora. Sporu využil král Václav IV., který Jana z Jenštejna zbavil církevního úřadu a poslal na zdejší pozemky své vojáky.
V období po třicetileté válce se zdejší krajina vylidnila a v Tereziánském katastru v polovině 18. století je evidováno v Neratovicích jen 49 lidí na sedmi hospodářstvích. V roce 1848 byla zrušena vrchnostenská správa šlechty a Neratovicko připadlo do správy okresního hejtmanství v Karlíně. Tehdy zde žilo 229 lidí ve 30 domech. Postupnému rozvoji napomohlo vybudování v letech 1824–1834 tzv. Rumburské silnice z Prahy na sever Čech. V roce 1873 bylo postaveno vlakové nádraží a tratě jak na Prahu, tak směrem k Brandýsu nad Labem. Masivní industrializace, v rámci které se Neratovice změnily v moderní město a jedno z center chemického průmyslu, propukla v návaznosti na dobrou dopravní dostupnost a dostatek vody až ke konci 19. století. Roku 1898 zde založil V. B. Goldberg továrnu na výrobu oleje, mýdla a svíček. Další továrnu postavil roku 1905 Ing. Gustav Šebor (syn Františka Šebora). V ní vyráběl různé chemikálie, zejména pak čpavek. V roce 1908 přešly Neratovice pod správu okresního hejtmana v Brandýse nad Labem. Ke konci první světové války zde žilo téměř tisíc lidí a roku 1917 od Ing. Šebora jeho továrnu koupilo družstvo GEC a zpracovávali zde ročně 22 vagonů marmelády. V roce 1920 koupila továrnu Goldberga s 220 dělníky firma Saponie, od roku 1939 firmu převzal koncern Spolek pro chemický a hutní průmysl. V roce 1945 byl spolek i se svým závodem v Neratovicích znárodněn. V roce 1950 se podnik osamostatnil s názvem Spolana.Neratovice, město zeleně str. 8
22. března 1945 (kolem půl druhé odpoledne) byl na město proveden nálet 15. letecké armády. Ze 159 (pozdější zdroj stejného autora uvádí 165) bombardérů B-24 Liberator, které směřovaly od Všetat přes Neratovice na Kralupy nad Vltavou, kde byl hlavní cíl útoku (rafinérie minerálních olejů), shodilo 28 letadel na město celkem 254 bomb kalibru 500 liber. Nálet na město prvoplánově nesměřoval, důvodem odhození bomb byla technická závada a chyba v navigaci. Celkem při náletu zahynulo 53 osob, zcela zničeno bylo 14 domů, vážně poškozeno 12 a lehce 144. V současnosti (2020) připomínají nálet pomníčky u 3. vrátnice Spolany, v Kostomlatského sadech a informační tabule na nádraží. Dodnes jsou také patrné krátery po bombách v lesíku u Spolany.Listy města Neratovice, 3. číslo, březen 2020, str. 6, Martin ČejkaListy města Neratovice, 3. číslo, březen 2022, str. 7, Martin Čejka
Od druhé poloviny 20. století se národní podnik Spolana Neratovice podílel na rychlém růstu města i jeho obyvatelstva.
V roce 1957 byly Neratovice povýšeny na město.
V roce 2002 bylo město napojeno ke druhému zdroji teplé vody pro ústřední topení na Tepelný napáječ Mělník-Praha, tedy na elektrárnu EMĚ III o 15 km dále po proudu Labe. Prvotním zdrojem bylo po desítky let teplo dodávané z hnědouhelné elektrárny ve Spolaně. Dne 20. října 2007 oslavilo město Neratovice „50 let města a 780 let od první písemné zprávy“.
Legenda Ve Vojtěšských legendách se dochovala krátkou zprávu o události spojené právě se svatým Vojtěchem. Biskup se zde nechal převézt přes Labe, ale protože místo peněz převozníkům jen požehnal, byl zbit a okraden o obuv, a proto se prý neratovickým říkávalo dlouho „zouváci“. Onen kámen, kde byl svatý Vojtěch okraden, měl být prý základem dnešní kaple kaple svatého Vojtěcha ze 17. století.
V obci Neratovice (1 965 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, přístav, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr): 5 lékařů, autodílna, 7 autodopravců, brašnář, biograf Sokol, biograf Grand-Rio-Radio, cihelna, drogerie, drůbežárna, hodinář, 5 hostinců, hotely Bivoj, Čuba, Pošta a Sokolský dům, továrna na rybí konzervy Gec, lékárna, masér, továrna na mýdlo a svíčky Saponia, továrna na poživatiny, výroba slévárenských potřeb, Lidová záložna pro Neratovice, Spořitelní a záložní spolek pro Neratovice, Živnostenská záložna v Neratovicích, strojírna Jakubec, vývoz zeleniny.
Městské symboly Znak Městský znak byl Neratovicím udělen, ač byly povýšeny na město již v roce 1957, až v roce 1977. V Rekosu je znak uvedený jako historicky. Znakem je španělský štít, dělený šikmým zlatým břevnem, na kterém je umístěna zelená lipová ratolest s pěti lipovými listy (1, 2, 2) střídavě se čtyřmi plodenstvími. V horní, červené části štítu, je stříbrná křivule, která je jedinou heraldicky přípustnou figurou vztahující se k chemii, spodní část štítu je modrá. Červená barva na štítu symbolizuje městský status Neratovic, šikmý zlatý pruh symbolizuje úrodný lán zlatých klasů ve zlatém pruhu české země. Českou zemi symbolizuje lipová ratolístka, pět lístků značí pět historických obcí (nyní městských částí), které vytvořily město Neratovice: Byškovice, Lobkovice, Libiš, Neratovice a Mlékojedy (Horňátky a Korycany byly připojeny později, Libiš se odtrhla). Autorem znaku je neratovický heraldik Dr. Miloslav Benda († 2007).Listy města Neratovice, 5. číslo, květen 2020, str. 7
Vlajka Vlajku Neratovic tvoři list o poměru stran 2:3 s červeným žerďovým pruhem, širokým třetinu délky listu a se dvěma vodorovnými pruhy: žlutým a modrým.Symboly – Neratovice na stránkách Rekosu
Znak i vlajka byly schváleny plénem MěNV 30. března 1977. V Rekosu je vlajka uvedená jako historická.
Přírodní poměry Geomorfologie Podle Jaromíra Demka (1987) se řadí Neratovice do následujících geomorfologických jednotek hierarchicky uspořádaných od nejrozsáhlejší po nejmenší:
Systém: Hercynský Subsystém: Hercynská pohoří Provincie: Česká vysočina Subprovincie: VI.Česká tabule Oblast: VIB.Středočeská tabule Celek: VIB-3.Středolabská tabule Podcelek: VIB-3C.Mělnická kotlina Okrsek: VIB-3C-b.Staroboleslavská kotlina
Geologie Neratovice patří do útvaru České křídové pánve a částečně do Barrandienu – z nejstarších hornin se zde nachází bazalty (čediče) a metabazalty. Z období ordoviku se ukládaly především vápence a slepence (karbon). V druhohorách vzniknuvší ona pánev obohatila podloží Neratovic příbojovými faciemi (tj. skaliska buližníků a jílových břidlic). Z třetihor se dochovaly ojedinělé čedičové sopouchy (posléze byly erodovány a odneseny pryč). Ve čtvrtohorách se materiál hromadil, a sedimentací v povodí Labe vytvořil říční terasy, spraše a naváté písky, které jsou v okolí patrné.
Hydrologie náhled|Jez, zdymadlo i vodní elektrárna na Labi
Josef Kunský (1968) řadí Neratovice z hlediska srážek do mírného humidního pásu s hlavním srážkovým vlivem Atlantiku – chod srážek má ráz spíše pevninský s maximem v létě. Co se týče vodních toků, spadá město do povodí řeky Labe (I. řád). Veškerá voda je odváděna do Severního moře a náleží Oderskému (též Středoevropskému) typu rozvodí. Střední tok Labe (od Pardubic po Mělník) má průtok v Neratovicích 100 m³/s s průměrnou šířkou řečiště okolo 97 m. Hlavními přítoky v Neratovicích jsou Kojetický a Košátecký potok. Oblast Neratovicka je bohatá na zásoby podzemních vod.
Klimatologie Neratovice se rozkládají v severním mírném podnebném pásu neboli v pásu vzduchu mírných šířek (kategorie č.5, B.P.Alisov). Dle Quittovy klasifikace klimatických oblastí Československa (1971) náleží město Neratovice do Teplé oblasti T2. Tato oblast je charakterizována dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím, s teplým až mírně teplým jarem a podzimem, a krátkou mírně teplou a suchou až velmi suchou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 10 °C s maximem v červenci a minimem v lednu. Průměrný roční úhrn srážek kolísá mezi 550–650 milimetrů s maximy v letních měsících. Köppenova klasifikace řadí Neratovice do oblasti Cfb. Písmeno C představuje pás mírně teplého klimatu (omezen izotermou 18 °C nejteplejšího měsíce a −3 °C nejchladnějšího měsíce; vyjádřená sezonalita). Malé f symbolizuje vlhké klima s dostatkem srážek v průběhu celého roku. Malé b pak charakterizuje teplé léto. Obecně se tedy Neratovice nacházejí v mírně teplém klimatu s teplým létem a rovnoměrným rozložením srážek během roku. Některé zdroje řadí Neratovice do oblasti Dfb.
Průměrná oblačnost činí 61 % (v listopadu 74 %, v srpnu 50 %), průměrná rychlost větru dosahuje 0,7 m/s (největrnějším měsícem je březen), maximální rychlost pak 7,3 m/s (v lednu 2007 byla rychlost 11,9 m/s). Nejsilnější náraz větru byl naměřen 23. července 2009 a 7. srpna 2013 – 26 m/s. Převažující směr větru je západní (20 %) až severozápadní (15 %), nebo i východní (13 %). Nejméně fouká od jihu (1 %) a bezvětří se pak objevuje v 19 % případů. 190 dní v roce zpravidla prší, ale dnů s úhrnem srážek 1 mm a více je pouze 90. V roce 2010 spadlo 993,2 milimetrů srážek, v srpnu onoho roku 301,6 milimetrů a 16. srpna 2010 pak 75,7 milimetrů. Krupobití se objeví v průměru 3krát do roka (v roce 2006 – 7 dní s kroupami). Pětinu srážek spadlých na území Neratovic během roku tvoří sníh a ten padá v průměru 43 dní. Počet dnů se sněhovou pokrývkou vyšší než 1 centimer je 24. Průměrná maximální výška sněhové pokrývky za rok je 13 centimetrů. Dne 18. ledna 2010 činila nejvýše 29 centimetrů. Nejvyšší teplota byla naměřena 20. srpna 2012 a zároveň 8. srpna 2015, a činila +38,2 °C, nejnižší pak 28. prosince 1996 s hodnotou -20,6 °C. Nejvyšší amplituda teploty (rozdíl maxima a minima za 24 hodin) byla zaznamenána 22. června 2008 a činila 22,9 °C (Tmax: +33,9 °C, Tmin: +11,0 °C). Tropických dní (Tmax > 29,9 °C) je v Neratovicích 16 (v roce 2003 jich bylo 34, v roce 1997 jen 5), tropická noc (Tmin > 19,9 °C) se objeví v průměru jednou za rok (rok 1994 jich měl hned 7) a letních dní (Tmax > 24,9 °C) se vyskytne pak 66. Mrazových dní (Tmin < 0,0 °C) je v průměru 73, ledových dní (Tmax < 0,0 °C) je zpravidla 20 v roce. Arktických nocí (Tmin < −9,9 °C) se v průměru vyskytne 7 (rok 1996 celých 20), ovšem arktické dny (Tmax < −9,9 °C) jsou vzácné. Objevit se však mohou (v roce 1996 jich bylo hned 6). 191 dní v roce je průměrná denní teplota rovna nebo vyšší než 10 °C. Nejvyšší atmosférický tlak přepočtený na hladinu moře byl naměřen 17. února 2008 a dosáhl hodnoty 1 048,4 hPa, nejnižší hodnoty pak bylo dosaženo 16. prosince 2011 – 975,3 hPa. Průměrný tlak vzduchu nad Neratovicemi je 1 016,5 hPa, průměrná vlhkost činí 69%. Údaje se vztahují k letům 1994–2014. Extrémy teplot a srážek v tabulce jsou vztaženy k 30. června 2019.
Pedologie